Herní výzva 2022 - Ticho jako v hrobě      

Příjemně nahořklá chuťovka. Nenechte se zmást, nahořklá nemyslím v negativním smyslu, ale celkového pocitu, jaký na mě, jako hráče, hra měla. Po celou dobu jsem měl takový zvláštní pocit, takové to lehké napětí, mravenčení. Něco na pokraji obav, strachu, ale nikdy to do toho bodu úplně nedospělo, nicméně hra ve mě celý čas tento zvláštní pocit udržovala.

Jedná se o takové komorní, krátké dílo. Vizuálně má hra pořád co nabídnout, ačkoliv se jedná o hru skoro stejně starou, jako jsem já. Tento krásný styl nikdy úplně nezestárne a mému oku lebedil. 

Hratelnost je velmi jednoduchá, vystačíte si se šesti čudlíky, nicméně mě hra mockrát dokázala potrápit. Největší nervy jsem chytal opět v hádankách a opět jsem si potvrdil, jak moc tupý na tento styl gameplaye jsem. Proto jsem některé krátké úseky opakoval a opakoval a opakoval, až jsem se nechal podat a zjistil jsem, že pokud nejdete úplně přímo, jak si hra přeje, tak se dál nedostanete, ačkoliv některé lokace k tomu svádí. Často to jednoduše zjistíte tak, že se hra delší dobu neuloží a po vaší smrti se objevíte dost lokací zpět. Jakmile ovšem uděláte, co hra zamýšlí, tak se většinou uloží váš progres. 

Není to úplně nejlehčí skákačka, ale jakmile zjistíte, co máte dělat, tak to také není příliš velká výzva. Celkově se jedná o vyvaženě těžkou skákačku. Trochu mě zklamala herní doba, která je opravdu krátká. Zkušení hráči tohoto žánru jí nejspíš zvládnou do hodiny, pak už jen záleží na tom, jak moc hru dokážete prokouknout. AW mě zaujal, bavil, deprimoval, ale pořád je to spíš jen taková jednohubka a do absolutního herního zážitku mi něco chybělo.