Tahle hra je jako droga. Začíná po malých dávkách a než se rozhlédnete jste v tom až po uši. To co začíná nevinně připojením prvního světla ke skromnému parnímu generátoru, končí vypouštěním vlastních raket na orbitu a nukleární dominancí nad lokální nepřátelskou faunou tvořenou hmyzem.

Princip hry je jednoduchý, získejte dostatek materiálu a technologické vyspělosti proto abyste mohli v raketě opustit planetu na které jste na začátku nouzově přistáli. Není možné aby si postava vše vyráběla v ruce a navíc by to zabralo neskutečné množství času. V tu chvíli přichází prvek automatizace. Navíc podobně jako v Minecraftu je zde možnost využívat programovatelné prvky a vytvářet si další vlastní hru ve hře.

Postupným výzkumem a rozvojem základny dochází k řešení různých úzkých hrdel v plynulosti automatizace. Zjistíte že potřebujete vyrábět více obvodů, navýšíte tedy celkem logicky počet továren. No jo, ale teď zas pro ně není dost materiálu, je tedy potřeba zvětšit pole těžících zařízení. Takové množství materiálu ale potřebuje rychlejší a efektivnější přepravu. A takhle stále dál a dál se snažíte zrychlit všechny postupy abyste nakrmili vlastní poptávku. Silně návykové pro všechny hráče co mají rádi volnou ruku a umí si dlouhodobě pohrát.