Konečně zase jednou otrávený komentář. Je větší sranda je psát, než ty pozitivní.
Předchozí díl byl až na pár detailů skvělou závodní arkádovkou a se správným nastavením i drobnou simulací. Že se v něm jezdilo jen s Medvědy vůbec nevadilo, grafika byla špičková a možnost ježdění si jen tak v otevřených mapách byla taky fajn věc. A možnost si po procentech nastavit, jestli se mají auta chovat arkádově nebo simulačně byla k nezaplacení.
World Racing 2 pokračuje v nastoleném trendu, jen daleko hůře. Ale začnu těmi pozitivy. Grafika je o fous lepší, auta se neomezují jen na Mercedesy, značek a modelů je tu mnohem více, včetně Škodovek. Jsou tu 4 nové velké mapy, okruh Hockenheim a testovací okruh. Zvuky aut taky znějí o něco líp. A tady pozitiva bohužel končí.
Co nám z prvního dílu zůstalo, je to nejhorší menu, které jsem kdy ve hře viděl. Nepřehledné, nelogické, ovládá se div ne půlkou klávesnice. Naštěstí po nastavení všeho potřebného už není nutné se v něm moc hrabat. Kromě kariéry, která je za trest, tak dalšími možnostmi je klasický single race (závod, knockout, time tiral), joyride (volná jízda), testovací jízda na okruhu a "offroad" checkpointové závody. A myslíte si, že můžete po startu hry rovnou skočit třeba do knockoutu? Kulové dámy a pánové.
Pain in the ass kariéra je totiž nutnost. Při jejím průchodu získáváte měnu speedbucks, za kterou si pak odemykáte úplně všechno. Auta, tratě, barvy, disky... a jelikož na začátku nemáte nic, tak je nutné se pro začátek alespoň částí prokousat. A teď bych ještě měl vysvětlit, proč je tak strašná, důvody jsou dva. Prvním je neskutečně nevyvážená obtížnost. Rubberbanding je tu neskutečně okatý, ale pouze v jednom směru a asi nemusím říkat, ve kterém. Jak se někde zbrzdíte, už zbytek nedoženete ani s raketou v zádi. A pokud jedete jak polobozi, stejně máte soupeře pořád za zadkem. V jedničce byla možnost si obtížnost kariéry nastavit, tady to samozřejmě nejde (pouze pro single race).
A tím druhým a daleko podstatnějším je to, že pro kariéru si NELZE upravit jízdní model, který je natvrdo nastaven na arkádu - a bohužel v tom nejhorším slova smyslu. Spousta jiných her, které si nehrají na simulaci (Forza Horizon, Grid), mají jízdní model nastavený skvěle, takže je zábava to hrát. Tady je to srovnatelné se středověkým mučením. Auta drží jak přilepená, takže v první klopené zatáčce se prakticky zastaví. Brzdy mají 2 stupně - nula a ruční brzda na steroidech. Nějaká plynulá jízda? Ani ho... Hra totiž nedetekuje triggery na Xbox controlleru, takže tlačítka. Volant jsem kvůli tomu ani nevytahoval. Sice je v nastavení možnost zapnout / vypnout jakési Arcade plus, ale žádný rozdíl jsem nepozoroval.
No a takhle odjezděte 71 závodů... upřímně, já to dodnes nedal. A kromě toho soupeři jezdí jak jisté domácí zvířectvo, takže do vás bourají vesele a hádejte, kdo za to dostane penalizaci? :-)
Co hru naštěstí zachraňuje, je právě joyride a samostatné závody (které si tedy nejdřív spolu s auty musíte odemknout). Tady už si lze nastavit jízdní model do přijatelných mezí a hned je to úplně jiná hra. Závody se rázem stanou zábavnými, soupeři jedou tak, jak jim dovolíte a frustrace je pryč. Jenže s tím bohužel i nějaká motivace hrát dál, protože i kdybych se donutil tu kariéru dojet, tak budu pak tak otrávený, že hra poletí z disku. Ale aspoň se na ní pěkně kouká a potěší malé detaily, jako např. při průjezdu vysokou trávou vidíte v dalším kole přesnou dráhu, kudy se jelo. Model poškození taky vypadá lépe, než v předchozím díle, ale sešrotovat auto do nepojízdného stavu by nezvládl do půl hodiny ani slepec s parkinsonem.
Takže bohužel naprosto promarněný potenciál a stokrát raději se vracím k prvnímu dílu. U WR2 to vždy dopadne tak, že si vyjedu tak 5000 speedbucks, odemknu pár aut, tratí, chvíli jezdím a konec.
