Je mi jasný, že spousta lidí (včetně mě) se podívá na gameplaye a řekne si: Ty vole, já nechci hrát za bandu emo cápků. Na tohle seru.
Naštěstí jsem hrál dostatečný množství JRPG a hlavně dílů FF, takže jsem do toho nakonec díky lákavý slevě šel. Shodnu se s ostatními. Je to rozporuplná hra.

Víte, problém netkví v nekonsistentní story (o tom později), ale o nevyužitým potencionálu. Hlavní devízou jsou samozřejmě souboje. Většina questů a story se točí kolem soubojů. Vypadají fantasticky. Všechno bouchá, lítáte vzduchem, používáte spelly...ale ve skutečnosti stačí držet jedno tlačítko a vyhrajete. To je celkem průser u Final fantasy, protože to vždy spočívalo v celkem prostým taktickým postupu na principu "kámen, nůžky, papír". Ačkoliv vítám změnu soubojovýho systému z ATB na čistě akční, tak si myslím, že by se to dalo udělat o dost líp. Zvláště když se na hru dlouho čekalo. Všichni víme, že asiati jsou magoři, co se týče hloubky herních mechanik. Proč to udělali ve FF XV jako naprosto generický asijský mmo? Já tomu prostě nerozumím. Vždyť je to obrovská značka a tak by měli vývojaři přijít s něčím lepším, než "drž tenhle čudlík a zdarec". Nejdivnější na tom všem je, že mě to celkem baví. I po všech těch řečích je totiž FFXV docela casual hra. Obtížnost je nastavená nízko. To by nebyl až takový problém. Problém je, že necítíte absolutně žádnou satisfakci po úspěšně zdolaným bossovy (například). Neodvedly jste dobrou práci. Jen jste držely čudlík a sem tam při průseru do sebe vrhly nějakej ten lektvar. Copak je problém dát tomu sobojovýmu systému trochu komplexnosti? Stačily by třeba i blbý buildy. Za celou hru totiž nepotřebujete měnit strategii (mačkat na xbox gamepadu Y a pak B). Co je horší, tak herní systém nenabízí dostatek možností, aby jste se vyblbly. Změna obtížnosti tudíž ani nedává moc smysl. Jenže se to tak nějak hraje dobře. Nevím proč. Je to prostě v rámci soubojů oddychovka.

Systém magie je pro mě taky rozporuplný. Samotný hud je totiž tak trošku svině. Sbíráte sice randál lootu, ale nemáte z něj dobrej pocit. Abych vysvětlil, tak systém magie se točí kolem třech elementů. Ty kombíte s různými předměty. S tím se pojí problém, že nemáte (ze začátku) páru, co vlastně můžete prodat a co si nechat. Tak zvaný "catalyst" je totiž celkem esenciální při modifikaci různých elementů. Například curse / death / heal tady nefunguje jako u předešlých dílů. Musíte tak nějak vytušit, co jednotlivý itemy budou mít za funkci. Blbý je, že těch itemů je hromada. Stačilo by u objevených efektů například jen napsat, co dělají. Jaký má smysl si pamatovat, co jednotlivý item dělá? To se celkem tluče s tím casual způsobem boje. Tak je hra casual a nadbíhá hráči k pomoci nebo ho vysírá nedomyšleností a nedotažeností? Otázku jsem si pokládal téměř celou hru a osobně bych zvolil druhou možnost. Přitom je to docela škoda, protože hlavní myšlenka mechaniky není úplně špatná. Zvláště když spelly fungují fakt OP způsobem. Takhle mě ale docela hněte, že si nejsem jistý, co můžu střelit a co se nevyplatí. Zbývá vám tedy mít bordel v inventáři, aby jste měli od všeho něco. RIP všem lidem s OCD (tenhle komentář by měl dostat vyznamenání za použití zkratek).

Samotný systém expení jsem vlastně úplně nepochopil. Respektive jsem pochopil jeho funkci, ale účel té činnosti mi přijde zase uživatelsky nepříjemný. Levely totiž dostanete až když strávíte někde noc. Nasčítají se vám zkušenostní body. Výše bodů můžete ovlivnit místem, kde spíte. Podle jednotlivých obydlí se násobí modifikátory. Jako asi v pohodě, ale i tak. Sere mě to. Proč nemůžu dostávat levely hned? Aby se umocnil pocit road tripu? Celkem zvláštní, když se hra hraje jako casual hra. Asi to ale má svý opodstatnění, takže jsem schopen s tím nějak žít.

