K NYR mám speciální vztah. Ne proto, že by tyto závody létajících aut byly tak dobré, ale proto, že trvalo strašně dlouho, než jsem se k nim dostal. Určitě to zná většina z vás. Ve SCORE nebo LEVELu jste narazili na zmínku o nějaké hře a museli jste ji mít. Přesně to se stalo i mě právě s tímto titulem, a to nedlouho po jeho vydání. Pověřil jsem tedy strejdu, který mě a bráchovi obstarával většinu toho, co jsme v té době hráli, aby se pokusil NYR sehnat.
Bohužel se mu to ale nepodařilo a má touha si zalétat v New Yorku roku 2215, tak zůstala nenaplněna. Před pár lety jsem se konečně dostal ke SCORE verzi na PC, ale tu jsem bohužel na současném operačním systému nerozchodil. Náhoda tomu chtěla, že jsem přes známého mojí ženy získal PS2, a tak jsem si řekl, že si NYR zahraji tam.
Má očekávání hra úplně nenaplnila, ale věřím, že v roce 2001 bych se bavil více. Ten pocit z vysoké rychlosti čítající několik stovek kilometrů za hodinu tu je, ale tratě tomu nejsou úplně uzpůsobené. Jakékoli zaseknutí o překážku, kterých je tu spousta, zásadně zpomalí každé vozidlo a většinou znamená propad v pořadí třeba o pět míst, protože soupeři jsou téměř vždy jen kousek za mnou.
Když to srovnám se Star Wars: Racer Revenge, který jsem hrál také na PS2, jde o chudšího příbuzného, a to už byl druhý díl závodů kluzáků oproti prvnímu značně osekán. Sice jsou zde power-upy, rozeseté po trati, ale chybí vylepšování vozidel a k dispozici je jen dvanáct tratí. Nedá se však říci, že by tím herní doba nějak utrpěla. Tratě je třeba se důkladně naučit, aby bylo možné skončit do třetího místa, a postoupit tak do další fáze šampionátu. Zvláště pak ve fázi Pro a Expert. Trať číslo čtyři jsem tak absolvoval asi 100x, abych v ní skončil první a v těch dalších získal alespoň několik dalších bodů. Naštěstí má ale dle mě nejlepší soundtrack, který se mi za celou dobu neoposlouchal.
Určitě existuje spousta lepších závodních titulů podobného ražení, ale já jsem rád, že jsem si tuto spoustu let chtěnou hru, inspirovanou filmem Pátý element, konečně zahrál. Vracet se k ní ale už nebudu, není důvod.
Bohužel se mu to ale nepodařilo a má touha si zalétat v New Yorku roku 2215, tak zůstala nenaplněna. Před pár lety jsem se konečně dostal ke SCORE verzi na PC, ale tu jsem bohužel na současném operačním systému nerozchodil. Náhoda tomu chtěla, že jsem přes známého mojí ženy získal PS2, a tak jsem si řekl, že si NYR zahraji tam.
Má očekávání hra úplně nenaplnila, ale věřím, že v roce 2001 bych se bavil více. Ten pocit z vysoké rychlosti čítající několik stovek kilometrů za hodinu tu je, ale tratě tomu nejsou úplně uzpůsobené. Jakékoli zaseknutí o překážku, kterých je tu spousta, zásadně zpomalí každé vozidlo a většinou znamená propad v pořadí třeba o pět míst, protože soupeři jsou téměř vždy jen kousek za mnou.
Když to srovnám se Star Wars: Racer Revenge, který jsem hrál také na PS2, jde o chudšího příbuzného, a to už byl druhý díl závodů kluzáků oproti prvnímu značně osekán. Sice jsou zde power-upy, rozeseté po trati, ale chybí vylepšování vozidel a k dispozici je jen dvanáct tratí. Nedá se však říci, že by tím herní doba nějak utrpěla. Tratě je třeba se důkladně naučit, aby bylo možné skončit do třetího místa, a postoupit tak do další fáze šampionátu. Zvláště pak ve fázi Pro a Expert. Trať číslo čtyři jsem tak absolvoval asi 100x, abych v ní skončil první a v těch dalších získal alespoň několik dalších bodů. Naštěstí má ale dle mě nejlepší soundtrack, který se mi za celou dobu neoposlouchal.
Určitě existuje spousta lepších závodních titulů podobného ražení, ale já jsem rád, že jsem si tuto spoustu let chtěnou hru, inspirovanou filmem Pátý element, konečně zahrál. Vracet se k ní ale už nebudu, není důvod.
Pro: tématika Pátého elementu, pocit z vysoké rychlosti, power-upy, některé skladby
Proti: spousta překážek, chybí vylepšování vozidel, pouze dvanáct závodů