Poprvé v životě dohráno na úplném konci roku 2021 během dvou dnů a pochopení toho, proč se tato adventura drží na nejvyšších příčkách různých žánrových žebříčků.

První co mě zaujalo byla velmi pěkná grafika, hra je z roku 1996, ale vůbec nezestárla. Už první lokace vypadají velmi pěkně a to na hráče ty nejlepší teprve čekají. I ve své době pokrokové ovládání se dá stále označit za moderní, nějak jsem nezaznamenal významný rozdíl mezi Broken Swordem a třeba moderní Deponií. Vlastně jsem si během celého hraní ani neuvědomil, že se jedná o pětadvacet let starou hru. 

Příběh je přesně to, co mám rád - vyšetřování, tajné organizace, cestování, pěkná Francouzka, kozel a humor. Hlavně ten humor. Už ani nevím kdy naposledy jsem u hry nahlas řval smíchy. Samozřejmě, že jsem se musel úplně všech postav ve hře zeptat, co si myslí o mém otevírači na poklopy od kanálu! Příběh samotný je pak správně zamotaný a rozvětvený a prožene hráče pomalu po celé Evropě a zabrousíme i na blízký východ. Celé zpracování příběhu je skvělé i díky povedeným filmečkům, dabingu a hudbě.

Snad jediné co mi nesedlo byla nutnost někdy rychle zareagovat na určité situace, zvlášť když jde o kejhák. Tady je load nutností, protože to nemá hráč šanci při prvním hraní odhalit. Jinak se nejedná o zvlášť těžkou adventuru, používání a spojování předmětů je logické a předměty samotné jsou bez problémů viditelné na obrazovce. Kozel je tak provařený, že jsem cca věděl co dělat i při prvním hraní (i tak se to povedlo až na pátý pokus, zmetek jeden :)), ale brutálně jsem se zaseknul v té Irské hospodě. Takže ano, přiznám se, že pár náhledů do návodu bylo.

Jak jsem psal na začátku, hru jsem dohrál během dvou dnů a totálně mě pohltila a naladila na další adventury. Je to žánr, který nemám moc prozkoumaný a je co dohánět. 

Hodnocení dávám velmi vysoké, výborná hra.