Herní výzva 2022 - 7. Hippokratova přísaha
Na herní sérii Mass Effect jsem se těšil již nějaký rok. Tématika nedaleké budoucnosti, objevování planet, mimozemských životů a kolonizace patří mezi mé velké zájmy. Když se to spojí s možností svými činy ovlivňovat výnamně dění a politiakřením, byl můj zájem zřejmý. Neváhal jsem a když se konečně trilogie dostala do EA accesu, ihned jsem po ní sáhnul.
Samotná hra svým způsobem splnila očekávání. Za postavu Sheparda jsem měl možnost prozkoumávat vesmír, pomáhat lidem i nelidem a řešit zásadní otázky nejen lidského, ale i organického (pře)žití. Příběhová linie pak rozhodně svou kvalitou převyšuje vedlejší mise na neobjevených planetách. Ale to by nebylo mé zvědavé já, abych hru nedokončil na sto procent.
Jak jsem již zmínil, hlavní příběh je to nejlepší, co hra může nabídnout. Zvláště ke konci se bylo těžké od obrazovky odtrhnout. Důvodem nejsou však souboje. Ty jsou víceméně stále stejné a nenabízejí nic extra zajímavého. Dialogy a samotný příběh, to už je jiná. Svoje rozhodnutí pocítíte, nebudou jednoduchá a ovlivní dění i v dalších dílech. Zvláště pak Virmire jetím nejlepším z celé hry.
Ježdění v transportéru jsem si moc neužíval. Ovládání bylo kostrbaté, pohyb na některých planetách pak byl přímo utrpením. Hornaté kopce, do kterých se dostanete nějakou oklikou... No, šlo to asi i lépe. Tato hra tedy není dokonalá, ale rozhodně zestárla obstojně.
Na herní sérii Mass Effect jsem se těšil již nějaký rok. Tématika nedaleké budoucnosti, objevování planet, mimozemských životů a kolonizace patří mezi mé velké zájmy. Když se to spojí s možností svými činy ovlivňovat výnamně dění a politiakřením, byl můj zájem zřejmý. Neváhal jsem a když se konečně trilogie dostala do EA accesu, ihned jsem po ní sáhnul.
Samotná hra svým způsobem splnila očekávání. Za postavu Sheparda jsem měl možnost prozkoumávat vesmír, pomáhat lidem i nelidem a řešit zásadní otázky nejen lidského, ale i organického (pře)žití. Příběhová linie pak rozhodně svou kvalitou převyšuje vedlejší mise na neobjevených planetách. Ale to by nebylo mé zvědavé já, abych hru nedokončil na sto procent.
Jak jsem již zmínil, hlavní příběh je to nejlepší, co hra může nabídnout. Zvláště ke konci se bylo těžké od obrazovky odtrhnout. Důvodem nejsou však souboje. Ty jsou víceméně stále stejné a nenabízejí nic extra zajímavého. Dialogy a samotný příběh, to už je jiná. Svoje rozhodnutí pocítíte, nebudou jednoduchá a ovlivní dění i v dalších dílech. Zvláště pak Virmire jetím nejlepším z celé hry.
Ježdění v transportéru jsem si moc neužíval. Ovládání bylo kostrbaté, pohyb na některých planetách pak byl přímo utrpením. Hornaté kopce, do kterých se dostanete nějakou oklikou... No, šlo to asi i lépe. Tato hra tedy není dokonalá, ale rozhodně zestárla obstojně.
Darkness Within: In Pursuit of Loath Nolder
Pro: Příběh, rozhodnutí, svět, tématika
Proti: Souboje, generické vedlejší planety