Shadows fall
And hope has fled
Steel your heart
The dawn will come
The night is long
And the path is dark
Look to the sky
For one day soon
The dawn will come
Herní výzva 2022 - 5. Na vážkách
Ano, na vážkách. Ačkoliv by pro mě bylo poměrně snadné aplikovat tuhle výzvu v hardcore verzi na nesmírné množství her, rozhodl jsem nakonec přeci jen jít s Dragon Age. Částečně proto, že už jsem roky rozhodnutý mít jí v herní výzvě, ale také proto, že to krásně vystihuje hodnocení posledního dílu této zatím trilogie. Na vážkách. Komentář obsahuje drobnější nezakryté spoilery.
Začnu tím, že ono velmi snadné odpouštět chyby u her které máme rádi. Mít něco rád není racionální, prostě to tak je. Je čtvrtá epizoda Star Wars perfektní? Zlatý voči, ale zkuste to vysvětlit skalnímu fanouškovi. Pro něj to bude nejlepší film vůbec a tečka. A já mám rád Dragon Age. A mám rád i tenhle díl. Tak to zkrátka je. A já ty chyby vidím, vlastně je i vnímám, ale zkrátka jsou mi jedno protože mě ta hra baví. Ten svět mě baví a ty chyby jsou jako nějaká ta včelka v létě na pláži, prostě vám to celý zážitek nezkazí.
Z mnoha důvodů jsem DA:I mnoho let odkládal. Částečně toho lituji, část mě je ráda, že jsem si ten zážitek nechal do období svého života, kdy jsem to asi potřeboval. Já už asi zapomněl, jaké to je ponořit se do jiného světa tak hluboko. A najednou je to zas tady. Někdo má Zaklínače, já mám Dragon Age. Trochu naivní fantasy, které ve mně ale neprobouzí takovou beznaděj jako Dark Fantasy, které je pro dnešek tak typické. To je BioWare.
Ono vše začíná už tvorbou postavy. Dragon Age Inquistion má zajímavou historii co se týče vývoje. Crunch byl zde opravdu šílený, údajně až tak moc, že někteří doufali, že hra bude neúspěšná. Nicméně, vývoj hry byl prodloužen o další rok, v během tohoto roku se rozhodlo, že budou celkem čtyři hratelné rasy. Ano, slyšíte správně, váš elf a qunari původně ve hře vůbec být neměli. Když vezmu toto v potaz, jsem ochotný odpustit takový pseudo-origins systém. Každá vaše postava má podle rasy odlišný původ. Člověk je šlechtic, elf je dálský elf, trpaslík površka, a qunari rebel. Tyto volby bohužel nejsou podrobnější, což mě právě mrzí. Rád bych měl elfa z Kruhu, ale vzhledem k tomu vývoji to překousnu.
Mnoho fanoušků se do dnes nedovede shodnout, jestli je to pro přínosné. Můj konsensus je takoví, že z počátku dává větší smysl lidská postava, v druhé polovině a DLC se to však zlomí a snad je i vhodnější elf. Trpaslík a Qunari jsou mnohem více do počtu, ale i tam se s tím dá pohrát, protože DA:I nabízí naprosto úžasnou možnost headcanonu. Můžete mít elfa co se nakonec vzdá své dálské víry, člověka bezvěrce nebo mága co miloval i nenáviděl Kruh. Mnoho dialogových voleb, vlastně většina, nemá na průběh hry vliv, ale dodává to hloubku.
Hra má výbornou gradaci. To se musí uznat. Stále mám pocit, že je to hra s nejdelším prologem vůbec. Začínáte v Havenu, kde byla obnovena prastará organizace, Invkizice, která chce přinést do světa řád a uzavřít Trhlinu do Úniku, stejně jako zastavit válku mezi mágy a templáři a další ambiciózní projekty. Máme zde vynikající scénku obnovení Inkvizice, kde je perfektní synchronizace hudby a animace a lehká inspirace Martinem Lutherem.
