Pravý Gothic 3
Tak jak měl vypadat, tak jak měl působit a tak jak se měl hrát.

Upřímně se mi až příčí Archolos nazývat „modifikací“, protože se skutečně jedná a plnohodnotný, dlouhý a do detailů promyšlený herní zážitek, který v mnohém překonává i první dvě Gothic hry. Archolos je vlastně jako nějaký teleshopping s Horstem Fuchsem. Ohromí vás nějakým úžasným aspektem, přičemž když si začnete myslet, že vás v něm už nic nepřekvapí, hra najedou na hráče vybalí: „A TO NENÍ VŠECHNO!“ - a rázem mu nadělí další milé a inovativní překvápko. A navíc to udělá hned několikrát!

Na hře je strašně vidět, že onen vývojářský polský tým se skládal ze samých fanoušků původních dvou dílů. Moc dobře tak věděl, co ty hry činilo tak skvělými, přičemž mnohé jejich mechaniky nejenom okopíroval, ale také vylepšil. Archolos tak opět nabídne starou dobrou faunu, v níž si musí hráč dobře vybírat své boje, protože může lehce narazit na příšeru, kterou ještě nebude schopný porazit. Dále také samé dobře napsané postavy, které se k hlavnímu hrdinovi budou chovat jak totální č*ráci (což dle mého k těm původním Gothicům tak nějak patří také), plus i uspokojivý zkušenostní systém, který vám nedá nic zadarmo.

Archolos je ale výjimečný svou prezentací. Ano, onen engine/design se může zdát už zastaralý, ale tvůrci se z něho i tak rozhodli vyždímat co nejvíce, čímž hráčovi nadělí poutavé cutscény, unikátní animace postav a několik originálních nápadů (uvidíte tam člověka s hlavou mrchožrouta a je to super, no fakt!), na které si prvně dvě hry nikdy netroufly. Ale hlavně… ve hře můžete vstoupit do konverzace… s více než jedním člověkem!!! Pokaždé mi přišlo u předchozích her hrozně komické, že dialog se mohl spustit pouze mezi dvěma lidmi, Archolos to ale konečně napravil. Samotný svět je zajímavý a hezky se prozkoumává, plus vždy nabídne nové interakce a questy s každou další kapitolou. Jo, a vrátila se noční hudba! A to v poupravené verzi Vista Point! <3 

Nejvíce jsem byl ale zvědavý na velkolepé město Archolos, které je svou rozlohou asi třikrát větší než Khorinis. A i když se mi zprvu zdálo, že side-questů je v něm žalostně málo, bylo to opravdu jen zdání. Vedlejší úkoly, jejichž kvalita a originalita je občas i na úrovni takového Zaklínače, k hráči přicházejí postupně. A opět tak díky nim může ve městě strávit několik dlouhých hodin. Město je tak plné unikátních/vtipných interakcí a různých skrytých tajemství, díky čemuž je jeho prozkoumávání vyložené blaho.

Co se týče samotného příběhu, je v mnoha ohledech skromnější, ovšem také pro hlavního hrdinu mnohem osobnější. Hezky buduje napětí, představuje zajímavé postavy, plus hlavně se mu daří v hráčovi vyvolat dojem určité dramatičnosti. S tím se pojí i několik plot twistů a překvápek, navíc vaše rozhodnutí mají vliv na osudy určitých postav a dějových linek v budoucnu, takže pozor na to!

Největší zápor hry je zcela jednoznačně inventář. Nejenže zůstává od dob Gothica 2 nezměněný (už tam byl teda taky na prd), ale zároveň v něm bude mít hráč po čase guláš. Hlavně ve všech těch dementních a identických dopisech a knihách! Hra vám ani nedovalí mnohé z nich prodat, tudíž v pozdějších kapitolách vám může trvat klidně i několik desítek vteřin, než najdete ten daný nový spis, jenž jste právě někdy shrábli. To bylo jakože fakt frustrující a otravný. Také mě zklamalo, že ke konci hra příliš rychle odškrtne některé zajímavé postavy, aniž by jejich charakter/motivy více osvětlila. Je to škoda zejména z toho důvodu, že tvůrci evidentně jinak umí psát fakt dobře.

Archolos je tak ale ve výsledku naprosto mindblowing hra, která mě svou skvělostí nepřestávala po dobu hraní udivovat. Je to úžasný love letter Gothicu 2, který respektuje lore a dobře ví, co všechno fanoušci Gothica na sérii milují. Bylo to parádní dobrodrůžo. A stopro si ho ještě někdy zopakuju. Tak. A teď ještě udělat love letter na Gothica jedničku – nějaké bizár prostředí, pochmurná atmoška a nový Mud. A budu moct šťastně umřít.

A co se úplného konce týče… Holy shit! Marvin je rudobaron Scar z Gothicu 1! O__O