Herní výzva 2021 - 1. "Pacifista" (Dohraj hru, ve které se nevyskytuje násilí.)
Na začátek přiznání: Forza Horizon 5 je první Forza, kterou jsem dohrál (nikoliv hrál) a zároveň první závodní hra, kterou jsem dohrál na volantu. Zkušenost to byla zajímavá - volant v Horizonu sice nejspíš nepřináší žádnou konkurenční výhodu, ale zato s ním přichází docela odlišný typ zážitku. Navíc je Forza Horizon jako simcade (arkáda, jejíž fyzikální model je velmi slitovný, ale ne zcela nerealistický jako třeba v sérii Need For Speed) pro začátky s volantem vcelku vhodná, protože zkušenosti z reálných aut tu člověku nejsou na obtíž.
Co samotná hra? Inu, chytlavá, krásně vypadající, napěchovaná obsahem, ale trpící openworldovým syndromem. Milovník aut a závodění si může díky Forze Horizon 5 užít desítky hodin zábavy, nicméně pojďme se teď místo chvalozpěvů zaměřit na nedostatky: Toho obsahu je zkrátka až moc a byť si člověk může vybírat druhy závodů, které ho baví a ignorovat ty méně zábavné, únava nakonec zkrátka přijde.
Paradoxní je, že byť se hrou táhne jakýsi základní příběh, jeden z jejích hlavních problémů je chybějící pocit vývoje, který by vyloženě motivoval k dalšímu hraní. Od samého začátku si člověk může osahat ta nejlepší auta a nemá příliš (hratelnostních) důvodů se shánět po nějakých jiných. Rozdíly v tom, jak se jednotlivá auta řídí, jsou pak bohužel menší, než by se mi líbilo.
Velmi pochybná je pak umělá inteligence ovládající protivníky - jak závodnímu noobovi se mi nedařilo najít ten sweet spot, kdy bych automaticky nevyhrával každý závod a zároveň nebyl vždy suverénně poslední. Skoky mezi jednotlivými stupni obtížnosti mi zkrátka přišly moc veliké. Hlavně se mi ale zdálo, že pro protivníky neplatí zákony herní fyziky a jsou schopni se držet v čele i v případě, že udržují naprosto příšernou jízdní stopu.
Pak mám jednu drobnou výtku osobní - na volantu se mi příliš nedařilo vyrovnávat smyky, takže jsem musel jezdit tak, abych se pokud možno do žádného nedostal. Nejvíc pomáhalo vyšlápnutí spojky, ale ta je aktivní jen při volbě manuální převodovky, která zase dělá závody těžší :)
Navzdory všem problémům nicméně platí, že lepší a nadupanější arkádové závody na trhu nejsou - a to i pro hráče, kteří hru odinstalují hned po absolvování "příběhové" kampaně.
Na začátek přiznání: Forza Horizon 5 je první Forza, kterou jsem dohrál (nikoliv hrál) a zároveň první závodní hra, kterou jsem dohrál na volantu. Zkušenost to byla zajímavá - volant v Horizonu sice nejspíš nepřináší žádnou konkurenční výhodu, ale zato s ním přichází docela odlišný typ zážitku. Navíc je Forza Horizon jako simcade (arkáda, jejíž fyzikální model je velmi slitovný, ale ne zcela nerealistický jako třeba v sérii Need For Speed) pro začátky s volantem vcelku vhodná, protože zkušenosti z reálných aut tu člověku nejsou na obtíž.
Co samotná hra? Inu, chytlavá, krásně vypadající, napěchovaná obsahem, ale trpící openworldovým syndromem. Milovník aut a závodění si může díky Forze Horizon 5 užít desítky hodin zábavy, nicméně pojďme se teď místo chvalozpěvů zaměřit na nedostatky: Toho obsahu je zkrátka až moc a byť si člověk může vybírat druhy závodů, které ho baví a ignorovat ty méně zábavné, únava nakonec zkrátka přijde.
Paradoxní je, že byť se hrou táhne jakýsi základní příběh, jeden z jejích hlavních problémů je chybějící pocit vývoje, který by vyloženě motivoval k dalšímu hraní. Od samého začátku si člověk může osahat ta nejlepší auta a nemá příliš (hratelnostních) důvodů se shánět po nějakých jiných. Rozdíly v tom, jak se jednotlivá auta řídí, jsou pak bohužel menší, než by se mi líbilo.
Velmi pochybná je pak umělá inteligence ovládající protivníky - jak závodnímu noobovi se mi nedařilo najít ten sweet spot, kdy bych automaticky nevyhrával každý závod a zároveň nebyl vždy suverénně poslední. Skoky mezi jednotlivými stupni obtížnosti mi zkrátka přišly moc veliké. Hlavně se mi ale zdálo, že pro protivníky neplatí zákony herní fyziky a jsou schopni se držet v čele i v případě, že udržují naprosto příšernou jízdní stopu.
Pak mám jednu drobnou výtku osobní - na volantu se mi příliš nedařilo vyrovnávat smyky, takže jsem musel jezdit tak, abych se pokud možno do žádného nedostal. Nejvíc pomáhalo vyšlápnutí spojky, ale ta je aktivní jen při volbě manuální převodovky, která zase dělá závody těžší :)
Navzdory všem problémům nicméně platí, že lepší a nadupanější arkádové závody na trhu nejsou - a to i pro hráče, kteří hru odinstalují hned po absolvování "příběhové" kampaně.
Need for Speed
Pro: grafika, velký počet aut, jízdní model
Proti: AI oponentů, chybějící pocit pokroku