Nicméně, nakonec je Haven napaden a vy se musíte přemístit. Beznaděj. Prázdnota. A vy jste nová pochodeň naděje, víc než kdy předtím. A v ten moment, kdy zazní Dawn Will Come a vy dorazíte do Skyholdu… v ten moment začíná skutečná hra. To má opět zajímavou historii ze zákulisí (Dragon Age série jich má tunu) kdy údajně první akt hry měl být původně datadisk k Dragon Age, což by dost vysvětlovalo. Nicméně, ono to funguje. Stejně tak se může DA:I pyšnit s dobře využitími DLC.
Nicméně, není to bez chybičky. Dragon Age je pseudo-openworld. To mnoho hráčů přijalo nelibě, ale já v tom samo o sobě problém nevidím. Ano, bylo by super mít k dispozici více než Ferelden a Orlais, to ano a je to trochu podvod, ale samotné lokace jsou obří a je jich hodně. Nemám přesné měřítko, ale velikostí to podle mě přesahuje TES hry. To je bezva. Problém je, že mnoho hráčů se naprosto zbytečně zasekne třeba v první lokaci. I já tu chybu udělal. Celá ta pověst špatný questů a tak dále pramení spíše z toho, že hráči se zasekli na jednom místě. Hra má někdy nudné questy, ano. Je to trochu o kvantitě než o kvalitě, ale ve skutečnosti hra není stavěná na to, abyste je dělali všechny najednou. Ve hře byste si měli dělat co chcete. Co vás baví. A vracet se třeba později. Problém je, že hra to nevysvětlí. Tohle je obrovská chyba ze strany tvůrců. Možná by velká cedule „questy vám vydrží třeba až do závěrečných titulků“ zkazila ponoření, ale věřte mi, že by nebylo tolik vrácených peněz. Pokud má hráč pocit, že ho čeká jen grind, nenadchne to. O tom to ale není. DA:I je vynikající hra na ponoření, jen to není na první pohled vidět.
Je to však to částečně i chyba nás, hráčů. Zapomínáme, co je hlavní účel her. Zábava. Není to hora, co je třeba pokořit. Není nutné najít každý střípek, easter egg, skryté monstrum. Někdy prostě můžeme jen jít a dělat co chceme. Bavit se.
Výhoda je, že hra měla – a stále má – vynikající endgame. Nevrátíte se jen do posledního checkpointu, ne, celý epilog se odehrál. Přesto se vrátíte zpět do své pevnosti, protože je stále dost co dělat. Kromě toho, že stále můžete prozkoumávat svět a odhalovat další tajemství, tvůrci na to navázali se zmíněnými DLC, které po vydání základní hry vydávali. Je to vzácný jev. Poslední DLC, Trespasser, které hru definitivně ukončuje, se odehrává DVA ROKY po závěru základní hry. A Dragon Age umožňuje, aby to nebyl obyčejný time-jump ale aby vaše postava vážně něco prožila. BioWare a EA vždy měli tak trochu problém s implantaci DLC. V tomto případě se ale překonali.
DA:I je možná ještě o třídu akčnější než DA2, osobně s tím však nemám problém. Strategická kamera by mohla být lepší, dejme tomu. Co však nedovedu odpustit je odklonění od healerů k čistým supportům. Já chci zpět svého Spirit Healera. Trvám na tom. Knight-Enchanter se mu ani zdaleka neblíží, a můj další replay bude asi spíš za Rift Mage. Support v této hře není ani zdaleka taková zábava, jako to byla v předchozích dílech.
