Max Payne. Nostalgie, kterou jsem si včera po několika letech oprášil. Musím říct, že i po takové době se mi tato hra skvěle hrála a opravdu jsem si ji užil.

Když jsem hru hrál poprvé, tak vás samozřejmě hnedka praští do očí ta divoká atmosféra. Noční krajina, sníh za každým rohem a do toho ještě plno feťáků, kteří vám nedají ani na chvíli nadechnout. Kdo je jako já a prozkoumává detaily, tak si všimne kolik věcí zde můžete udělat. Otevřít skříň, jestli tam náhodou není nějaká zbraň, otevřít šuplík, jestli tam není lék proti bolesti, spláchnout WC, zapnout vodu v umyvadle atd... Takové detaily mě prostě uchvátily.

Další parádou je samozřejmě bullet-time, obrovský pomocník při přestřelkách s nepřáteli. Bez něj bych se v určitých pasážích nejspíše neměl šanci pohnout. Na druhou stranu zase máte v inventáři takový výběr zbraní, že si v určité části hry vždy vyberete tu, která se vám hodí nejvíce. Je asi riskantní jít v dlouhé uličce s Berettou, když si můžete vzít jistější odstřelovačku.

Co se mi ještě více líbilo, tak byla vedlejší pasáž hry a to byly komiksy. Za mě určitě skvělý nápad. Jsou lidi, kteří by určitě uvítali normální cut-scénu, ale mně to určitě nevadilo, naopak. Další skvělá věc.

Musím říct, že i po těch letech se hra stále ovládá skvěle, bavila mě. Na tuto dobu hra může vypadat trošku starší kvůli grafice, ale většina lidí tuto nostalgii určitě neopustilo.