Po dlouhé době přidám další komentář, ač se za to stydím. Každopádně hru A Way Out jsem si s bratránkem náramně užil. Útěkové dobrodružství z vězení znělo velmi dobře a byl jsem velmi zvědav.

Můj první dojem ze hry byl velmi kladný. Vincent (Já) a Leo (Bratránek) jakožto hlavní postavy musí samozřejmě v celé hře spolupracovat. Hodně lidí zde psalo, že si chvílemi zvykali na kameru a spolupráci obou hrdinů, ale u mě takový problém naštěstí nenastal. V hlavní linii můžete několikrát narazit na minihry, které zde většina vychvalovala a já mohu jen souhlasit. Třeba takové šipky si občas zahraji i v reálu, ale ve hře to nebyl můj den. A jak už to bývá, každá postava reaguje na určitou situaci jinak. Graficky hra vypadá taktéž velmi dobře.

No a nyní se dostáváme ke konci. Byl pro mě nesmírným šokem. To jsem opravdu nečekal. Celou hru jsem si připadal jako zrádce na nejvyšší úrovni. Vincent se celou dobu skrýval za policajta. No a závěr už si dokážete sami představit. Vzájemný souboj obou hlavních postav na život a na smrt, V našem případě to podle mého názoru dopadlo tím více smutným koncem, tedy kde Vincent (Já) zastřelil Lea (Bratránek). A v tu chvíli jsem si připadal opravdu, jak největší parchant. Jednak jsem podrazil svého bratránka a ještě navíc jsem ho zastřelil.

Celkově ale hra byla velmi povedená. Kromě slabšího příběhu a neuvěřitelného konce bylo vše skvělé a hru jsem si užil. Nevím, kdy jsem takovou hru pro dva naposledy hrál, ale rozhodně nebyla poslední!