Když do našich obýváků na počátku devadesátých let dorazila Amerika, vnímal jsem to velmi intenzivně. Najednou tu byli Tom a Jerry, disneyovky, Želvy ninja, Bugs Bunny a Scooby-Doo. Posledně jmenovaného jsem si oblíbil nejméně ze všech a odhaduji, že dohromady jsem viděl nanejvýš deset epizod. Nelíbilo se mi totiž, že všechny díly měly naprosto identické schéma. Ne že by se jednotlivé epizody Toma a Jerryho nebo Bugse Bunnyho od sebe nějak lišily, jenže aspoň netrvaly dvacet minut. Scoobyho jsem zkrátka neměl rád a ani hry s touto postavou mě nikdy nelákaly. Dokud jsem nezjistil, že Scoobyho dobrodružství pro Segu Mega Drive je v podstatě point and click adventura. Tento žánr vždy patřil mezi mé nejoblíbenější, takže jsem si tuhle hru zkrátka musel zahrát. A rozhodně toho nelituji.
Hra Scooby-Doo Mystery není dokonalá. Za největší nedostatek by se dalo bezpochyby označit ovládání. To sice není vymyšleno špatně, ale na ovladači pro Segu Mega Drive se hra moc dobře neovládá. Činnosti, jež může vaše postava vykonat, jsou na spodní liště podobně jako u adventur od Lucas Arts. Pohyb se provádí směrovým křížem a pokud se chcete přepnout na kurzor, stačí stisknout tlačítko A nebo B. Tlačítkem C se pak přesouváte mezi příkazy a inventářem. Autorům se alespoň povedlo ovládání usnadnit tím, že pokud kurzorem najedete na nějaký předmět, dole na liště se zvýrazní příkaz, který dává největší smysl (otevřít dveře, prozkoumat obraz) a stisknutím A nebo B jej ihned vykonáte. Na druhou stranu si říkám, že pokud by si chtěl někdo tuto hru v dnešní době zahrát, bude to nejspíš přes nějaký emulátor a hrát bude na moderním ovladači s analogovými páčkami a takto už se hra ovládá mnohem lépe.
Scooby-Doo Mystery tvoří dva samostatné příběhy - Blake's Hotel a Ha Ha Carnival. V hotelu straší duch indiánského náčelníka a na karnevalu se objevil záhadný klaun, který unesl manažera a děsí zákazníky. Oba příběhy jsou kratšího rozsahu a dohrát se dají za 2-3 hodiny. V obou příbězích ovládáte Shaggyho, kterého doprovází Scooby. Pokud si nebudete vědět rady, je dobré začít pozorovat Scoobyho, protože ten se často zastaví a začne packou ukazovat na předměty, které se dají sebrat nebo na aktivní místa na obrazovce, která se dají nějak využít. Celkově není obtížnost nijak přehnaná. NPC postav, s nimiž můžete vést rozhovory, je minimum (v obou příbězích zhruba tři) a veškeré předměty jsou obvykle snadno viditelné, takže odpadá i na tu dobu tradiční pixelhunting. Oba příběhy tvoří jen několik obrazovek a po většinu času budete vědět, co máte dělat. Alespoň tedy u Blake's Hotel. Ten jsem dohrál i bez návodu. Ha Ha Carnival byl o něco těžší, protože mě zkrátka nenapadlo využití některých předmětů a zkoušet to metodou všeho na všechno mě díky krkolomnému ovládání brzy přestalo bavit. Potíž je totiž v tom, že předměty z inventáře nemizí, takže tato "klasická" adventurní metoda je u téhle hry obzvláště zdlouhavá. Tady už jsem do návodu několikrát nahlédl, ale po přečtení dalšího postupu většinou následovala myšlenka, že mě to taky mohlo napadnout. Nějaké ultra nesmyslné kombinace známé z jiných adventur u Scoobyho vážně nehrozí. Celkově se mi oba příběhy líbily. Nebyly sice nijak zvlášť skvělé, ale nesly se přesně v takovém duchu, jaký si u Scoobyho pamatuji z televize a po dohrání jsem měl skoro pocit, jako bych si zahrál dvě epizody seriálu.
Grafické zpracování se povedlo na jedničku. Hra Scooby-Doo Mystery vypadá skoro jako adventury od Lucas Arts z první poloviny devadesátých let. Prostředí má cartoonový vzhled, který mi nejvíce připomínal Maniac Manson: Day of the Tentacle. Ve hře se setkáte i s několika příběhovými animacemi, mezi nimiž vyniká honička Shaggyho a Scoobyho s duchem indiánského náčelníka. Ta probíhá mezi několika dveřmi v patře hotelu a nese se přesně v duchu animovaných seriálů. Mnohem hůře je na tom hudba, kterou tvoří jenom pár opakujících se melodií, které vám při delším hraním nejspíš začnou lézt na nervy. V obou příbězích hraje prakticky po celou dobu jenom jedna skladba (u každého případu jiná), kterou jen občas (a na krátkou chvíli) vystřídá nějaký jiný motiv. Tohle byla jedna z mála her, u kterých jsem po chvíli vypnul zvuk.
