Ve svých herních počátcích jsem si velmi oblíbil žánr adventur. Na české scéně se však s pojmem adventura spojovaly především hry typu Polda nebo Horké léto, tedy satiricky pojaté hry stavící především na humoru pomíjivé kvality. Zpráva o tom, že se v našich luzích a hájích vyvíjí vážně pojatá adventura tak pro mě byla zprávou velice příjemnou. Vzpomínám si mé nadšení v okamžiku, kdy jsem si pustil demoverzi hry odehrávající se v zadní části panství Lady Eleanor, u kterého jsem se hned slušně zasekl kvůli neznalosti možnosti použití pravého tlačítka. Každopádně když jsem se později dostal k plné verzi, má očekávání byla naplněna. A musím říct, že jsem si hru užíval plnými doušky od prvních slov z úst pana Brzobohatého v úvodu až po samý závěr.

Příběh je napínavý a je vyprávěn mně vyhovujícím tempem. Jen trošku zamrzí, že totožnost vraha je prakticky od začátku naznačována, takže jeho finální odhalení není moc velkým překvapením. Naopak jsem se až divil, že to Samuelovi nedošlo mnohem dřív.

Průběh hraní byl pro mě skoro bezzásekový (trik s pravým tlačítkem mě už znovu nezaskočil). Akorát v poslední kapitole jsem se začal trošku ztrácet, hlavně v tom závěrečném labyrintu s finálním průchodem "Hvězdnou bránou". Co mě ale fakt naštvalo, byla smrt v případě špatného rozhodnutí bez možnosti návratu k okamžiku špatného rozhodnutí. Vzpomínám si, jak jsem při svém prvním hraní děsně nadával, protože jsem si hru moc neukládal, takže jsem musel slušnou část hry opakovat. O mnoho horší pak mohla být situace v dole, kde může dojít ke špatnému rozhodnutí znemožňující další postup, které ale nevede k okamžité smrti. Pokud si hráč následně uloží pozici a ukládá do jednoho slotu, tak je celý postup v háji a může začít znovu. To se mi ale naštěstí nestalo. Kromě zmíněného jsem již procházel hrou celkem plynule. Trošku mě zbrzdil puzzle se symboly zvěrokruhu. Stálý internet jsme tehdy ještě neměli, takže jsem si musel najít nápovědu v matčiných časopisech s horoskopy a pak mě ještě štvaly situace, kdy musel Samuel na něco počkat (vyvolání filmu, výroba klíče či kněz hledající zmínky v kronice). To jsem se jen tak bezmyšlenkovitě procházel po lokacích, abych zjistil, že to ještě pořád není hotové.

Určitě musím ocenit i dobře napsané dialogy, kde jsem plnými doušky hltal prakticky každé slovo. Ale ještě víc mě to bavilo poslouchat. Dabingové obsazení se hodně povedlo. Pološeptající hlas Michala Dlouhého perfektně k postavě Samuela sedí, klidný a rozvážný hlas Pavla Soukupa zase skvěle sedí na chladnokrevného Roberta. V hlase Květy Fialové je perfektně slyšet deprese a zoufalost truchlící Lady Viktorie, atd. Trošku ale zamrzí, že Radek Brzobohatý a Vladimír Čech dostali více významných rolí. Jejich hlasy jsou natolik výrazné a nezaměnitelné, že je to jako pěst na oko. Postavy Vladimíra Čecha jsou alespoň v různých kapitolách, to ještě zvládnu překousnout. U pana Brzobohatého je to horší v tom, že po úvodu s Williamem hra přechází na scénu s prvním setkáním ve společenské místnosti, kde mluví komorník Bates naprosto stejným hlasem.

Pak se mi ještě líbí, že čtení dopisů je namluveno dabérem postavy, která daný dopis psala. Bohužel však s jednou výjimkou Robertova dopisu Dr. Hermannovi, kdy jako hráči neznáme autora daného dopisu. To že jej čte hlas pana Soukupa to trošku kazí. Na druhou stranu, jiná postava se jménem na R. ve hře není, takže by to stejně asi každému hned docvaklo.

Graficky hra působí dobrým dojmem. Celé prostředí je tmavé a vybledlé, což skvěle doplňuje atmosféru a navazuje pocity z daných beznadějně chátrajících míst. Co se ale už moc nepovedlo, jsou animace postav. Ty Samuelovy ještě vypadají relativně dobře, ale animace ostatních postav jsou takové zpomalené a působí celkově divně.

Hra má své chyby, ale celkově jsem se hrou velmi spokojen a to hlavně s příběhem, který se hodně povedl. Otázkou je, jak bych hru hodnotil bez vědomí, že se jedná o českou hru. To odpovědět nedokážu, ale za mě se jedná o zatím nepřekonanou nejlepší českou point & click adventuru, která mě hodně bavila. A to i když jsem ji nedávno dohrál po čtvrté. Takže ve výsledku mě ty nasazené růžové brýle vlastně ani nevadí.