Po desítkách hodin hraní poslední Pokémon chycen a Pokédex je zkompletován. Když jsem začínala hrát tento díl vybočující ze série Pokémon, tak jsem byla dost nadšená. Bavil mě nový přístup k sérii, volný pohyb po mapě i viditelnost Pokémonů ve světě a výlet do historie byl dobrý nápad. Ovšem postupem času, jak jsem poznala, o co ve hře jde, poznala všechny mechaniky, tak moje nadšení upadalo a měla jsem pocit, že potenciál této hry nebyl až tak úplně využit.

Ale začnu těmi pozitivy. Svět je rozdělen do několik oblastí a o všech mohu říct, že se mi líbily. Samozřejmě některé byly méně zajímavé, některé více, ale vždy to byla příjemná změna, když jsem se poprvé dostala do nové části světa. Stejně tak se změnili i Pokémoni, kteří se v dané lokaci vyskytovali, a těšila jsem se, na jaké nové Pokémony narazím. Jejich chytání bylo velkou náplní hry a přišlo mi zábavné. Bavilo mě kompletovat Pokédex a zaplňovat stránku u daného Pokémona novými údaji. Dobře bylo zpracováno plížení a moment překvapení, kdy jsem mohla na nic netušícího Pokémona hodit Pokéball a zvýšila se mi tak šance na jeho chycení. S některými jsem zase bojovala a chytala až při boji.

Co se týče samotného boje, tak ten mi kupodivu tak zábavný nepřipadal. Přišel mi... zvláštní. Najednou jsem se nemohla spoléhat na to, že soupeřův útok, který není moc efektivní, mi ubere jen málo. Že opravdu slabší nepřítel (o dvacet levelů níž) mi nevezme tolik zdraví. Chyběly mi útoky, kdy jsem mohla zasáhnout více nepřátel. A že jich proti mně stálo někdy dost a já tak mohla jen čekat, než si všichni soupeři odbydou svá kola. Kolikrát měl soupeř víc kol za sebou a ani jsem nevěděla proč (a to nepoužil Agile Style). Zatímco v jiných hrách mě souboje fakt bavily, tak tady jsem to brala jen jako nutnou (a vlastně i trochu nudnou) část hry, kterou je třeba odehrát. Speciálním typem boje byl pak souboj s bossy. Ten mi zpočátku připadal skvělý, ale postupně, jak se to pořád opakovalo dokola a nebylo to moc nápadité, ze mě nadšení trochu vyprchalo a přišlo mi to od tvůrců trochu líné. Podobně utrpělo i chytání Landoruse, Thunduruse, Tornaduse a Enamoruse, kdy se jednalo o stále to stejné dokola a pro mě osobně to mělo k zábavnosti daleko.

K menší frustraci z některých bojů pomohla i místy neobratná hlavní postava (či její ovládání). Občas neskočila, kdy měla, nevydržela toho moc, což chápu, je to dítě, a po zásahu se zvedala snad půl dne z té země. Co mě zklamalo, tak bylo to, jak málo toho hra nabízela krom chytání a pokračování v příběhu. Samotný příběh mě nijak zvlášť dopředu netáhl, to spíše odměny za postup ve hře, a měla jsem pocit, že až příliš brzo se dostavil stereotyp a až moc rychle jsem měla prozkoumané vše, co hra mohla nabídnout. A bohužel nic moc nového už ani nenabídla. Místy jsem měla dojem, že si tvůrci mohli dát více záležet a víc něco propracovat.

Na závěr pár věcí, které se mi líbily a které mě bavily. Pohyb po mapě pomocí Pokémona byl skvělý a neomrzel mě až do konce. I když je škoda, že jsem nemohla vyletět s Braviarym nahoru, a tak bylo létání omezené. Líbil se mi nápad s Pokémonem Unown, který se vyskytoval různě po světě a hráč musel jeho umístění hledat. Systém shiny Pokémonů mi dost vyhovoval, včetně zvyšování šance na nalezení shiny Pokémona. A také jsem ocenila systém vyrábění výbavy, jen ten inventář nemusel být tak omezený.