Jakožto příznivce rockové hudby mě na titul nalákal soundtrack avizující poměrně známá jména. Od herní náplně jsem příliš neočekával… a bohužel jsem nebyl příjemně překvapen. Ale popořadě. Titul v podstatě není hrou v tom pravém slova smyslu. Herní náplň tvoří pouze pozadí k hudebnímu albu. Proto rovnou říkám: koho tento styl hudby neoslovuje, rozhodně není cílovou skupinou tohoto projektu. Dle mého vnímání se nejedná ani tak o metal (i když pár tvrdších skladeb také zazní), jako spíš o rockovou operu. Z hudebního žánru bych dílo přirovnal k projektům Avantasia Tobiase Sammeta anebo z českých luhů a hájů mě napadá pražská RockOpera. Nicméně debatou co spadá do kterého hudebního žánru, nemá smysl ztrácet čas, každý má své vnímání nastavené jinak.
Celý příběh je přizpůsoben textům skladeb, zpočátku ještě jakžtakž drží a dává smysl (ačkoliv obsahuje všemožná žánrová klišé), v průběhu „hry“ se však začíná vyvíjet tak podivně nelogickým směrem, že prostě musím, ač nerad, konstatovat… že je prostě pitomý. Bohužel herní mechanismy jsou ještě horší. Obtížnost některých QTE je nastavena nesmyslně vysoko a činí je tím téměř nesplnitelnými, horší model ovládání vozidla dlouho nepamatuji, klasických adventurních prvků je pomálu a pěstní souboje… raději bez komentáře. Svým způsobem zajímavým, ovšem hratelnosti nepříliš prospívajícím, prvkem je skutečnost, že každá kapitola je časově ohraničena délkou skladby. V drtivé většině případů se tak ani omylem nedají stihnout všechny úkoly a po skončení skladby je možné pouze opakovat celou kapitolu od začátku... a znovu nestihnout. Grafika, animace, interakce s prostředím, to vše je na dnešní dobu prostě slabé.
Je pro mě velice obtížné hodnotit. Jedná se o unikátní a zajímavé interaktivní propojení hudebního a herního průmyslu, výsledek však zůstal tak na půl cesty, tudíž tak budu i zhruba hodnotit. Nelze prostě opominout, že herní prvky jsou skutečně tragické a hru tak nemůže zachránit pouze povedený soundtrack. Na druhou stranu jsem se k některým kapitolám párkrát vrátil, abych si poslechl příslušné skladby. U tohoto projektu by se tak možná místo „znovu-hratelnosti“ dalo spíše hovořit o „znovu-posluchatelnosti“, neboť kvůli hraní bych titul rozhodně opět nepouštěl. Nicméně soundtrack si mohu pustit na Youtube a mohu u toho dělat i něco zábavnějšího než se trápit u QTE.
Celý příběh je přizpůsoben textům skladeb, zpočátku ještě jakžtakž drží a dává smysl (ačkoliv obsahuje všemožná žánrová klišé), v průběhu „hry“ se však začíná vyvíjet tak podivně nelogickým směrem, že prostě musím, ač nerad, konstatovat… že je prostě pitomý. Bohužel herní mechanismy jsou ještě horší. Obtížnost některých QTE je nastavena nesmyslně vysoko a činí je tím téměř nesplnitelnými, horší model ovládání vozidla dlouho nepamatuji, klasických adventurních prvků je pomálu a pěstní souboje… raději bez komentáře. Svým způsobem zajímavým, ovšem hratelnosti nepříliš prospívajícím, prvkem je skutečnost, že každá kapitola je časově ohraničena délkou skladby. V drtivé většině případů se tak ani omylem nedají stihnout všechny úkoly a po skončení skladby je možné pouze opakovat celou kapitolu od začátku... a znovu nestihnout. Grafika, animace, interakce s prostředím, to vše je na dnešní dobu prostě slabé.
Je pro mě velice obtížné hodnotit. Jedná se o unikátní a zajímavé interaktivní propojení hudebního a herního průmyslu, výsledek však zůstal tak na půl cesty, tudíž tak budu i zhruba hodnotit. Nelze prostě opominout, že herní prvky jsou skutečně tragické a hru tak nemůže zachránit pouze povedený soundtrack. Na druhou stranu jsem se k některým kapitolám párkrát vrátil, abych si poslechl příslušné skladby. U tohoto projektu by se tak možná místo „znovu-hratelnosti“ dalo spíše hovořit o „znovu-posluchatelnosti“, neboť kvůli hraní bych titul rozhodně opět nepouštěl. Nicméně soundtrack si mohu pustit na Youtube a mohu u toho dělat i něco zábavnějšího než se trápit u QTE.
Velvet 89
Pro: Soundtrack... a to je asi bohužel vše.
Proti: Příběh, herní mechanismy etc.