Innocent until caught jsem kdysi rozehrál a nakonec rozehraný odložil, abych se k němu vrátil až v letošním roce. Innocent je nevybroušený drahokam. Je to celkem dobrá hra, která ale bohužel nepěkně zestárla. Přesto mne hra bavila, jen je třeba k jejím technickým nedokonalostem přistupovat s velkou trpělivostí.
Innocent kdysi ohodnotil ICE ve Score 77% a hře přidělil nehratelnou obtížnost. S nehratelnou obtížností souhlasím a je způsobena nefunkčními herními mechanikami. Prostě je to VGA hra od začínajícího týmu z doby, kdy firmy ještě hledaly optimální ovládání a postupy v point and click adventurách a u některých her je to vymetání slepých uliček hodně vidět.
Hlavním "hrdinou" hry je Jack T. Ladd. Jeho příběh je skvěle popsán v manuálu. Toto dlouhé úvodní slovo nás spolu s intrem navnadí k převtělení se do Jackovy kůže. A jaký ten příběh je? Jack je intergalaktický zloděj. Při cestě z poslední nepříliš povedené fušky je odchycen nejhorším možným nepřítelem - vesmírným berňákem. Tak jako byl Al Capone potrestán nikoliv za své mafiánské zločiny, ale byl odsouzen za daňové delikty, podobně se vedlo i Jackovi, který dostal daňový doměrek ve výši HDP menší galaxie se splatností 28 dní, jinak... Jack přistál na planetě Tayte a zapadl do nejbližšího baru.
První polovinu hry se hráč plácá na planetě připomínající Polysorbate LX ze Space Quest 6 - špinavé zaplivané ghetto. Přesto se v něm hrálo docela příjemně. Cílem je přijít k nějaké té koruně, abychom mohli uhradit astronomický daňový dluh. Následně je Jack po několika dějových kličkách kontaktován federálními agenty, že na planetě XY je fašistický diktátor YZ (zíííííííííííf), který vlastní doomsday device ZX (megazííííííííííííífffffff) a právě Jack proti němu musí zasáhnout (zzz, #omgiamsobored). Dobrá, příběh je originální asi jako předvolební politická debata, nicméně podán je celkem příjemně a příliš mne neiritoval. Ke konci do něj zasáhne i další očekávaný (avšak sympatický) prvek - tajemná dáma v červeném.
Graficky hra není nijak oslňující, ale ani mi nepřišla vyloženě hnusná. Je fakt, že se nejednalo o vrcholné grafické veledílo v rámci roku 1993, ale není to nic, kvůli čemu by měl člověk chuť vyškrábat si oči. Hra se pokouší o perspektivu, tedy při oddálení Jacka od kamery se postavička zmenší. Graficky to vypadá divně, ale připišme autorům k dobru, že se o to aspoň pokusili.
Přestože hra není rozdělena do aktů, jednotlivé ucelenější úseky hry jsou odděleny povedenými animacemi. Zde nemám výhrad. Jackovo dobrodružství doprovází povedená hudba, s jejímž přehráváním jsem pod DosBoxem žádné potíže neměl. Hra dokonce zahrnuje několik originálních prvků. Na statusové obrazovce nám hra ukazuje status report, což je procento dokončení hry. Jedná se o velice originální záležitost. Taktéž se nám zde zobrazuje Jackův rating (tj. něco jako jeho respekt v rámci podsvětí). Posledním originálním prvkem je minimapa každé lokace, kde se šipkami zobrazují východy z obrazovky. Halelujá, jaký skvostný nápad. Tohle se opravdu povedlo!
Zatím to vypadá jako povedená hra na pomezí 70-80%, od které není důvod odcházet, aniž bychom viděli závěrečnou animaci, kdyby ovšem...
Kdyby ovšem. Řešení metro bugu jsem uvedl v zajímavostech. Navíc nejde ani tak o chybu autorů jako spíš o nekompatibilitu s moderními PC, se kterou autoři v roce 1993 nemohli počítat. Co mi ale vadí, a to tak, že strašně, je pixelhunting. Každá dobová adventura má jeden dva miniaturní předměty, u kterých se hráč zasekne a následně nadává - jak jsem toto měl najít? Hratelnost Innocentu je na pixelhuntingu založena. Za všechny podobné zhůvěřilosti zmíním již notoricky známou vyžvýkanou žvýkačku. Pixelhunting je okořeněn špatně reagujícím ovládáním. Předměty nelze sebrat nebo použít proto, že klikáte o 1,5 pixelu vedle, než autoři zamýšleli. V modernějších adventurách měly sbírací ikony červenou tečku, která označovala aktivní místo ikony. Toto by Innocent potřeboval jako koza drbání. Nicméně máme rok 1993, takže sněme dál. O logice některých kombinací předmětů snad ani nemá smysl se zmiňovat. Jen naznačím, že logika odjela na dovolenou do Uzbekistánu, kde následně v důsledku těžké deprese spáchala sebevraždu (odstranění zvířátka v zoo, psa v zahradě a další podobné zhůvěřilosti).
Některé operace jsou kvůli neohrabanému ovládání takřka nerealizovatelné. Do toho hra obsahuje dvě používací ikony místo jedné. Proč? A hráč trpí. Použít šroubovák? Takřka nemožné. Máte uniformu a chcete si ji obléct? No jen si lámejte hlavu. Originální ale otravný je způsob získání mouky na policejní stanici. Přidejte k tomu špatně reagující východy z obrazovek (zejména jedny dveře ve SkyCity mne doháněly k šílenství) a dostanete dobrou adventuru s množstvím iritujících prvků. Takže tentokrát za 60% a ani % navíc.
