Samostatně hratelné rozšíření japonských Commandos je naroubováno před poslední misi původní hry a jejího příběhu a rozvíjí story jedné z pětice hratelných postav - Aiko. Prizmatem původního příběhu jde o klasické vyřizování unfinished business před velkým finále a prizmatem hráče o vítaný -leč velmi krátký- návrat k podle mě nejlepší moderní adaptaci klasiky od španělských Pyro Studios, tedy Commandos z roku 1998. Hra nabídne tři plnohodnotné mise na nepříliš velkých ale rozmanitých mapách, dvě v podstatě mezihry a jeden hratelný epilog, což průměrnému hráči vystačí na jedno delší herní odpoledne. Gameplay nebo dovednosti pětice vašich hrdinů se nezměnily, stejný zůstal i celkový koncept se všemi nevýhodami z něj plynoucími. Například poměrně mechanická repetice stále stejných postupů a způsobů likvidace nepřátel; fakt, že jakmile naleznete díru v systému hlídkování, celý zpočátku zdánlivě neprolomitelný blok se rozpadne a hra ani umělá inteligence na to adaptivně nereaguje nebo velmi nízká základní obtížnost. To je logický důsledek toho, že mise lze ve skutečnosti dohrát i bez některých postav či dovedností, tudíž hra musí nabízet více způsobů řešení a mezer, které může hráč využít. Skutečná výzva tak přichází až při plnění bonusových "badges," je však otázka, kolik hráčů se do toho pustí. Negativně mě také překvapil příšerný pathfinding (který navíc nefunguje, je-li v cestě skok, šplhání nebo žebřík) a občas zlobivá kamera, respektive práce s kurzorem, kdy například kvůli úhlu kamery jsem klikal na vyšší vrstvu (střecha) než se zdálo opticky (země). Pokud vás tento koncept taktických strategií baví, hra rozhodně stojí za zahrání a vyjdou-li v budoucnu další rozšíření v podobě Mugen' Choice nebo Yuki's Choice, rád se do feudálního Japonska na těch pár hodin opět vrátím.