Dvojka Dungeon Siege je velmi podobná jedničce, ostatně vyšla nedlouho po ní. Základní principy hry se nemění, přesto došlo k několika změnám, které hře určitě neprospěly.
První věc: obtížnost. Hrál jsem na střední, ale bylo to v podstatě o řezání másla nožem - nepřátele byli nudní, bez výzvy, bez radosti nad vítězstvím. Měl jsem sice plný batoh lektvarů, ale používal jsem je jen výjimečně. Bohužel, i lektvary jsou o ničem - na rozdíl od jedničky, kdy vám dolily životy či manu, zde pouze jejich nabytí zrychlují, takže když už se dostanete do potíží, moc vám nepomohou.
Druhá věc: očarovávání předmětů. Nově si můžete běžný (neočarovaný) předmět vzít do města, přidat ingredience, a hle - máte kouzelný předmět. Stejný, jako vám vypadne z každé druhé truhly. Naprosto zbytečné, po druhém pokusu jsem tuto funkcionalitu ignoroval.
Třetí věc: questy. Ty vás mnohdy posílají již na probádaná území, akorát těžko hledáte, kde je ten skrytý pramen. Okolo vás se pohybují nepřátelé, které nudně kosíte po desítkách, a je to jen o tom najít to konkrétní místo. Zářný případ je quest "Duchové Aranny", který vás vrací daleko zpátky a je neskutečný opruz procházet dávné lokace se slabými soupeři znovu. Proč to, proboha?
Čtvrtá věc: družina. Zapomeňte na osm členů jako v jedničce, tady na první dohrání budete mít maximálně čtyři. Budiž, nevadí. Plusem je, že můžete mít zvířecího společníka, ovšem když ho vykrmíte na určitou úroveň, jeho další vývoj už běží velmi pomalu. Můžete si koupit silnějšího, ale já chtěl prostě mít svého vlka...
Pátá věc: hudba. Velký sešup dolů. Po datadisku k jedničce je to velmi citelné. Jedná se jen o jakýsi doprovod na pozadí, který hru nijak neobohatí.
Šestá věc: specializace vývoje postav. O ničem. Ta prvotní je omezená, dále se nevyvíjí, ale stejně má větší efekt, než ty ostatní, na kterých budete pracovat zbylých 80% hry. Toto není naplnění RPG hry.
Poslední věc: inflace předmětů. Narážíte neustále na pojmy "skvělý luk", "raritní meč", ale obojí je podprůměrné. Je to, jakoby bylo všechno smetí nadzvihováno do nebes. Opět: proč to?
Nechci, aby mé hodnocení dvojky Dungeon Siege vyznělo nějak negativně - není to špatná hra. Je poctivě udělaná, prostá bugů, přesuny družiny jsou bez komplikací, i přes nevýrazný příběh a lineárnost si tato akční hra může najít své příznivce. Přesto se nemohu ubránit dojmu, že se jedná o sešup dolů oproti předchozí verzi. Trojka pak už i v oficiálních recenzích sklidila spíše kritiku a hrát ji už nehodlám. Škoda - není to špatné, ale ani dobré. Prostě průměr, čemuž odpovídá i mé hodnocení.
První věc: obtížnost. Hrál jsem na střední, ale bylo to v podstatě o řezání másla nožem - nepřátele byli nudní, bez výzvy, bez radosti nad vítězstvím. Měl jsem sice plný batoh lektvarů, ale používal jsem je jen výjimečně. Bohužel, i lektvary jsou o ničem - na rozdíl od jedničky, kdy vám dolily životy či manu, zde pouze jejich nabytí zrychlují, takže když už se dostanete do potíží, moc vám nepomohou.
Druhá věc: očarovávání předmětů. Nově si můžete běžný (neočarovaný) předmět vzít do města, přidat ingredience, a hle - máte kouzelný předmět. Stejný, jako vám vypadne z každé druhé truhly. Naprosto zbytečné, po druhém pokusu jsem tuto funkcionalitu ignoroval.
Třetí věc: questy. Ty vás mnohdy posílají již na probádaná území, akorát těžko hledáte, kde je ten skrytý pramen. Okolo vás se pohybují nepřátelé, které nudně kosíte po desítkách, a je to jen o tom najít to konkrétní místo. Zářný případ je quest "Duchové Aranny", který vás vrací daleko zpátky a je neskutečný opruz procházet dávné lokace se slabými soupeři znovu. Proč to, proboha?
Čtvrtá věc: družina. Zapomeňte na osm členů jako v jedničce, tady na první dohrání budete mít maximálně čtyři. Budiž, nevadí. Plusem je, že můžete mít zvířecího společníka, ovšem když ho vykrmíte na určitou úroveň, jeho další vývoj už běží velmi pomalu. Můžete si koupit silnějšího, ale já chtěl prostě mít svého vlka...
Pátá věc: hudba. Velký sešup dolů. Po datadisku k jedničce je to velmi citelné. Jedná se jen o jakýsi doprovod na pozadí, který hru nijak neobohatí.
Šestá věc: specializace vývoje postav. O ničem. Ta prvotní je omezená, dále se nevyvíjí, ale stejně má větší efekt, než ty ostatní, na kterých budete pracovat zbylých 80% hry. Toto není naplnění RPG hry.
Poslední věc: inflace předmětů. Narážíte neustále na pojmy "skvělý luk", "raritní meč", ale obojí je podprůměrné. Je to, jakoby bylo všechno smetí nadzvihováno do nebes. Opět: proč to?
Nechci, aby mé hodnocení dvojky Dungeon Siege vyznělo nějak negativně - není to špatná hra. Je poctivě udělaná, prostá bugů, přesuny družiny jsou bez komplikací, i přes nevýrazný příběh a lineárnost si tato akční hra může najít své příznivce. Přesto se nemohu ubránit dojmu, že se jedná o sešup dolů oproti předchozí verzi. Trojka pak už i v oficiálních recenzích sklidila spíše kritiku a hrát ji už nehodlám. Škoda - není to špatné, ale ani dobré. Prostě průměr, čemuž odpovídá i mé hodnocení.
Pro: prosto bugů
Proti: změny oproti prvnímu dílu