Elden Ring je temné RPG, které patří do rodiny souls-like. Za hrou stojí studio From Software, které je i zakladatelem tohoto žánru. Poprvé však je hra zasazena do open worldu.
Začíná se prostě a to tak jako ve většině RPG, tvorbou vlastní postavy. Editor postavy je zde docela podrobný a o proti předchozím dílům si můžete postavu opravdu vyšperkovat. S tím si i volíte povolání své postavy. Můžete si zvolit jestli budete bojovník, kouzelník, tulák, nebo paladin. Samozřejmě si postavu můžete časem přizpůsobit, aby vyhovovala přesně vašemu hernímu stylu.
S příběhem je to složitější, jak už to bývá u těchto her. Kdo vyloženě se nepídí po příběhu, tak ho nenajde, ale kdo hledá, odhalí vcelku zajímavý a propracovaný lore. Tím se vlastně dostáváme k tomu o co v Elden Ringu jde a to především o prozkoumávání prostředí a hledání jednotlivých střípků příběhu, aby jste si nakonec poskládali celkový obraz, o co vlastně jde.
Grafická stránka hry je za mne na dobré úrovni. Sice se nevyrovná jiným titulům, ale ve hrách tohoto typu nikdy nešlo o grafiku, ale celkově o mechaniku hry. Přesto, že se nejedná o graficky nejhezčí hru, tak ale má absolutně dechberoucí lokace. Lokace typu Noktron, Nokstela nebo při druhé fázi Rennali jsou prostě neskutečné.
Práce s hudbou je zde, jak to u japonských her bývá, na jedničku. Všechno je krásně podkresleno konkrétní melodii a sedí to pro danou situaci.
Mechanika hry spočívá v tom naučit se své nepřátelé a to kdy útočit, kde uhýbat a kdy se bránit (eventuálně kdy parrýrovat). Přitom to není vždy jednoduché, jelikož na rozhodnutí kolikrát máte necelou vteřinu. Elden Ring na rozdíl od DS série a BB vás nutí, jako v Sekirovi, aby jste byli agresivnější, ne sice tolik jako ve zmíněném Sekirovi, ale vyplatí se to tu. Došlo tu k jistému kompromisu mezi tradičními souls hrami, kdy se vyplácí opatrný přístup, při kterém studujete nepřítele a agresivním stylem, kdy se snažíte nepřítele rozhodit. Novinkou zde jsou Ash of war a summoni. Přičemž Ash of war jsou schopnosti které se dávate do zbraní, luků nebo štítů. Můžete si tak do zbraně vložit poisen, fire, holy atp. poškození nebo různá komba. Summoni jsou zase pomocníci, které vám na určitých místech mohou pomoci se souboji. Nahrazují tak lidské pomocníky, když nemáte s kým hrát a potřebujete s daným bossem pomoci.
Hra je, jak jsem již zmínil, open world, takže po úvodní části, kdy chtě nechtě zemřete, se můžete vydat kam chcete. Ve světě vás čeká opravdu mnoho dungeonů, kdy na konci vždy čeká boss. Bohužel v dungeonech se bossové dost často opakují a po čase to působí lehce repetetivně. Druhou stranou jsou hlavní bossové a ty už jsou o něčem jiném. Každý je jedinečný, vyžaduje jedinečný přístup a mne osobně některé už si budu pamatovat navždy (např.: Radhan, Malenie a Radagon na tyhle tři určitě nikdy nezapomenu).
Závěrem se jedná o hodně povedenou hru a za mne kandidát na hru roku. Jediný co se dá hře vytknout je, že bossové v dungeonech se po čase opakují a krom odlišných konců. Škoda je pak, že v Elden Ringu se v NG+ nedostanete k ničemu novému, jak to třeba bylo v DS3 s prsteny. Takže to úplně netáhne jít NG+. U mne to teda případ není, kdy už začínám NG +5 a stejně objevím něco, co jsem v předchozím průchodu přehlédl. Takže všem kdo se do toho teprve pustí hodně štěstí a git gud.