U Stvořitele, tolik odstavců, a ještě jsem nemluvil o společnicích. Dobře, jen krátce, protože zde není ani moc co psát. Někteří hráči si stěžují, že jsou méně náhodní, ale v tomto případě to dává smysl. Nejste poslední Strážci, ani jen nějaký maník z města, jste členy velké organizace a společníci si spíše hledají vás. Jen mě mrzí, že neudrželi systém Přátelství/Rivalita z DA2. Zde je systém podobnější Origin, s tím rozdílem, že pokrok nevidíte. Jak moc vám to bude vyhovovat je individuální. Líbí se mi, že lze systém ošulit mnohem méně než v jiných BioWare hrách. Na vaše velké činy reagují všichni společníci, i když nejsou v týmu. To dává smysl, protože o menších věcech se asi nedozví, ale o těch větších zkrátka ano a budou na to mít názor. Dodám, že D:AI obsahuje společníka, kterým nejvíc pohrdám snad ze všech her, kde společníci jsou, ale schválně neřeknu jakého. Je třeba ocenit, že mají skvělou chemii, jejich vzájemná komunikace v divočině se však moc nepovedla. Jejich komentáře jsou skvělé, vtipné a často až nutné. Bohužel vzácné a příliš náhodné.
A ještě, než skončím tak je třeba zmínit crafting. Je třeba ho zmínit, protože se stala divná věci. Od hry Forbidden Saga – ano, je to freeplay z RPG Makeru – jsem nehledal na různých wikinách kde najít recepty, suroviny a tak dále. Mně to bavilo. Nechápu jak a proč ale bavilo mě hledat různé suroviny a dělat tvořit z nich. Nutno dodat, že v tomto případě je asi nutnost DLC The Black Emporium – dnes snad asi není ano možné ho nemít – kde lze za draho ale přeci suroviny dokoupit a taky tam lze najít ty nejlepší schémata pro luxusně vypadající zbraně. Dragon Fashion for sure.
Shrnu to. Dragon Age Inquisitor je nejepičtější hra série. Není bez chybičky, ale myslím, že mnoha těch chyb lze bez problému ignorovat. Chce to jen trochu vstřícnosti a flexibility. Ono DA:I totiž nedává nic, co by bylo špatné. Spíš toho dává moc, a je snadné se v tom ztratit.
Ale já se v Dragon Age ztratím moc rád.
And hope has fled
Steel your heart
The dawn will come
The night is long
And the path is dark
Look to the sky
For one day soon
The dawn will come
Herní výzva 2022 - 5. Na vážkách
Ano, na vážkách. Ačkoliv by pro mě bylo poměrně snadné aplikovat tuhle výzvu v hardcore verzi na nesmírné množství her, rozhodl jsem nakonec přeci jen jít s Dragon Age. Částečně proto, že už jsem roky rozhodnutý mít jí v herní výzvě, ale také proto, že to krásně vystihuje hodnocení posledního dílu této zatím trilogie. Na vážkách. Komentář obsahuje drobnější nezakryté spoilery.
Začnu tím, že ono velmi snadné odpouštět chyby u her které máme rádi. Mít něco rád není racionální, prostě to tak je. Je čtvrtá epizoda Star Wars perfektní? Zlatý voči, ale zkuste to vysvětlit skalnímu fanouškovi. Pro něj to bude nejlepší film vůbec a tečka. A já mám rád Dragon Age. A mám rád i tenhle díl. Tak to zkrátka je. A já ty chyby vidím, vlastně je i vnímám, ale zkrátka jsou mi jedno protože mě ta hra baví. Ten svět mě baví a ty chyby jsou jako nějaká ta včelka v létě na pláži, prostě vám to celý zážitek nezkazí.
Z mnoha důvodů jsem DA:I mnoho let odkládal. Částečně toho lituji, část mě je ráda, že jsem si ten zážitek nechal do období svého života, kdy jsem to asi potřeboval. Já už asi zapomněl, jaké to je ponořit se do jiného světa tak hluboko. A najednou je to zas tady. Někdo má Zaklínače, já mám Dragon Age. Trochu naivní fantasy, které ve mně ale neprobouzí takovou beznaděj jako Dark Fantasy, které je pro dnešek tak typické. To je BioWare.
