Po celou dobu hraní jsem žil v přesvědčení, že Heavy Rain od stejného studia vyšel určitě až po Beyond: Two Souls, protože tak zpackané nelogické nejasné ovládání, které mě prudilo a mátlo až do závěrečných titulků, nemohlo přece vzniknout později. Opak je pravdou a nerozumím tomu, proč upustili autoři od vcelku funkčního QTE v Heavy Rain, i když i tam bych měl určité výhrady. Když ještě připočtu občas nepřirozenou kameru, která zabírá scénu místy z nepřehledných nepříjemných úhlů, jsou hned dojmy na vážkách na světě.

Jenže pak je tu naprosto skvělý příběh, u kterého jsem si nejednou vzpomněl na Stranger Things a skvělé charaktery všech postav s luxusní Ellen Page v hlavní roli. Pomalejší konverzační kapitoly střídají efektní akční pasáže a zhruba od poloviny hry už jsem se do příběhu ponořil natolik, že jsem musel vydržet až do závěrečných titulků. Příběhy Quantic Dreams vyprávět prostě umí a opět mě ujistili, že každá jejich hra je pro filmové fanoušky v podstatě povinnost.