Hurá, nějak takhle jsem si představoval, že se bude hrát už jednička. Pořád je tam sice trochu znát ten budgetový původ, ale tentokrát už hra jako celek funguje docela obstojně. Žádné přetahovačky mezi frakcemi a další mechanismy, které nefungují. Mapy jsou sice jen tři a jsou pořád celkem malé, ale zase jsou plné poctivého obsahu. Story-driven questy dělají jen a jen radost a konečně je i co objevovat. Lovení artefaktů mě poprvé v sérii skutečně naplňovalo. Anomálie nejsou random rozfrcané po celé mapě, ale jsou ucelenější, komplexnější a mají daleko pevnější logiku... na poměry Zóny samozřejmě. A pak tu máme emise. Ta první byl neskutečný zážitek, na který jsem čuměl s votevřenou hubou. Při každém rozeznění sirény, té samé, která nyní na Ukrajině v našem reálném světě ohlašuje kruté zločinecké bombardování, mi přejel mráz po zádech. Zatáhne se obloha, spustí se déšť, horizontem prolétnou blesky, najednou hrobové ticho a vzápětí se nebesa rozzáří do oranžova. Je to tu, konec světa, apokalypsa. A ten ohlušující intenzivní hluk. Rachot. Dlouho to neomrzí. Byť by asi nebylo od věci snížit četnost. Zejména na konci se už začnou trochu zajídat. V závěrečné Pripjati mi nečekaný a v nevhodnou chvíli nastoupivší blowout hned 2x dost nepříjemně zkomplikoval rozjetou misi.

RPG systém konečně funguje, portfolio různého lootu je daleko bohatší a vylepšování zbraní je taky celkem zábava. A zábava je s nimi pak i střílet. I z toho důvodu, že výrazně přepracovaný gunplay nepůsobí již tak bezzubě. Dokonce i kosení přemnožených zmutovaných čoklů a další nenechavé havěti, zejména s vylepšenými bouchačkami, jsem si na rozdíl od minulých dílů dost užíval.

Hráč se podívá do 3 oblastí. První dvě - Zaton a Jupiter jsou pěkné, byť si jsou barevnou paletou možná až moc podobné. Ale jsou plné obsahu, který mě fest bavil a zaměstnal na téměř 20 hodin. Třetí oblastí je slavná Pripjať, na kterou jsem čekal celé tři hry. A stojí zase za hovno. :D Ovšem ani zdaleka ne tolik, jako minule. Žádný překotný závěrečný sprint se naštěstí nekoná a konečně jsem si Pripjať mohl celkem v poklidu projít. Jenže ono tam kromě několika notoricky známých památek prostě nic k vidění není. Těch pár dějově generických main questů v liduprázdném městě, kde by ale měla SAKRA hra vrcholit, jsem přešel setrvačností tak nějak zklamaně. Čekal, že se to rozjede. Nerozjelo. Může za to i naprosto příšerně lajdácké vysvětlení celé zápletky. Na to jsem čuměl fakt s votevřenou hudbou. Snad ještě víc, jak na ty emise. Víc basic vysvětlení a rozuzlení snad ani vymyslet nešlo. Když jsem se v samotném, docela nečekaně rychlém, finále blížil k evakuačním vrtulníkům, moje poslední tázavé myšlenky byly: A to je jako všechno? A co teda třeba ty posraný emise? Fakt s nimi narativ pracovat nebude? Nebude tam nic hlubšího? Jebnem tam random Streloka, aby hráč zapomněl, seberem se a odtáhnem? Nic víc tam už nebude? Pozitivně hodnotím epilog, který, když už nic, tak alespoň reflektuje to, co hráč ve hře vykonal a osvětlí osudy přátel. Do jisté míry tak i zachránil sestupný výsledný dojem. V širším pohledu ale z mytologického hlediska Call of Pripyat nepřidává do série absolutně nic, bohužel.

Jinak ale dobrý. Complete mod šlape fajne, i s češtinou. Dialogů je ve hře kotel, takže jsem byl za funkční a kvalitní překlad rád. Jsou i dobře napsané, stejně jako některé postavy. S takovým třeba pohodářem Váňou bych se rád setkal i v plnohodnotné dvojce, která konečně snad tentokrát potenciál Zóny s využitím dnešních technologií vyčerpá skutečně do mrtě. :)