Začíná se prostě a to tak jako ve většině RPG, tvorbou vlastní postavy. Editor postavy je zde docela podrobný a o proti předchozím dílům si můžete postavu opravdu vyšperkovat. S tím si i volíte povolání své postavy. Můžete si zvolit jestli budete bojovník, kouzelník, tulák, nebo paladin. Samozřejmě si postavu můžete časem přizpůsobit, aby vyhovovala přesně vašemu hernímu stylu.
S příběhem je to složitější, jak už to bývá u těchto her. Kdo vyloženě se nepídí po příběhu, tak ho nenajde, ale kdo hledá, odhalí vcelku zajímavý a propracovaný lore. Tím se vlastně dostáváme k tomu o co v Elden Ringu jde a to především o prozkoumávání prostředí a hledání jednotlivých střípků příběhu, aby jste si nakonec poskládali celkový obraz, o co vlastně jde.
Grafická stránka hry je za mne na dobré úrovni. Sice se nevyrovná jiným titulům, ale ve hrách tohoto typu nikdy nešlo o grafiku, ale celkově o mechaniku hry. Přesto, že se nejedná o graficky nejhezčí hru, tak ale má absolutně dechberoucí lokace. Lokace typu Noktron, Nokstela nebo při druhé fázi Rennali jsou prostě neskutečné.
Práce s hudbou je zde, jak to u japonských her bývá, na jedničku. Všechno je krásně podkresleno konkrétní melodii a sedí to pro danou situaci.
Mechanika hry spočívá v tom naučit se své nepřátelé a to kdy útočit, kde uhýbat a kdy se bránit (eventuálně kdy parrýrovat). Přitom to není vždy jednoduché, jelikož na rozhodnutí kolikrát máte necelou vteřinu. Elden Ring na rozdíl od DS série a BB vás nutí, jako v Sekirovi, aby jste byli agresivnější, ne sice tolik jako ve zmíněném Sekirovi, ale vyplatí se to tu. Došlo tu k jistému kompromisu mezi tradičními souls hrami, kdy se vyplácí opatrný přístup, při kterém studujete nepřítele a agresivním stylem, kdy se snažíte nepřítele rozhodit. Novinkou zde jsou Ash of war a summoni. Přičemž Ash of war jsou schopnosti které se dávate do zbraní, luků nebo štítů. Můžete si tak do zbraně vložit poisen, fire, holy atp. poškození nebo různá komba. Summoni jsou zase pomocníci, které vám na určitých místech mohou pomoci se souboji. Nahrazují tak lidské pomocníky, když nemáte s kým hrát a potřebujete s daným bossem pomoci.
Hra je, jak jsem již zmínil, open world, takže po úvodní části, kdy chtě nechtě zemřete, se můžete vydat kam chcete. Ve světě vás čeká opravdu mnoho dungeonů, kdy na konci vždy čeká boss. Bohužel v dungeonech se bossové dost často opakují a po čase to působí lehce repetetivně. Druhou stranou jsou hlavní bossové a ty už jsou o něčem jiném. Každý je jedinečný, vyžaduje jedinečný přístup a mne osobně některé už si budu pamatovat navždy (např.: Radhan, Malenie a Radagon na tyhle tři určitě nikdy nezapomenu).
Závěrem se jedná o hodně povedenou hru a za mne kandidát na hru roku. Jediný co se dá hře vytknout je, že bossové v dungeonech se po čase opakují a krom odlišných konců. Škoda je pak, že v Elden Ringu se v NG+ nedostanete k ničemu novému, jak to třeba bylo v DS3 s prsteny. Takže to úplně netáhne jít NG+. U mne to teda případ není, kdy už začínám NG +5 a stejně objevím něco, co jsem v předchozím průchodu přehlédl. Takže všem kdo se do toho teprve pustí hodně štěstí a git gud.
Resident Evil 4
Pro: Lore, lokace (Nokstela, Noktron...), bossové, Ash of war a mnoho další
Proti: opakující se bossové v dungeonech