Za devatero horami, devatero řekami, v předaleké Ósace se dalo pár chytrých hlav dohromady a vymyslelo byznys plán, ze kterého se mi pár let nazpátek podlomily kolena. Remake Resident Evil 2 se velmi snadno zařadil mezi mé nejoblíbenější hry roku 2019, a tak nepřekvapí, že jsem předělávku trojky netrpělivě očekával, sotva ji oznámili.

Ačkoliv se technologicky nijak neliší od svého předchůdce, přesto je docela jiná. Akčnější, přímočařejší, filmovější než kdykoliv předtím. Pana Klobouka vystřídala zhůvěřilost à la T-800 v pytli na odpadky, která po vás jde jak slepice po flusu.

Častou výtkou bývá, že je kratší, ořezanější. Obojí je pravda, obojí je mi šumafuk. Hry nepoměřuji podle délky, k reinkarnacím se umím postavit jako k novým dílům. Možná mě pouze mrzí, že nenabízí dva průchody, které jsem si v předchozím díle velmi užíval. I zde sice hrajete za dvě postavy, ale ty se o svůj čas na obrazovce musí podělit. Na druhou stranu, nová Jill patří s předstihem k mým nejoblíbenějším v celé sérii.

Velmi mě tedy těší, že už je v troubě i čtvrtý díl. Nedočkavě stříhám metr!