Pokračování úspěšných her to mají vždy těžké, protože očekávání jsou obvykle velká a rozhodně dochází na spoustu srovnání s předchozím dílem. Nejinak tomu bylo i při mém prvním setkání s druhým dílem Broken Swordu.
Příběh se na začátku s ničím nemaže a ihned mě háže do akce, což je na mě možná trochu hr, protože mám raději trošku pomalejší nástup. Sice jednička také začíná výbuchem, ale aspoň tam následně George nebojuje hned o život. Ale budiž. Situace se naštěstí následně zklidňuje a dál pokračuje normálním tempem. V tomto díle poprvé dojde i na hraní za Nico, což je fajn zpestření a dobře se tyto části doplňují s těmi, kde se hraje klasicky s Georgem. Hlavní je, že se s tím na rozdíl od Director's cutu jedničky počítalo již od počátku, takže to do sebe příběhově v pohodě zapadá.
Co se jednotlivých částí příběhu týče, nejvíce se mi líbila pasáž v Karibiku, kde George nevědomky vstoupil do natáčení filmu. Bohužel tu jsou i trošku nudnější části, jako jeho bloudění v džungli těsně před předchozí scénou a taky závěrečné procházení místnostmi chrámu. Dále jsou tu pořád situace, kde se dá umřít a taky několik časově propojených puzzlů, ale na to jsem už z jedničky zvyklý. Příběh celkově mi přijde rozhodně zajímavý, povedený a musím říct, že po dohrání jsem s ním vždy spokojený. Nicméně svou kvalitou a napínavostí se jedničce nevyrovná, to bez debat. Stejně tak ani svojí délkou, přišlo mi, že to celé uteklo mnohem rychleji.
Na prvním díle se mi hodně líbilo, jak byly napsané postavy. I zde se jich pár najde, i když ne tolik. Například mamánek generál Raoul, Emily a Rio nebo herci od filmu. Dojde taky na pár starých známých. Dialogy si podle mě také drží svou úroveň, za mě tedy spokojenost.
Grafické zpracování je stále takové Disneyovské, hlavně je to vidět v Karibiku. Animace jsou líbivé, hudba příjemná. Prostě audiovizuální zážitek je stále stejně skvělý jako u jedničky. Namluvení je také fajn, snad jen s výjimkou jiného hlasu Nico.
Závěrem můžu s trochou nadsázky říct, že se druhý Broken Sword nedokáže vymanit ze stínu prvního dílu hry. I tak musím říct, že se hra povedla. Má super příběh, skvělou atmosféru a i při opakovaném hraní mě hra vždy chytne a nepustí, dokud ji opět nedohraju.
(dohráno v roce 2019)
Příběh se na začátku s ničím nemaže a ihned mě háže do akce, což je na mě možná trochu hr, protože mám raději trošku pomalejší nástup. Sice jednička také začíná výbuchem, ale aspoň tam následně George nebojuje hned o život. Ale budiž. Situace se naštěstí následně zklidňuje a dál pokračuje normálním tempem. V tomto díle poprvé dojde i na hraní za Nico, což je fajn zpestření a dobře se tyto části doplňují s těmi, kde se hraje klasicky s Georgem. Hlavní je, že se s tím na rozdíl od Director's cutu jedničky počítalo již od počátku, takže to do sebe příběhově v pohodě zapadá.
Co se jednotlivých částí příběhu týče, nejvíce se mi líbila pasáž v Karibiku, kde George nevědomky vstoupil do natáčení filmu. Bohužel tu jsou i trošku nudnější části, jako jeho bloudění v džungli těsně před předchozí scénou a taky závěrečné procházení místnostmi chrámu. Dále jsou tu pořád situace, kde se dá umřít a taky několik časově propojených puzzlů, ale na to jsem už z jedničky zvyklý. Příběh celkově mi přijde rozhodně zajímavý, povedený a musím říct, že po dohrání jsem s ním vždy spokojený. Nicméně svou kvalitou a napínavostí se jedničce nevyrovná, to bez debat. Stejně tak ani svojí délkou, přišlo mi, že to celé uteklo mnohem rychleji.
Na prvním díle se mi hodně líbilo, jak byly napsané postavy. I zde se jich pár najde, i když ne tolik. Například mamánek generál Raoul, Emily a Rio nebo herci od filmu. Dojde taky na pár starých známých. Dialogy si podle mě také drží svou úroveň, za mě tedy spokojenost.
Grafické zpracování je stále takové Disneyovské, hlavně je to vidět v Karibiku. Animace jsou líbivé, hudba příjemná. Prostě audiovizuální zážitek je stále stejně skvělý jako u jedničky. Namluvení je také fajn, snad jen s výjimkou jiného hlasu Nico.
Závěrem můžu s trochou nadsázky říct, že se druhý Broken Sword nedokáže vymanit ze stínu prvního dílu hry. I tak musím říct, že se hra povedla. Má super příběh, skvělou atmosféru a i při opakovaném hraní mě hra vždy chytne a nepustí, dokud ji opět nedohraju.
(dohráno v roce 2019)