Ono vše začíná už tvorbou postavy. Dragon Age Inquistion má zajímavou historii co se týče vývoje. Crunch byl zde opravdu šílený, údajně až tak moc, že někteří doufali, že hra bude neúspěšná. Nicméně, vývoj hry byl prodloužen o další rok, v během tohoto roku se rozhodlo, že budou celkem čtyři hratelné rasy. Ano, slyšíte správně, váš elf a qunari původně ve hře vůbec být neměli. Když vezmu toto v potaz, jsem ochotný odpustit takový pseudo-origins systém. Každá vaše postava má podle rasy odlišný původ. Člověk je šlechtic, elf je dálský elf, trpaslík površka, a qunari rebel. Tyto volby bohužel nejsou podrobnější, což mě právě mrzí. Rád bych měl elfa z Kruhu, ale vzhledem k tomu vývoji to překousnu.
Mnoho fanoušků se do dnes nedovede shodnout, jestli je to pro přínosné. Můj konsensus je takoví, že z počátku dává větší smysl lidská postava, v druhé polovině a DLC se to však zlomí a snad je i vhodnější elf. Trpaslík a Qunari jsou mnohem více do počtu, ale i tam se s tím dá pohrát, protože DA:I nabízí naprosto úžasnou možnost headcanonu. Můžete mít elfa co se nakonec vzdá své dálské víry, člověka bezvěrce nebo mága co miloval i nenáviděl Kruh. Mnoho dialogových voleb, vlastně většina, nemá na průběh hry vliv, ale dodává to hloubku.
Hra má výbornou gradaci. To se musí uznat. Stále mám pocit, že je to hra s nejdelším prologem vůbec. Začínáte v Havenu, kde byla obnovena prastará organizace, Invkizice, která chce přinést do světa řád a uzavřít Trhlinu do Úniku, stejně jako zastavit válku mezi mágy a templáři a další ambiciózní projekty. Máme zde vynikající scénku obnovení Inkvizice, kde je perfektní synchronizace hudby a animace a lehká inspirace Martinem Lutherem.
Nicméně, nakonec je Haven napaden a vy se musíte přemístit. Beznaděj. Prázdnota. A vy jste nová pochodeň naděje, víc než kdy předtím. A v ten moment, kdy zazní Dawn Will Come a vy dorazíte do Skyholdu… v ten moment začíná skutečná hra. To má opět zajímavou historii ze zákulisí (Dragon Age série jich má tunu) kdy údajně první akt hry měl být původně datadisk k Dragon Age, což by dost vysvětlovalo. Nicméně, ono to funguje. Stejně tak se může DA:I pyšnit s dobře využitími DLC.
Nicméně, není to bez chybičky. Dragon Age je pseudo-openworld. To mnoho hráčů přijalo nelibě, ale já v tom samo o sobě problém nevidím. Ano, bylo by super mít k dispozici více než Ferelden a Orlais, to ano a je to trochu podvod, ale samotné lokace jsou obří a je jich hodně. Nemám přesné měřítko, ale velikostí to podle mě přesahuje TES hry. To je bezva. Problém je, že mnoho hráčů se naprosto zbytečně zasekne třeba v první lokaci. I já tu chybu udělal. Celá ta pověst špatný questů a tak dále pramení spíše z toho, že hráči se zasekli na jednom místě. Hra má někdy nudné questy, ano. Je to trochu o kvantitě než o kvalitě, ale ve skutečnosti hra není stavěná na to, abyste je dělali všechny najednou. Ve hře byste si měli dělat co chcete. Co vás baví. A vracet se třeba později. Problém je, že hra to nevysvětlí. Tohle je obrovská chyba ze strany tvůrců. Možná by velká cedule „questy vám vydrží třeba až do závěrečných titulků“ zkazila ponoření, ale věřte mi, že by nebylo tolik vrácených peněz. Pokud má hráč pocit, že ho čeká jen grind, nenadchne to. O tom to ale není. DA:I je vynikající hra na ponoření, jen to není na první pohled vidět.
