Velká zábava a frustrace. Ano, obojí lze mít v jedné hře která dokáže přinést dobrý zážitek.
Nehleďte na studio, toto je projekt na zakázku, na jehož vývoj dohlíželi lidé s nedostatečnými zkušenostmi s tímto zábavním médiem. Hra nebyla koncipována tak, aby umožnila volnou interaktivitu, jen čistě lineární průchod s drobnými možnostmi pro variace příběhu. Preference máme každý jiné, ale mě to přišlo škoda. Tohle bych si opravdu dokázal představit v podobném stylu jako Deus Ex.
QTE na každém rohu, automatické míření, vysoká repetitivnost. Cutscény tvoří minimálně třetinu hry a některé jsou hodně dlouhé. Někdo může oponovat, že jich tam zas až tak moc není, jenže jako cutscény lze brát i všechny pasáže během kterých můžete jít jenom jedním směrem nebo musíte stát na místě, během kterých nemůžete hýbat kamerou nebo jí můžete hýbat jen v omezeném úhlu. Celkově tady prostě převládají vyprávěcí prvky které potřebují odebírat kontrolu nad postavu a je jich tu tolik, že se hra stává interaktivním filmem s neohrabanými akčními prvky. A pokud tohle nebyl záměr, tak jediné vysvětlení je, že lidé kteří měli kontrolu nad projektem neumí vyprávět příběh v rámci her.
Ten akční element začne dobře, i když je divný hned od začátku. Bojujete proti gymnastickým míčům a želatinovým kostkám, v prostředí oblepeném růžovou žvýkačkou. Jenže originalita nepřátel s postupem času klesá. Když přišli na scénu zcela standardní darebáci, tak mi došlo že to moc zábava nebude. V druhé půlce hry už mě boje nudily a v mnoha místech frustrovaly, především kvůli mechanikám které moc dobře nefungují. To automatické míření si občas přeletuje sem tam, někdy se vám vyloženě nedaří zamířit na cíl který chcete trefit. Vaše zbraně jsou hodně slabé, i ty nejslabší nepřátele pižláte několik vteřin a musíte se silně spoléhat na schopnosti. To samé platí o vašich parťácích. Máte možnost si vylepšit výbavu, ale tyto prvky mají na herní náplň jen minimální dopad. Jsou tu segmenty během kterých řídíte loď, ale těch je jen pár a nejsou vůbec propracované. Kdyby tam nebyly tak se nic nestane. Trošku mě mrzí, že tu nejsou aspoň nějaké opakovatelné minihry, něco ve stylu arkády na palubě lodi.
Základem a silnou stránkou hry jsou příběh, interakce s postavami a obecná nápaditost situací. Jinými slovy věci, které někdo mohl napsat. A co šlo v této hře napsat, to je napsané opravdu dobře. Hodně jsem se bavil když hrdinové museli zpěvem navigovat fialovou lamu po místnosti nebo když se při komunikaci s automatizovaným systémem všichni překřikovali, snažili se každý klikat na jiné možnosti a do hlasového formuláře zadali úplné nesmysly. Podobných situací je tu plno, zrovna tak jako dialogů do kterých se všichni velmi přirozeně zapojují i když nejsou zrovna ve stejné místnosti. Postavy si oblíbíte, každý dostane hodně prostoru a i když se opakuju, napsaní jsou všichni dobře. Humoru jsou kvanta, ale nechybí dojemné chvilky a narazíte i na pár opravdu silných WTF momentů u kterých se někdo dobře vyřádil. Pro fanoušky filmů se hodí podotknout, že hra se odehrává v jiné časové lince - sled událostí byl úplně jiný a mnohé postavy mají jinou minulost.
Ani tady to ale není perfektní. Tvůrci si vymysleli vlastní nadávky které využívají opravdu hodně, a celý tento koncept mi byl proti srsti. Chápu že chtěli mít hodnocení pro nižší věkové kategorie, ale k tomu by stačilo kdyby ty nadávky prostě nepoužívali. Během misí se pak mezi sebou postavy často škádlí, což je fajn poslouchat. Jenže pokud si tyto dialogy chcete poslechnout celé, tak občas musíte stát na místě jinak budou přerušeny postupem mise. No a samozřejmě příběh nebude pro všechny, pořád je to vesmírná pohádka, stejně jako film.
Technická stránka je dobrá s jedním velkým a jedním malým ale. Hra vypadá krásně, ALE škála snižování detailů je malá, takže minimální požadavky jsou vysoko. Hra implementuje ray-tracing, ale některé tyto efekty nejsou zrovna povedené. Na druhou stranu DLSS dělá obrovský rozdíl na výkonu a opět potvrzuje, že to je hlavní přednost RTX karet. Překvapily mě velmi nadprůměrné možnosti nastavení zvuku, tohle bych chtěl mít jako standard. Za celou dobu kampaně jsem se setkal jen s jedním pádem. V geometrii jsem se zasekl vícekrát, hra má však na toto nějakou detekci a teleportuje vás o kousek vedle. Dvakrát se mi stalo, že hra nezareagovala a musel jsem restartovat checkpoint.
Pokud jste ochotni hru přijmout takovou jaká je, dokáže nabídnout opravdu dobrý zážitek. Možnosti média moc dobře nevyužívá, ale přináší něco co by se do filmového formátu nevešlo. Já to opravdu vzal jako interaktivní film a z celku jsem naprosto nadšený.
