Podzemní bohatýr, jakým Artyom jest, to nemá v životě jednoduché. Ve svém doposud mladém životě dokázal učinit mnoho skutků, které mu vynesly respekt, prachy/munici a bojovnou Slovanskou krasavici. Člověk by si řekl, že má dost, leč nikoliv! Neb jednoho dne si usmyslí, že by taky bylo dobrý vylézt ven, protáhnout si nohy a někde v dáli daleké za sedmero pustinami založit kolonii plnou famílií a naturální prosperity. Kdyby věděl, jaký sajrajt se na onom proklatém povrchu nachází za pakáž, určitě by mile rád v té temné, vlhké, úzké a teplé díře zůstal až do smrti.

 Ukrajinští  soudruzi šli do sebe a stanovili si doposud největší cíl - udělat metro větší, ukecanější, rozsáhlejší a variabilnější.

A vskutku se to z větší části povedlo. Po klasicky komorním úvodu se design gry otevře a vám se dostane volnosti do té doby v sérii nevídané. Nejedná se však o žádné super mega mapy o rozloze bžilion čtverečných kilometrů s bambilionem blikajících světýlek. Naopak, každý region je navržen střízlivě a dosti chytře, vzhdem k (ne)mobilnosti Artyomíka. Akorát tak velké, hodné prozkoumávání. Mapa, kompas, dalekohled - hele, támhle je nějakej vrak lodě, kouknu, zaznamenám do mapy, možná někdy prohledám. Šmějdění a čistění má, krom ukojení sadistické touhy a ovlivnění konce, benefit hlavně v tom, že pravděpodobně naleznete novou zbran, její část, vylepšení, notýsek/audio nahrávku, kytaru pro kámoše či monolog s postavou. Je to vtahující a velmi non mainstrým - žádné XP, umělé vylepšování abilit, žádné lootboxy. Jen vy, váš bágl, mapa, čutorka, plynová maska, zapalovač a dynamo.

Jak se známo, Artyon není žádný mistr rétor, vlastně je to pořádně zakonzervanej introvertní  asociál, jenž má  schopnost  telepaticky odpovídat na dotazy svých nesmírně ukecaných train amígos. Je to vážně prča, dosti často jsem se snažil o roleplej a po každé misi jsem běžel za svoji chotí amazonkou, a žádal polibek či obejmutí, vždy jsem byl však jako starej paroháč zcela ignorován. Ono se vůbec Artyomovi moc lásky od jeho ženy nedostává, čekal jsem na onen spásný moment, kdy Ranger konečně smočí svůj piroh, leč Annino metro zůstalo po dobu celé apokalyptické  anabáze uzavřeno (byl zde náznak jakéhosi pettingu, což je sice milé, ale pro chalapa, jenž svůj zadek neustále topí v radiaci a vystavuje se nebezpečenství všeho druhu, to musí být spíše muka! A ne, erektilní dysfunkci v důsledku radiiace nevěřím, blyat!)

Jinak dialogy, ač dobře napsané, jsou velmi uměle vedeny díky extra špatnému načasování mluvených slov. Někdy se dabing překrývá, neb všichni mluví naráz, nebo naopak jsou mezery mezi dialogy moc dlouhé, ergo důvod proč vynechali Artyoma je jasný, neb by si museli dát práci i s načasováním našeho borce. A to by byla katastrofa.

Hra pochopitelně vypadá pěkně, krom modelů xichtů, nějaký tý ohyzdný textury a last genové vegetace. Nasvícení je kůl, stejně tak voda, efekty jako mlha a oheň jsou boží - Scéna na hřbitově, jenž byl hustě pokryt mlžným oparem, z něhož se vynořil mega (asi zakletý Ivan) medvěd, byla jednou z nejpůsobivějších vizuálních událostí jaké se mi již dlouho nedostalo.

Co mě nejvíce sralo byla umělá demence - enemies slepý i za bíleho dne. I starej krtek je vedle nich jak bytrozraký! Nevyváženost obtížnosti - někdy byli enemáci načítovaný a PLNOU PALBOU mě super přesně ostřelovali kalachem z 500m! A animace mutantů - bože! Ty animace! Pohybujou se jak kdyby stály na měsící. Souboje s nima děs a hrůza, ale ne tak, jak bylo asi zamýšleno!

Tato verze mi šlapala dobře, jsem si vědom, že tomu tak při začátku kdy hra vyšla nebylo. Jinak nutno podotknout že můj plecháč není žádná šunka.

Exodus mě nezklamal, to, co si tvůrci vytyčili jako cíl, se jim povedlo naplnit. Komorní atmoška, solidní scénář, dlouhá herní doba, vtahující game design a potenciál do budoucna. Vše, co zde haprovalo, se dá příště opravit či vylepšit. Dobrá práce, soudruzi.

Obtížnost: Hardcore Survival.