Je to však to částečně i chyba nás, hráčů. Zapomínáme, co je hlavní účel her. Zábava. Není to hora, co je třeba pokořit. Není nutné najít každý střípek, easter egg, skryté monstrum. Někdy prostě můžeme jen jít a dělat co chceme. Bavit se.
Výhoda je, že hra měla – a stále má – vynikající endgame. Nevrátíte se jen do posledního checkpointu, ne, celý epilog se odehrál. Přesto se vrátíte zpět do své pevnosti, protože je stále dost co dělat. Kromě toho, že stále můžete prozkoumávat svět a odhalovat další tajemství, tvůrci na to navázali se zmíněnými DLC, které po vydání základní hry vydávali. Je to vzácný jev. Poslední DLC, Trespasser, které hru definitivně ukončuje, se odehrává DVA ROKY po závěru základní hry. A Dragon Age umožňuje, aby to nebyl obyčejný time-jump ale aby vaše postava vážně něco prožila. BioWare a EA vždy měli tak trochu problém s implantaci DLC. V tomto případě se ale překonali.
DA:I je možná ještě o třídu akčnější než DA2, osobně s tím však nemám problém. Strategická kamera by mohla být lepší, dejme tomu. Co však nedovedu odpustit je odklonění od healerů k čistým supportům. Já chci zpět svého Spirit Healera. Trvám na tom. Knight-Enchanter se mu ani zdaleka neblíží, a můj další replay bude asi spíš za Rift Mage. Support v této hře není ani zdaleka taková zábava, jako to byla v předchozích dílech.
U Stvořitele, tolik odstavců, a ještě jsem nemluvil o společnicích. Dobře, jen krátce, protože zde není ani moc co psát. Někteří hráči si stěžují, že jsou méně náhodní, ale v tomto případě to dává smysl. Nejste poslední Strážci, ani jen nějaký maník z města, jste členy velké organizace a společníci si spíše hledají vás. Jen mě mrzí, že neudrželi systém Přátelství/Rivalita z DA2. Zde je systém podobnější Origin, s tím rozdílem, že pokrok nevidíte. Jak moc vám to bude vyhovovat je individuální. Líbí se mi, že lze systém ošulit mnohem méně než v jiných BioWare hrách. Na vaše velké činy reagují všichni společníci, i když nejsou v týmu. To dává smysl, protože o menších věcech se asi nedozví, ale o těch větších zkrátka ano a budou na to mít názor. Dodám, že D:AI obsahuje společníka, kterým nejvíc pohrdám snad ze všech her, kde společníci jsou, ale schválně neřeknu jakého. Je třeba ocenit, že mají skvělou chemii, jejich vzájemná komunikace v divočině se však moc nepovedla. Jejich komentáře jsou skvělé, vtipné a často až nutné. Bohužel vzácné a příliš náhodné.
A ještě, než skončím tak je třeba zmínit crafting. Je třeba ho zmínit, protože se stala divná věci. Od hry Forbidden Saga – ano, je to freeplay z RPG Makeru – jsem nehledal na různých wikinách kde najít recepty, suroviny a tak dále. Mně to bavilo. Nechápu jak a proč ale bavilo mě hledat různé suroviny a dělat tvořit z nich. Nutno dodat, že v tomto případě je asi nutnost DLC The Black Emporium – dnes snad asi není ano možné ho nemít – kde lze za draho ale přeci suroviny dokoupit a taky tam lze najít ty nejlepší schémata pro luxusně vypadající zbraně. Dragon Fashion for sure.
Shrnu to. Dragon Age Inquisitor je nejepičtější hra série. Není bez chybičky, ale myslím, že mnoha těch chyb lze bez problému ignorovat. Chce to jen trochu vstřícnosti a flexibility. Ono DA:I totiž nedává nic, co by bylo špatné. Spíš toho dává moc, a je snadné se v tom ztratit.
Ale já se v Dragon Age ztratím moc rád.
Alan Wake II: The Lake House