Celkově se mi hra Scooby-Doo Mystery líbila. Sice se nejedná o žádnou adventurní perlu, ale v žádném případě ani o propadák. Dobře vypadá, příjemně se hraje a nese se v duchu televizní předlohy. Navíc je to snad jediná adventura, která v éře šestnáctibitových konzolí vyšla na cartridge. Už za to si ode mě zaslouží solidní hodnocení.
Hra Scooby-Doo Mystery není dokonalá. Za největší nedostatek by se dalo bezpochyby označit ovládání. To sice není vymyšleno špatně, ale na ovladači pro Segu Mega Drive se hra moc dobře neovládá. Činnosti, jež může vaše postava vykonat, jsou na spodní liště podobně jako u adventur od Lucas Arts. Pohyb se provádí směrovým křížem a pokud se chcete přepnout na kurzor, stačí stisknout tlačítko A nebo B. Tlačítkem C se pak přesouváte mezi příkazy a inventářem. Autorům se alespoň povedlo ovládání usnadnit tím, že pokud kurzorem najedete na nějaký předmět, dole na liště se zvýrazní příkaz, který dává největší smysl (otevřít dveře, prozkoumat obraz) a stisknutím A nebo B jej ihned vykonáte. Na druhou stranu si říkám, že pokud by si chtěl někdo tuto hru v dnešní době zahrát, bude to nejspíš přes nějaký emulátor a hrát bude na moderním ovladači s analogovými páčkami a takto už se hra ovládá mnohem lépe.
Scooby-Doo Mystery tvoří dva samostatné příběhy - Blake's Hotel a Ha Ha Carnival. V hotelu straší duch indiánského náčelníka a na karnevalu se objevil záhadný klaun, který unesl manažera a děsí zákazníky. Oba příběhy jsou kratšího rozsahu a dohrát se dají za 2-3 hodiny. V obou příbězích ovládáte Shaggyho, kterého doprovází Scooby. Pokud si nebudete vědět rady, je dobré začít pozorovat Scoobyho, protože ten se často zastaví a začne packou ukazovat na předměty, které se dají sebrat nebo na aktivní místa na obrazovce, která se dají nějak využít. Celkově není obtížnost nijak přehnaná. NPC postav, s nimiž můžete vést rozhovory, je minimum (v obou příbězích zhruba tři) a veškeré předměty jsou obvykle snadno viditelné, takže odpadá i na tu dobu tradiční pixelhunting. Oba příběhy tvoří jen několik obrazovek a po většinu času budete vědět, co máte dělat. Alespoň tedy u Blake's Hotel. Ten jsem dohrál i bez návodu. Ha Ha Carnival byl o něco těžší, protože mě zkrátka nenapadlo využití některých předmětů a zkoušet to metodou všeho na všechno mě díky krkolomnému ovládání brzy přestalo bavit. Potíž je totiž v tom, že předměty z inventáře nemizí, takže tato "klasická" adventurní metoda je u téhle hry obzvláště zdlouhavá. Tady už jsem do návodu několikrát nahlédl, ale po přečtení dalšího postupu většinou následovala myšlenka, že mě to taky mohlo napadnout. Nějaké ultra nesmyslné kombinace známé z jiných adventur u Scoobyho vážně nehrozí. Celkově se mi oba příběhy líbily. Nebyly sice nijak zvlášť skvělé, ale nesly se přesně v takovém duchu, jaký si u Scoobyho pamatuji z televize a po dohrání jsem měl skoro pocit, jako bych si zahrál dvě epizody seriálu.
Grafické zpracování se povedlo na jedničku. Hra Scooby-Doo Mystery vypadá skoro jako adventury od Lucas Arts z první poloviny devadesátých let. Prostředí má cartoonový vzhled, který mi nejvíce připomínal Maniac Manson: Day of the Tentacle. Ve hře se setkáte i s několika příběhovými animacemi, mezi nimiž vyniká honička Shaggyho a Scoobyho s duchem indiánského náčelníka. Ta probíhá mezi několika dveřmi v patře hotelu a nese se přesně v duchu animovaných seriálů. Mnohem hůře je na tom hudba, kterou tvoří jenom pár opakujících se melodií, které vám při delším hraním nejspíš začnou lézt na nervy. V obou příbězích hraje prakticky po celou dobu jenom jedna skladba (u každého případu jiná), kterou jen občas (a na krátkou chvíli) vystřídá nějaký jiný motiv. Tohle byla jedna z mála her, u kterých jsem po chvíli vypnul zvuk.
Celkově se mi hra Scooby-Doo Mystery líbila. Sice se nejedná o žádnou adventurní perlu, ale v žádném případě ani o propadák. Dobře vypadá, příjemně se hraje a nese se v duchu televizní předlohy. Navíc je to snad jediná adventura, která v éře šestnáctibitových konzolí vyšla na cartridge. Už za to si ode mě zaslouží solidní hodnocení.
Pro: Cartoonová grafika, Scooby jako nápověda, bez pixelhuntingu, pocit, že skutečně hrajete epizodu z kresleného seriálu
Proti: Nepohodlné ovládání, málo NPC postav, slabý hudební doprovod