Delší dobu jsem si chtěla zahrát nějakou hru typu Hospital Tycoon. Teď jsem se k ní konečně dostala a čekala od ní hodně. A znáte to, když se na něco moc těšíte a nakonec jste zklamaní? Přesně to se mi stalo tady.
Nejdřív vše vypadalo dobře, rozšiřovala jsem si vybavení nemocnice, najímala nový personál, pacienti se jen hrnuli. Nicméně u toho to také skončilo. Vše bylo neustále dokola to samé. Takže stačila jedna strategie a úspěch byl zaručen. K tomu se tvůrci ve hře snažili o nějaký příběh. Ten byl ovšem trapný a spíše zdržoval průběh hry.
Líbilo by se mi, kdyby se dal personál ovládat na takové úrovni, abych mohla rozhodovat jakého pacienta ošetří. Takto stačilo jediné – nakoupit všechny stoje co byly třeba, zaměstnat všechny, které jsem potřebovala, a pak čekat, až přijde někdo s novou nemocí. Při tom čekání jsem všude sázela sedadla, květiny a obrazy, aby byli všichni spokojení a když jsem se velenudila, tak jsem vodila zaměstnance jako simíky po nemocnici a chtěla jsem po nich, aby si povídali mezi sebou.
Líbilo by se mi, kdyby hra umožnila stavbu nové nemocnice a abych mohla ovládat i pacienty, které bych vodila na správná místa. Každému pacientovi klesá zdraví, a když ho nestihnou doktoři ošetřit, tak umře, ale kdyby se dali ovládat doktoři i pacienti, mohl být ten čas i mnohem kratší, aby mě to nutillo opravdu rychle makat. Možná, že jsem jen sáhla po špatném Hospitalu, třeba někdy v budoucnu zkusím jiný.
Nejdřív vše vypadalo dobře, rozšiřovala jsem si vybavení nemocnice, najímala nový personál, pacienti se jen hrnuli. Nicméně u toho to také skončilo. Vše bylo neustále dokola to samé. Takže stačila jedna strategie a úspěch byl zaručen. K tomu se tvůrci ve hře snažili o nějaký příběh. Ten byl ovšem trapný a spíše zdržoval průběh hry.
Líbilo by se mi, kdyby se dal personál ovládat na takové úrovni, abych mohla rozhodovat jakého pacienta ošetří. Takto stačilo jediné – nakoupit všechny stoje co byly třeba, zaměstnat všechny, které jsem potřebovala, a pak čekat, až přijde někdo s novou nemocí. Při tom čekání jsem všude sázela sedadla, květiny a obrazy, aby byli všichni spokojení a když jsem se velenudila, tak jsem vodila zaměstnance jako simíky po nemocnici a chtěla jsem po nich, aby si povídali mezi sebou.
Líbilo by se mi, kdyby hra umožnila stavbu nové nemocnice a abych mohla ovládat i pacienty, které bych vodila na správná místa. Každému pacientovi klesá zdraví, a když ho nestihnou doktoři ošetřit, tak umře, ale kdyby se dali ovládat doktoři i pacienti, mohl být ten čas i mnohem kratší, aby mě to nutillo opravdu rychle makat. Možná, že jsem jen sáhla po špatném Hospitalu, třeba někdy v budoucnu zkusím jiný.
Pro: nemocniční prostředí, zajímavé nemoci
Proti: Nuda