Dark Forces jsou prvním dílem skvělé série na jejíž všechny části rád vzpomínám. Rok vydání 1995 znamená, že hlavní konkurencí byl Doom. S ním podle dobových recenzí soupeřil, na rozdíl od mnoha jiných, vcelku úspěšně a já se tenkrát nemohl dočkat získání hry. Nebyl jsem zklamán a nejsem ani dnes po aktuální dohrávce. Dark Forces se nesnažily Dooma porazit tam kde byl nejlepší, upřímně v rychlé vyvážené akci a skvělém multiplayeru se hledá špatně konkurence i dnes. Vesmír Star Wars nabízel ale jiné možnosti. Hra tak stojí na slušném příběhu, který pěkně doplňuje filmy. Události a postavy jsou natolik zásadní, že se nesmazatelně zapsali i do Expanded Universe - vesmíru rozšiřujícího filmové události v před Disney podobě (té jediné správné). V roli žoldnéře Kylea Katarna musíte splnit čtrnáct náročných a rozlehlých misí, počínaje získáním plánů Hvězdy smrti až po zastavení výroby nebezpečných Dark Trooperů.
Jednotlivé mise jsou dalším rozdílem oproti tehdejší klasice. V každé je nutné splnit zadané úkoly, představené v briefingu před jejich začátkem. Jejich rozlehlost je na svou dobu opravdu značná a mohou působit spletitě, ale je to jen dojem. Nakonec jsem ani tentokrát neměl problémy s orientací, pouze dvakrát jsem hledal cestu, nejvíce 10 minut. Žádné extrémní bloudění ve stylu Corridor 7 nenastalo. Oceňuji různorodé prostředí i úkoly. Samozřejmě nechybí ani některé známé lokace. Mezi některými misemi jsou příběhové animace v nichž se dočkáme i postav z filmů a podobných scén. Filmovou atmosféru skvěle doplňuje i povedená MIDI hudba, tady se opravdu vyplatí syntetizér nebo alespoň emulátor, klasická zvukovka je mizerná náhražka. Nepřátelé jsou většinou staří známí z filmů, což platí i pro část zbraní. U některých zbraní je k dispozici sekundární mód palby. Občas je také potřeba použít různá udělátka, jako noční vidění nebo plynovou masku, podobně jako v Rise of the Triad. To opět podporuje různorodost misí.
Obtížnost je zpočátku celkem v pohodě, ale poslední třetina je znatelně tužší. Vyplatí se hledat skryté oblasti, které často obsahují život navíc. Více životů se také hodí na průchod přes, pro SW typické, lisy nebo skákací pasáže. Jde o velmi nepříjemné úseky, které považuji za největší slabinu hry. Ve skákání nepomáhá ani engine, který není ještě plně 3D a při rozhlížení tak nenabízí dobrý odhad ani přehlednost. V základu je možné použít myš pouze pro horizontální rozhlížení, ale pomocí nástroj DeHacker není problém doplnit i vertikální. Ten nabízí i další možnosti modernizace a úprav, ale využil jsem jen sekundární střelbu na druhé tlačítko myši a opravu chyby v MIDI. Grafika již působí zastarale a nezestárla tak dobře jako jiné enginy. Přesto, na vykreslení atmosféry stačí a nejde o nic co by znemožňovalo pohodlné hraní.
V jednotlivých levelch také nelze ukládat, což pomáhá atmosféře. Naštěstí se po smrti objevíte téměř na stejném místě, tedy pokud máte životy, jinak hezky restart. To se mi ale naštěstí nestalo. Multiplayer hra neobsahuje a upřímně by asi nebylo o co stát. Manuál je zpracovaný velmi průměrně a zajímavá je snad je první dvoustrana s úvodem do příběhu. Ve své době šlo o skvělou hru, která k žánru přistoupila jinak než většina konkurence. Ale i dnes rozhodně stojí za zahrání a já si ji užíval. Pokud jste navíc fanoušci Star Wars, tak není vůbec nad čím přemýšlet.
Jednotlivé mise jsou dalším rozdílem oproti tehdejší klasice. V každé je nutné splnit zadané úkoly, představené v briefingu před jejich začátkem. Jejich rozlehlost je na svou dobu opravdu značná a mohou působit spletitě, ale je to jen dojem. Nakonec jsem ani tentokrát neměl problémy s orientací, pouze dvakrát jsem hledal cestu, nejvíce 10 minut. Žádné extrémní bloudění ve stylu Corridor 7 nenastalo. Oceňuji různorodé prostředí i úkoly. Samozřejmě nechybí ani některé známé lokace. Mezi některými misemi jsou příběhové animace v nichž se dočkáme i postav z filmů a podobných scén. Filmovou atmosféru skvěle doplňuje i povedená MIDI hudba, tady se opravdu vyplatí syntetizér nebo alespoň emulátor, klasická zvukovka je mizerná náhražka. Nepřátelé jsou většinou staří známí z filmů, což platí i pro část zbraní. U některých zbraní je k dispozici sekundární mód palby. Občas je také potřeba použít různá udělátka, jako noční vidění nebo plynovou masku, podobně jako v Rise of the Triad. To opět podporuje různorodost misí.
Obtížnost je zpočátku celkem v pohodě, ale poslední třetina je znatelně tužší. Vyplatí se hledat skryté oblasti, které často obsahují život navíc. Více životů se také hodí na průchod přes, pro SW typické, lisy nebo skákací pasáže. Jde o velmi nepříjemné úseky, které považuji za největší slabinu hry. Ve skákání nepomáhá ani engine, který není ještě plně 3D a při rozhlížení tak nenabízí dobrý odhad ani přehlednost. V základu je možné použít myš pouze pro horizontální rozhlížení, ale pomocí nástroj DeHacker není problém doplnit i vertikální. Ten nabízí i další možnosti modernizace a úprav, ale využil jsem jen sekundární střelbu na druhé tlačítko myši a opravu chyby v MIDI. Grafika již působí zastarale a nezestárla tak dobře jako jiné enginy. Přesto, na vykreslení atmosféry stačí a nejde o nic co by znemožňovalo pohodlné hraní.
V jednotlivých levelch také nelze ukládat, což pomáhá atmosféře. Naštěstí se po smrti objevíte téměř na stejném místě, tedy pokud máte životy, jinak hezky restart. To se mi ale naštěstí nestalo. Multiplayer hra neobsahuje a upřímně by asi nebylo o co stát. Manuál je zpracovaný velmi průměrně a zajímavá je snad je první dvoustrana s úvodem do příběhu. Ve své době šlo o skvělou hru, která k žánru přistoupila jinak než většina konkurence. Ale i dnes rozhodně stojí za zahrání a já si ji užíval. Pokud jste navíc fanoušci Star Wars, tak není vůbec nad čím přemýšlet.
Marathon