Greak je krásná ručně malovaná puzzle skákačka, která by hrozně chtěla být metroidvanií, ale tohle označení jí jen přitěžuje. Ovládání a řešení puzzlů za pomocí dvou (a poté tří) postav je bez pochyby zajímavý koncept, což koneckonců dokazuje třeba Trine, jenže Greak nenabízí dostatek dobrých puzzlů. 

Většinou se jedná o stání na dvou deskách najednou nebo tažením jednu postav na plovoucí desce na vodě. Dobrá puzzle část přijde doslova až půl hodiny před koncem hry. Zároveň bych neřekl, že je Greak nenáročná logická skákačka, protože souboje dokáží  být dosti náročné (hlavně tedy ty bosácké) a checkpoint systém je docela nekompromisní. 

Soubojový systém je velmi jednoduchý. Osvědčila se mi taktika spamování tlačítka útoku a to ideálně při ovládání obou postav. S každým úspěšným zásahem nepřátelé zavrávorají a nejsou schopní udělat vůbec nic. Ovšem při početní nevýhodě se může stát, že jedna z postav umře a to znamená okamžitý návrat na úložný bod. 

Největší problém jsem měl právě s tím že očekával obrovskou, náročnou skákačku aspoň na desítku hodin, prostě metroidvanii. Nic takového se nekonalo. Svět Azuru je rozdělený několik menších lokací, které jsem i přes absenci mapy neměl problém překonat (a to jsem typ člověka, co se ztratí ve své vlastní knihovně). Nutnost vracet se do navštívených lokací v podstatě vůbec není - průchod hrou je takřka lineární.

Při hraní jsem si často říkal "tady chybí to trochu navíc, ta jedna věc". Měl jsem takový ten pocit, že je hra rozkročená do mnoha směrů a nikam neudělá ten důležitý krok. Požitek se skákacích a bojových pasáží rozmělňuje herní délka - zhruba 5 hodin a úvodní "vedlejší úkoly" se rychle vyčerpají. Greak Memoirs of Azur je rozhodně zajímavá a pohledná hra, která stojí za těch zhruba 5 hodin času. Jen bych doporučil neočekávat metroidvania v tom tradičnějším smyslu.

Herní výzva 2022 - 8. Rodina nadevše