Ukázkový příklad toho, jak moc je nostalgie zrádná. Mass Effect jsem kdysi dohrál (cca dva roky po vydání) a zažitý ho mám jako naprostý klenot. Při hraní legendární edice na PS4 v současnosti je však nepříjemně vidět, jak špatně hra v některých svých aspektech zestárla. Pojďme si to špatné odbýt předem, ať můžu na konci chválit...

Mass Effect je ve své podstatě dost ojedinělé akční RPG s fůrou soubojů a střílení. Střílení samotné je neresponzivní, neuspokojivé a zbraně nudné. Systém lootu je nezáživný a já i na obtížnost "Insanity" nové vybavení vždy po nějakou chvíli ignoroval, abych jednou za čas otřesný inventář otevřel a čistě dle statistik vyměnil bambitku, reprezentovanou nicneříkajícím jménem, za druhou se zdánlivě lepšími statistikami. V rámci legendární edice nejsou postavy limitovány na použití jen některých zbraní, výslednému pocitu to však vůbec nepomáhá.

Na obě nohy napadá i design akčních úrovní a třeba pasáže na Ferosu před zdejším záporákem jsou vyloženě hrozné. Ovládání je i přes jistá vylepšení oproti originálu stále toporné a používání schopností neintuitivní. Těžkopádnost možná do jisté míry patří ke kouzlu hry, přeci jen nejde o příběhovou střílečku ale hutné RPG s akčními souboji, jenže střílí se vážně hodně a vás to většinou nebude skoro vůbec bavit. Hře nepřidává ani špatná umělá inteligence a hlavně u konce se mi často soupeři zasekávali na místě nebo o stěnu a to platí i pro závěrečný souboj.

Kapitolou samu o sobě jsou mise v MAKU, které mnozí hráči nenáviděli již v originále a v oprášené verzi z roku 2021 nejsou o nic lepší. I přes zajímavé střípky příběhu se v nich opakuje ta samá hratelnost, navíc celkem mizerná. Je škoda, že tvůrci v tomto ohledu nevsadili spíše na kvalitu než na kvantitu. Osobně mě průzkum pustých planet postupně znudil na tolik, že jsem se na ně i jako jinak obsesivní videoherní louda a pečlivý "procházeč" veškerého obsahu prostě vykašlal. Dost mne tak překvapilo, že mi s koncem hry naskočila i poslední trofej potřebná k platině... asi jsem jich nakonec přetrpěl dost.

Zatím tedy velký špatný, přitom mám stále pocit, jako bych se hodnocením 8/10 skoro rouhal. Proč? Mass Effect je totiž úžasný epos plný nezapomenutelných momentů (jen neplynou přímo z akce). Příběh je i po letech úžasný a strhující, postavy skvělé a morální rozhodnutí obtížná. Hra stojí na tak bytelných základech a lore, že si o něm mohou zdát i jiné velké hry, vycházející i z velkých knižních sérií. "Svět" Mass Effectu je jednoduše úžasný a hra je tak vlastně mým vůbec nejoblíbenějším sci-fi dílem, kterému jinak v porovnání s fantasy úplně neholduji. Koncepty fungování zdejší společnosti i jednotlivé rasy jsou popsány barvitě a nápaditě, univerzum Mass Effectu je tak naprosto živoucí a uvěřitelné. Málokterá dnešní hra, dokáže vyvolovat pocity jako tenhle kousek s podprůměrnou grafikou (není míněno jako kritika). Když už tu plácám o atmosféře, musím zmínit i některé úchvatné skladby ze soundtracku a třeba podkres, který se rozehraje, když kliknete v menu na "Continue", naprosto perfektně vystihuje pocit vesmírných dálav.

I přes poměrně značnou kritiku, musím zdatnějším angličtinářům, milujícím hluboké videoherní příběhy, vřele doporučit. I když se u střílení v kontextu dnešních her budete asi nudit a skřípat zuby, přesto tohle epické dobrodružství Commandera Sheparda a jeho posádky stojí za pozornost. To, že jsem měl po včerejším dohrání hned chuť pustit dvojku, mluví samo za sebe.

 Hodnocení na DH v době dohrání: 84 %; 798. hodnotící; digitální verze PSN od webu Game Press