V životě bych si nemyslela, že o nějaký hře někdy napíšu, že když budete ignorovat příběh, zasazení světa a Kojimovy zdrogovaný výstřelky, tak je hraní na kurýra velká zábava. Zní to ulítle? Vlastně je to dost úlet a mýmu nehráčskýmu okolí o týhle hře rozhodně nikdy vyprávět nebudu. 
Samova výprava Amerikou je na počítačovou hru neobvykle výpravná. Na tom si dal Hideo opravdu záležet, muselo to stát raketu a oceňuju to asi nejvíc. Krásně to všechno vypadá (byť jako Island), soundtrack je perfektní, cut scény a animace, herecký obsazení a dabing jsou taky bez chybičky, všechno funguje a dobře se to většinu času hraje. Špatně se to ovládá v menu, inventáři a u terminálů, kde se berou a odevzdávají zakázky. To je holt nešvar konzolovek, ale tady je to úplnej extrém.
Příběh...no, zastávám názor hlavního protagonisty Sama, že se na nějaký spojování Ameriky a všechno s tím spojený, můžu vyprdnout. Je to podle mě akorát divný a překombinovaný a žádnej hlubší smysl to nemá - podobně třeba jako film Tenet. Kdyby to možná celý bylo líp a konzistentněji odvyprávěný, tak bych se snažila z toho něco odnést, ale takhle jsem nad příběhem akorát kroutila očima a posmívala se. Bohužel všechny postavy kromě Madse (Mads je skvělej totiž vždy a všude. Taky tu má jednoznačně nejlepší dějovou linku a s pár výhradama i dává smysl.) jsou příšerně nesympatický, rádoby zajímavý, ale hodně špatným způsobem, že to ve finále ještě víc odpuzuje. Záporák je úplně směšnej a jeho "plot twist" byl cejtit na sto mil. Dialogy, nebo spíš monology, Sam toho moc nenamluví, jsou většinou taky dost podivný až cringe.
Gameplay je naopak pěkně jednoduchej, dalo by se říct až fádní. A to je to kouzlo. Trmácet se naloženej balíkama z jednoho místa na druhý a doufat, že se žádnej nezničí nebo nepodjede noha v bahně. Doručování jde usnadnit stavbou žebříků, silnic, různejch úkrytů anebo třeba dopravních prostředků. Tady nastává druhý kouzlo - asynchronní multiplayer. S ostatníma hráčema totiž stavíte společně a není nic lepšího než vybudovat síť silnic nebo zip-line a už se nemuset trmácet přes řeky, strže a hory, ale pěkně tam dojet klidně na cizí motorce. Takhle silný pocity kolektivního zadostiučinění jsem dlouho v žádný hře nezažila.

tldr: Pokud neberete stejný drogy jako Kojima, tak nezkoušejte pochopit jeho myšlenkový pochody a radši doručujte balíky a stavte mosty.