Nehleďte na studio, toto je projekt na zakázku, na jehož vývoj dohlíželi lidé s nedostatečnými zkušenostmi s tímto zábavním médiem. Hra nebyla koncipována tak, aby umožnila volnou interaktivitu, jen čistě lineární průchod s drobnými možnostmi pro variace příběhu. Preference máme každý jiné, ale mě to přišlo škoda. Tohle bych si opravdu dokázal představit v podobném stylu jako Deus Ex.
QTE na každém rohu, automatické míření, vysoká repetitivnost. Cutscény tvoří minimálně třetinu hry a některé jsou hodně dlouhé. Někdo může oponovat, že jich tam zas až tak moc není, jenže jako cutscény lze brát i všechny pasáže během kterých můžete jít jenom jedním směrem nebo musíte stát na místě, během kterých nemůžete hýbat kamerou nebo jí můžete hýbat jen v omezeném úhlu. Celkově tady prostě převládají vyprávěcí prvky které potřebují odebírat kontrolu nad postavu a je jich tu tolik, že se hra stává interaktivním filmem s neohrabanými akčními prvky. A pokud tohle nebyl záměr, tak jediné vysvětlení je, že lidé kteří měli kontrolu nad projektem neumí vyprávět příběh v rámci her.
Ten akční element začne dobře, i když je divný hned od začátku. Bojujete proti gymnastickým míčům a želatinovým kostkám, v prostředí oblepeném růžovou žvýkačkou. Jenže originalita nepřátel s postupem času klesá. Když přišli na scénu zcela standardní darebáci, tak mi došlo že to moc zábava nebude. V druhé půlce hry už mě boje nudily a v mnoha místech frustrovaly, především kvůli mechanikám které moc dobře nefungují. To automatické míření si občas přeletuje sem tam, někdy se vám vyloženě nedaří zamířit na cíl který chcete trefit. Vaše zbraně jsou hodně slabé, i ty nejslabší nepřátele pižláte několik vteřin a musíte se silně spoléhat na schopnosti. To samé platí o vašich parťácích. Máte možnost si vylepšit výbavu, ale tyto prvky mají na herní náplň jen minimální dopad. Jsou tu segmenty během kterých řídíte loď, ale těch je jen pár a nejsou vůbec propracované. Kdyby tam nebyly tak se nic nestane. Trošku mě mrzí, že tu nejsou aspoň nějaké opakovatelné minihry, něco ve stylu arkády na palubě lodi.
Základem a silnou stránkou hry jsou příběh, interakce s postavami a obecná nápaditost situací. Jinými slovy věci, které někdo mohl napsat. A co šlo v této hře napsat, to je napsané opravdu dobře. Hodně jsem se bavil když hrdinové museli zpěvem navigovat fialovou lamu po místnosti nebo když se při komunikaci s automatizovaným systémem všichni překřikovali, snažili se každý klikat na jiné možnosti a do hlasového formuláře zadali úplné nesmysly. Podobných situací je tu plno, zrovna tak jako dialogů do kterých se všichni velmi přirozeně zapojují i když nejsou zrovna ve stejné místnosti. Postavy si oblíbíte, každý dostane hodně prostoru a i když se opakuju, napsaní jsou všichni dobře. Humoru jsou kvanta, ale nechybí dojemné chvilky a narazíte i na pár opravdu silných WTF momentů u kterých se někdo dobře vyřádil. Pro fanoušky filmů se hodí podotknout, že hra se odehrává v jiné časové lince - sled událostí byl úplně jiný a mnohé postavy mají jinou minulost.
Ani tady to ale není perfektní. Tvůrci si vymysleli vlastní nadávky které využívají opravdu hodně, a celý tento koncept mi byl proti srsti. Chápu že chtěli mít hodnocení pro nižší věkové kategorie, ale k tomu by stačilo kdyby ty nadávky prostě nepoužívali. Během misí se pak mezi sebou postavy často škádlí, což je fajn poslouchat. Jenže pokud si tyto dialogy chcete poslechnout celé, tak občas musíte stát na místě jinak budou přerušeny postupem mise. No a samozřejmě příběh nebude pro všechny, pořád je to vesmírná pohádka, stejně jako film.
Technická stránka je dobrá s jedním velkým a jedním malým ale. Hra vypadá krásně, ALE škála snižování detailů je malá, takže minimální požadavky jsou vysoko. Hra implementuje ray-tracing, ale některé tyto efekty nejsou zrovna povedené. Na druhou stranu DLSS dělá obrovský rozdíl na výkonu a opět potvrzuje, že to je hlavní přednost RTX karet. Překvapily mě velmi nadprůměrné možnosti nastavení zvuku, tohle bych chtěl mít jako standard. Za celou dobu kampaně jsem se setkal jen s jedním pádem. V geometrii jsem se zasekl vícekrát, hra má však na toto nějakou detekci a teleportuje vás o kousek vedle. Dvakrát se mi stalo, že hra nezareagovala a musel jsem restartovat checkpoint.
Pokud jste ochotni hru přijmout takovou jaká je, dokáže nabídnout opravdu dobrý zážitek. Možnosti média moc dobře nevyužívá, ale přináší něco co by se do filmového formátu nevešlo. Já to opravdu vzal jako interaktivní film a z celku jsem naprosto nadšený.
Dead Cells
Pro: Příběh, postavy, dialogy a hlášky
Proti: Zbytek