Kdo nezná zubatého xenoforma jakoby ve světě sci-fi neexistoval - ten kdo má v oblibě filmovou sérii, bude s Alien Isolation maximálně spokojený jako já, protože dostane velkou porci zábavy, skvělou hratelnost, perfektní zvukovou stránku, vypiplané detaily a hlavně intenzivní feeling stát na špičkách a nevědět, odkud se ten kyselinový hladovec vynoří a kousne si do Vás, případně Vás hodlá sejmout úslužný Dříč Joe a jeho " Why not ask me about Sevastopol´s safety protocols ?"

Tvůrcům se prostě povedlo uvěřitelně a hlavně pokorně a respektem k předloze trefit prostředí obou prvních filmů Scottova a Cameronova, kdy se děj odehrává ve skvělých interiérech kosmické stanice, kde to vrže, skřípe, cinká, hučí, plížíte se průlezy, hledáte úkryt ve skříních, pod stoly a temných koutech raději ani nedýcháte. Kolem dokola je ale mimo Alijéna spousta dalších hádanek v podobě zamknutých dveří, hacknutí terminálů, odvařování kovů a bezpečnostích kódů, o zábavu má chudák údržbářka Amanda Ripley postaráno.

Nejvíc mi zůstala v paměti mise 14 v a poblíž reaktoru, kdy při plížení se zaslizovatělými tunely narazíte na klubající se facehuggery toužící obejmout Vaši tvář, a které je nutno zlikvidovat plameným hněvem a modlit se, aby náplň nedošla, když doběhnou starší, odrostelejší soukmenovci zkontrolovat, co to tam tropíte.

Sumasumárum kousek od vrcholu, ale naprostá spokojenost, těžko se bude překonávat - 90 %