Innocent kdysi ohodnotil ICE ve Score 77% a hře přidělil nehratelnou obtížnost. S nehratelnou obtížností souhlasím a je způsobena nefunkčními herními mechanikami. Prostě je to VGA hra od začínajícího týmu z doby, kdy firmy ještě hledaly optimální ovládání a postupy v point and click adventurách a u některých her je to vymetání slepých uliček hodně vidět.
Hlavním "hrdinou" hry je Jack T. Ladd. Jeho příběh je skvěle popsán v manuálu. Toto dlouhé úvodní slovo nás spolu s intrem navnadí k převtělení se do Jackovy kůže. A jaký ten příběh je? Jack je intergalaktický zloděj. Při cestě z poslední nepříliš povedené fušky je odchycen nejhorším možným nepřítelem - vesmírným berňákem. Tak jako byl Al Capone potrestán nikoliv za své mafiánské zločiny, ale byl odsouzen za daňové delikty, podobně se vedlo i Jackovi, který dostal daňový doměrek ve výši HDP menší galaxie se splatností 28 dní, jinak... Jack přistál na planetě Tayte a zapadl do nejbližšího baru.
První polovinu hry se hráč plácá na planetě připomínající Polysorbate LX ze Space Quest 6 - špinavé zaplivané ghetto. Přesto se v něm hrálo docela příjemně. Cílem je přijít k nějaké té koruně, abychom mohli uhradit astronomický daňový dluh. Následně je Jack po několika dějových kličkách kontaktován federálními agenty, že na planetě XY je fašistický diktátor YZ (zíííííííííííf), který vlastní doomsday device ZX (megazííííííííííííífffffff) a právě Jack proti němu musí zasáhnout (zzz, #omgiamsobored). Dobrá, příběh je originální asi jako předvolební politická debata, nicméně podán je celkem příjemně a příliš mne neiritoval. Ke konci do něj zasáhne i další očekávaný (avšak sympatický) prvek - tajemná dáma v červeném.
Graficky hra není nijak oslňující, ale ani mi nepřišla vyloženě hnusná. Je fakt, že se nejednalo o vrcholné grafické veledílo v rámci roku 1993, ale není to nic, kvůli čemu by měl člověk chuť vyškrábat si oči. Hra se pokouší o perspektivu, tedy při oddálení Jacka od kamery se postavička zmenší. Graficky to vypadá divně, ale připišme autorům k dobru, že se o to aspoň pokusili.
Přestože hra není rozdělena do aktů, jednotlivé ucelenější úseky hry jsou odděleny povedenými animacemi. Zde nemám výhrad. Jackovo dobrodružství doprovází povedená hudba, s jejímž přehráváním jsem pod DosBoxem žádné potíže neměl. Hra dokonce zahrnuje několik originálních prvků. Na statusové obrazovce nám hra ukazuje status report, což je procento dokončení hry. Jedná se o velice originální záležitost. Taktéž se nám zde zobrazuje Jackův rating (tj. něco jako jeho respekt v rámci podsvětí). Posledním originálním prvkem je minimapa každé lokace, kde se šipkami zobrazují východy z obrazovky. Halelujá, jaký skvostný nápad. Tohle se opravdu povedlo!
Zatím to vypadá jako povedená hra na pomezí 70-80%, od které není důvod odcházet, aniž bychom viděli závěrečnou animaci, kdyby ovšem...
Kdyby ovšem. Řešení metro bugu jsem uvedl v zajímavostech. Navíc nejde ani tak o chybu autorů jako spíš o nekompatibilitu s moderními PC, se kterou autoři v roce 1993 nemohli počítat. Co mi ale vadí, a to tak, že strašně, je pixelhunting. Každá dobová adventura má jeden dva miniaturní předměty, u kterých se hráč zasekne a následně nadává - jak jsem toto měl najít? Hratelnost Innocentu je na pixelhuntingu založena. Za všechny podobné zhůvěřilosti zmíním již notoricky známou vyžvýkanou žvýkačku. Pixelhunting je okořeněn špatně reagujícím ovládáním. Předměty nelze sebrat nebo použít proto, že klikáte o 1,5 pixelu vedle, než autoři zamýšleli. V modernějších adventurách měly sbírací ikony červenou tečku, která označovala aktivní místo ikony. Toto by Innocent potřeboval jako koza drbání. Nicméně máme rok 1993, takže sněme dál. O logice některých kombinací předmětů snad ani nemá smysl se zmiňovat. Jen naznačím, že logika odjela na dovolenou do Uzbekistánu, kde následně v důsledku těžké deprese spáchala sebevraždu (odstranění zvířátka v zoo, psa v zahradě a další podobné zhůvěřilosti).
Některé operace jsou kvůli neohrabanému ovládání takřka nerealizovatelné. Do toho hra obsahuje dvě používací ikony místo jedné. Proč? A hráč trpí. Použít šroubovák? Takřka nemožné. Máte uniformu a chcete si ji obléct? No jen si lámejte hlavu. Originální ale otravný je způsob získání mouky na policejní stanici. Přidejte k tomu špatně reagující východy z obrazovek (zejména jedny dveře ve SkyCity mne doháněly k šílenství) a dostanete dobrou adventuru s množstvím iritujících prvků. Takže tentokrát za 60% a ani % navíc.
Pro: Občas humor, některé krádeže (institucím), pár originálních prvků, pod nátěrem frustrace je to docela dobrá adventura.
Proti: Nesympatický hlavní "hrdina", kapesní krádeže, nejhorší inventář všech dob!, bludiště (naštěstí jen jedno), pixelhunting a 10 000 dalších nepřátelských herních mechanismů.