Předně bych chtěl poděkovat Paulovi a ostatním, jejichž kladné ohlasy mě přinutily tuhle hru za směšných 129,- koupit, přesně tohle jsem měl na mysli, když jsem se v rubrice "O webu" rozepisoval a zvyšování povědomí o hrách, Chameleona bych totiž zaručeně minul a nebýt DH, nikdy bych ho nehrál. Nebudu se nijak moc rozepisovat o tom, jaká je škoda, že vydavatel tuhle hru doslova pohřbil, pravděpodobně udělal ze hry propadák a znemožnil jí se případně zařadit vedle takových legend stealth žánru jako je Splinter Cell či Hitman. Ale dle mě by na to měla a narozdíl od výše zmíněných jsem ji jedním dechem dohrál.
Hodně už bylo řečeno, proto zmíním jen to, co mě opravdu zaujalo a udrželo mě u hry od začátku až do konce. Především jde o krásně zpracované lokace, ať už se jedná o letiště, přístav, nádraží či malebnou přírodu s dřevěným kostelíkem, vývojáři dokázali prostředí udělat atraktivní a pohledné, LS3D engine a jeho barevná paleta mi prostě sedí a společně se Source enginem z HL2 je mým nejoblíbenějším. Nejde jen o grafiku, ale také o design. Od hry stealth žánru jsem rozhodně nečekal zpracované a vymodelované celé kusy měst, kde se můžete více či méně volně procházet. Docela zábavná je skutečnost, že si podobné zpracování a iluzi volnosti nepamatuju z žádné hry z poslední doby, která měla na krabici "nelineární postup, rozsáhlá prostředí" a nezapomněla se tím chvástat měsíce před vydáním, ale u Chameleona ano. Přitom autoři mohli celou věc odfláknout a postavit vás na začátek mise do interiéru jako ve většině jiných her a nikdo by nemohl říct ani popel. Ale neudělali to, dali si s tím práci navíc a to si zaslouží velkou pochvalu.
Stealth a akční pasáže jsou v příjemné rovnováze a velmi mě potěšil pocit ze střelby, který je lepší než v lecjaké akční hře a motivuje vás pistolkou s tlumičem dávat headshoty a vše řešit na jeden náboj - čistě a rychle. Podstatnou roli hraje samozřejmě také likvidace nepřátel zblízka, ať už holýma rukama či elektrickým paralyzérem. Bavily mě i čistě akční pasáže, kde přijdou chod rychlé reakce a možnost vyklánění.
Naprosto skvěle je zpracován pohyb, můžete jít či běžet, skrčeně, vleže či ve stoje, se zbraní schovanou (nejrychlejší), připravenou (středně rychlé) či zamířenou (pomalé). Od toho se pak v nepřímé úměrnosti k rychlosti chůze odvíjí rychlost reakce na protivníka - jednoduché, ale pekelně zábavné.
Ještě bych zmínil jeden game-designový prvek - zrychlený tlukot srdce v případě, že je v blízkosti nepřítel. Nerealistické (ve smyslu, že takhle "vidíte" i za roh), ale hodně platné a hře prospívající. Ve stísněných prostorách je pak pocit úzkosti a nutnosti "rychle se schovat" bezchybný.
Když to shrnu, Chameleon má napětí, svižnou hratelnost, nádherná prostředí, pěknou grafiku, jednoduchý, ale příjemný příběh a atmosferickou hudbu. Hra je stabilní, nenáročná a až na pár menších zaváhání umělé inteligence bez chyb. Až budete příště kupovat nějakou hru, zamyslete se, jestli vám nestojí za to vynechat příštích 5 piv a přidat si Chameleona do košíku. :)
Hodně už bylo řečeno, proto zmíním jen to, co mě opravdu zaujalo a udrželo mě u hry od začátku až do konce. Především jde o krásně zpracované lokace, ať už se jedná o letiště, přístav, nádraží či malebnou přírodu s dřevěným kostelíkem, vývojáři dokázali prostředí udělat atraktivní a pohledné, LS3D engine a jeho barevná paleta mi prostě sedí a společně se Source enginem z HL2 je mým nejoblíbenějším. Nejde jen o grafiku, ale také o design. Od hry stealth žánru jsem rozhodně nečekal zpracované a vymodelované celé kusy měst, kde se můžete více či méně volně procházet. Docela zábavná je skutečnost, že si podobné zpracování a iluzi volnosti nepamatuju z žádné hry z poslední doby, která měla na krabici "nelineární postup, rozsáhlá prostředí" a nezapomněla se tím chvástat měsíce před vydáním, ale u Chameleona ano. Přitom autoři mohli celou věc odfláknout a postavit vás na začátek mise do interiéru jako ve většině jiných her a nikdo by nemohl říct ani popel. Ale neudělali to, dali si s tím práci navíc a to si zaslouží velkou pochvalu.
Stealth a akční pasáže jsou v příjemné rovnováze a velmi mě potěšil pocit ze střelby, který je lepší než v lecjaké akční hře a motivuje vás pistolkou s tlumičem dávat headshoty a vše řešit na jeden náboj - čistě a rychle. Podstatnou roli hraje samozřejmě také likvidace nepřátel zblízka, ať už holýma rukama či elektrickým paralyzérem. Bavily mě i čistě akční pasáže, kde přijdou chod rychlé reakce a možnost vyklánění.
Naprosto skvěle je zpracován pohyb, můžete jít či běžet, skrčeně, vleže či ve stoje, se zbraní schovanou (nejrychlejší), připravenou (středně rychlé) či zamířenou (pomalé). Od toho se pak v nepřímé úměrnosti k rychlosti chůze odvíjí rychlost reakce na protivníka - jednoduché, ale pekelně zábavné.
Ještě bych zmínil jeden game-designový prvek - zrychlený tlukot srdce v případě, že je v blízkosti nepřítel. Nerealistické (ve smyslu, že takhle "vidíte" i za roh), ale hodně platné a hře prospívající. Ve stísněných prostorách je pak pocit úzkosti a nutnosti "rychle se schovat" bezchybný.
Když to shrnu, Chameleon má napětí, svižnou hratelnost, nádherná prostředí, pěknou grafiku, jednoduchý, ale příjemný příběh a atmosferickou hudbu. Hra je stabilní, nenáročná a až na pár menších zaváhání umělé inteligence bez chyb. Až budete příště kupovat nějakou hru, zamyslete se, jestli vám nestojí za to vynechat příštích 5 piv a přidat si Chameleona do košíku. :)