O story panuje spousta otazníků. Já jsem skočil do hry bez nějaký přípravy. Žádný anime ani žádný film. Říkal jsem si, že hra by měla dokázat vysvětlit svůj příběh bez berliček ve formě filmů. Příběh jsem i tak pochopil. Nepřijde mi nějak komplexní. Naopak mi přijde celkem ok. Sice to není FF7, ale samotný základ stojí na docela obstojných pilířích, které koketují (he, pilíře koketují. Někdy překvapují sám sebe) se zajetými stereotypy. Zachránit svět, warrior of light a takový ty kecy. Nic co by jste neznaly. Podrobnější zkoumání a jednotlivý situace jsou ale celkem zajímavý. Jenže zase je to nedotažený. Přibližně do třináctý kapitoly se moc toho neděje a strašně rychle to chytí spád. Nemáte šanci a čas se sžít s jednotlivými postavami. A je mi naprosto ukradený, že jejich osobnost vykreslují DLC, filmy a anime. Já koupil hru, protože jsem chtěl kompletní zážitek. Není to sakra žádný Dark souls, kde je děj patrný ze zkoumání. Měl by mi být předložen jasně a pozvolna. Pacing je tady naprosto v prdeli. I když jednotlivý postavy byly v slzách, tak to se mnou ani nehnulo a to je u Final Fantasy strašně špatně. Většina dílů mě totiž dokázala oslovit.

Ona celkově kombinace západního a východního open worldu je dost nestabilní. Nemáte totiž ani jedno pořádně. Ano, máte otevřený svět, ale je prázdný a naplněný fetch questy. Některý lokace stojí za prozkoumání, ale ne kvůli lootu. Kvůli atraktivnímu prostředí, který vybočuje z klasický palety světa. Nejsem si jistý, jestli je to dobře nebo ne. Každopádně mě průzkum celkem bavil.

Soundtrack mi přišel fantastický (vidíte, co jsem provedl?). Používá totiž jasný fan service. Soundtracky ze všech dílů FF. Za poznámku ale stojí, že i samotný soundtrack XV není špatný. Naopak mi přijde dost povedený a v určitých situacích dokáže umocnit celou scénu. Ústřední skladba je použita chytře a dává smysl skrz příběh. Osobně se mi tedy líbil, ačkoliv o tomto názoru panují po internetech (stejně bych je všechny zakázal) značný neshody. Někdo ho má rád a někdo ne. Je ale natolik citlivě vložen, že je celkem snadný ho ignorovat. Za tohle fakt plus.

Každý díl měl i svou vlastní ústřední minihru. Triple triad, golden saucer, blitzball (který nesnáším). Tady je to nejspíš monster justice V, který bylo pro mě instantní wtf. Funguje totiž na stejným principu, jako soubojový systém. Mačkáte jedno tlačítko a automaticky získáte profit. Přibližně po deseti minutách jsem se na to vysral a raději začal plnit fetch questy. To už samo o sobě leccos vypovídá.

Mírná poznámka k end gamu. Po dokončení příběhu můžete pokračovat v brouzdání v otevřeném světě s jednou "malou" změnou. Všechen váš progress v side questech a huntech se vám z nějakýho důvodu resetne. Tohle by mělo být v new game +. Nechci být trestaný za to, že si chci po konci hry objevit to, co jsem ještě neprošel. Celá mapa je tedy opět skryta a autoři vám tak dají facku přes koule. Bavilo tě to, co si dělal těch 30h? Fajn, tak to dělej všechno znovu. Sranda ne? A víš jak ti to zpestříme? Necháme ti tvůj dosavadní level, aby jsi všechno mohl sekat na první dobrou a mohl se progrindovat k těm 30h, který jsi v tý hře vyloženě promrhal. Velmi bolestivý zážitek. Nejsem si jistý, jestli ho chci absolvovat.

Proč jsem ale dal tak vysoký hodnocení? Hele, já vlastně ani pořádně nevím. Ono se to totiž přes všechny ty sračky hraje opravdu dobře. Je to pohodlný a respektuje to krátkou dobu hraní (většinou). Chytání ryb je super a jednotlivý jídla od Ignise vypadají fantasticky. Některý lokace jsou opravdu pěkný a jednotlivý dungeony taky nejsou k zahození. Přímá motivace z objevování je tedy na místě. Co mě ale nejvíc sere je promrhaný potenciál. Mohla to totiž být opravdu perfektní hra. Takhle je to pro mě "jen" nadprůměrný titul, který má ještě nějaký ten content, ale skrz násilný restart při endgamu si musím od hry dát pauzu. Komu tedy hru doporučím?

Rozhodně lidem, kteří jsou JRPG nepolíbeni. Tohle je ten nejlepší start, který mě napadá, že můžete mít. Fanoušci série mohou být lehce šokování, ale i tak hru dohraji s úsměvem na rtech (jako já). I když se za to budou nenávidět (jako já). Otázkou tedy je, komu bych hru nedoporučil...