New York City - The Big Apple je divná hra. To se ale dá říct prakticky o každé hře od Synapse - jsou neobvyklé, obtížněji ovladatelné, těžké a neodpouštějící, často právě ale díky tomu zajímavé a neobvyklé. Nicméně zrovna NYC považuji z jejich her mezi ty nepříliš zábavné. Účel hry popsal poměrně vyčerpávajíce autor popisku, takže nebudu dublovat jeho práci. Bohužel nejzábavnější na hře považuji nakonec to, že si můžu jen tak autem drandit po městě, natankovat, někde pak zaparkovat a pobíhat pěšky. Což jsem taky jako dítě dělal, a snažil se vyhnout vstupu do budovy s mezihrou. Ale o tom by ta hra asi neměla být.

Samotné mezihry jsou velmi náročné na přesnost, kdy každý dotyk pixelu s překážkou znamená teleport zpět na začátek. Obzvlášť mezihru na trhu považuji za vysloveně frustrující zážitek, kterému zdatně sekunduje návštěva pošty. Z těch zábavnějších meziher zase musím vyzdvihnout "jídlomat" a ZOO, které jsou docela v pohodě hratelné, aniž by člověk měl chuť hodit joystick z okna.

Graficky hře nemám co vytknout, sice působí místy zjednodušeně, ale musíme brát v potaz to, kolik obsahu a různorodosti se autorům podařilo vecpat do 64kB RAM. Se zvuky je to stejné.

Dnes bych tuto hru nedoporučil jako adepta na nějaké to retrohraní. Určitě není špatné ji aspoň vyzkoušet, protože je to dosti neobvyklá hra, ale nemyslím si, že by se člověk, který ji nezná z minulosti, u ní dokázal udržet. Na to je často až příliš otravná.