Předchozí díl byl až na pár detailů skvělou závodní arkádovkou a se správným nastavením i drobnou simulací. Že se v něm jezdilo jen s Medvědy vůbec nevadilo, grafika byla špičková a možnost ježdění si jen tak v otevřených mapách byla taky fajn věc. A možnost si po procentech nastavit, jestli se mají auta chovat arkádově nebo simulačně byla k nezaplacení.
World Racing 2 pokračuje v nastoleném trendu, jen daleko hůře. Ale začnu těmi pozitivy. Grafika je o fous lepší, auta se neomezují jen na Mercedesy, značek a modelů je tu mnohem více, včetně Škodovek. Jsou tu 4 nové velké mapy, okruh Hockenheim a testovací okruh. Zvuky aut taky znějí o něco líp. A tady pozitiva bohužel končí.
Co nám z prvního dílu zůstalo, je to nejhorší menu, které jsem kdy ve hře viděl. Nepřehledné, nelogické, ovládá se div ne půlkou klávesnice. Naštěstí po nastavení všeho potřebného už není nutné se v něm moc hrabat. Kromě kariéry, která je za trest, tak dalšími možnostmi je klasický single race (závod, knockout, time tiral), joyride (volná jízda), testovací jízda na okruhu a "offroad" checkpointové závody. A myslíte si, že můžete po startu hry rovnou skočit třeba do knockoutu? Kulové dámy a pánové.
Pain in the ass kariéra je totiž nutnost. Při jejím průchodu získáváte měnu speedbucks, za kterou si pak odemykáte úplně všechno. Auta, tratě, barvy, disky... a jelikož na začátku nemáte nic, tak je nutné se pro začátek alespoň částí prokousat. A teď bych ještě měl vysvětlit, proč je tak strašná, důvody jsou dva. Prvním je neskutečně nevyvážená obtížnost. Rubberbanding je tu neskutečně okatý, ale pouze v jednom směru a asi nemusím říkat, ve kterém. Jak se někde zbrzdíte, už zbytek nedoženete ani s raketou v zádi. A pokud jedete jak polobozi, stejně máte soupeře pořád za zadkem. V jedničce byla možnost si obtížnost kariéry nastavit, tady to samozřejmě nejde (pouze pro single race).
A tím druhým a daleko podstatnějším je to, že pro kariéru si NELZE upravit jízdní model, který je natvrdo nastaven na arkádu - a bohužel v tom nejhorším slova smyslu. Spousta jiných her, které si nehrají na simulaci (Forza Horizon, Grid), mají jízdní model nastavený skvěle, takže je zábava to hrát. Tady je to srovnatelné se středověkým mučením. Auta drží jak přilepená, takže v první klopené zatáčce se prakticky zastaví. Brzdy mají 2 stupně - nula a ruční brzda na steroidech. Nějaká plynulá jízda? Ani ho... Hra totiž nedetekuje triggery na Xbox controlleru, takže tlačítka. Volant jsem kvůli tomu ani nevytahoval. Sice je v nastavení možnost zapnout / vypnout jakési Arcade plus, ale žádný rozdíl jsem nepozoroval.
No a takhle odjezděte 71 závodů... upřímně, já to dodnes nedal. A kromě toho soupeři jezdí jak jisté domácí zvířectvo, takže do vás bourají vesele a hádejte, kdo za to dostane penalizaci? :-)
Co hru naštěstí zachraňuje, je právě joyride a samostatné závody (které si tedy nejdřív spolu s auty musíte odemknout). Tady už si lze nastavit jízdní model do přijatelných mezí a hned je to úplně jiná hra. Závody se rázem stanou zábavnými, soupeři jedou tak, jak jim dovolíte a frustrace je pryč. Jenže s tím bohužel i nějaká motivace hrát dál, protože i kdybych se donutil tu kariéru dojet, tak budu pak tak otrávený, že hra poletí z disku. Ale aspoň se na ní pěkně kouká a potěší malé detaily, jako např. při průjezdu vysokou trávou vidíte v dalším kole přesnou dráhu, kudy se jelo. Model poškození taky vypadá lépe, než v předchozím díle, ale sešrotovat auto do nepojízdného stavu by nezvládl do půl hodiny ani slepec s parkinsonem.
Takže bohužel naprosto promarněný potenciál a stokrát raději se vracím k prvnímu dílu. U WR2 to vždy dopadne tak, že si vyjedu tak 5000 speedbucks, odemknu pár aut, tratí, chvíli jezdím a konec.
Far Cry 5
Pro: Grafika, mapy, joyride, slušné množství aut, možnost nastavit jízdní model a obtížnost v single race
Proti: Kariéra, jízdní model v kariéře, nevyvážená obtížnost, kariéra, nefér soupeři, menu, kariéra