Moje první hraní Vampyra nebylo zrovna zvlášť úspěšné, protože jsem mu dal hodinku a pak jsem ho 2 měsíce nezapnul. Ale když už ho mám v té Herní výzvě, dokopal jsem se k němu znovu a šel dál, dvě až tři hodiny u kterých jsem trpěl, říkal si jak mě to nebaví a že už tu hru přece nechci hrát. Kdybych tehdy skončil, tak bych šel s hodnocením hodně dolu a nechápal bych co na té hře někdo může hodnotit tak pozitivně.
Ale jak vidíte, krizi jsem překonal a dostával se hlouběji do příběhu a tak po deseti hodinách jsem se do hry zakoukal a těšil se jak malej kluk kdy jí znovu pustim. Nakonec se ten nával emocí uklidnil a já hru v pohodě dohrál už s normálním zájmem jako u většiny her, ale s hodnocením jsem měl velkej problém. Začátek mi dal najevo, že na úplně vysoké hodnocení to nebude, prostředek mě táhl hodně do zeleného čísla, ale nakonec mi pomohl konec, který zas byl na můj vkus o něco skromnější než jsem čekal.
Ke kladům hry za mě rozhodně patří atmosféra a upírské prostředí, které mě bavilo prozkoumávat a hrát za upíra pro mě byla opravdu zábava. Skvěle podaná hudba, kde k dokonalosti chyběla jen větší rozmanitost a chválu si rozhodně zaslouží i skvělý dabing postav. Přidal bych i příběh, který sice není nijak originální, ale táhl mě dál a dost mě zajímaly i ostatní minipříběhy lidí kolem. To byl asi i jeden z největších taháků hry, že vaše rozhodování bude mít vliv i na hratelnost, který bych řekl, že se povedl tak napůl.
Proč, no hlavně proto že vývojáři všude hlásali jak bude těžké rozhodování, koho ušetřit, kým se nakrmit a že zabíjením si ponesete zřejmě neblahé následky. Jenže, lidé a upíři jsou zde rozděleni do dvou kategorií, ti kteří mají nějaký příběh a nemůžete je jen tak snadno zabít a ti kteří jsou na ulicích a dělají vám ze hry zabijácké rodeo, protože je bez milosti budete muset celou hru likvidovat po desítkách, nebo před nimi utíkat pokud máte dost staminy.
Výborný nápad je tedy dostávání zkušeností za krev, za úkoly je dost, za likvidaci těch postav s příběhem též, ale za ostatní souboje na ulicích jen nepatrně. Což je ok a hra postupně zvyšuje level protivníků aby vás nutila pojídat nebohé občany. A hlavně zde jsou i souboje s bossy, které jsou trochu těžší, jenže ani tak mě hra nedonutila zabít, kromě jedné příběhové postavy kterou bych zabil klidně i bez odměny, nikoho dalšího. A tím narážím i na konec hry, kde asi jsou různé konce, já měl docela dobrý, ale vůbec to nemělo vliv na ty příběhové postavy, kterým jsem buď pomohl, zůstaly v půlce řešení, nebo jsem jim nepomohl vůbec, tak to bylo úplně jedno, už jsem se o nich nic nedozvěděl a to bylo pro mě velké zklamání.
Pak mě tedy napadlo, proč se vůbec snažit ty lidi potkávat a vůbec jim nějak pomáhat, no asi jen kvůli situaci v jednotlivých oblastech, které mají podle mě jen vliv na samotný konec hry a částečně na obtížnost, ale já chtěl prostě něco víc. A přitom je hra neskutečně ukecaná, kde se každý tváři jako ta postava na které záleží, tak jsem je pečlivě všechny prokecával a ve hře tak odehrál asi i dost přes 20 hodin. Ani grafika není něco nádherného, prostě průměr, ale to mi zas tolik nevadilo, koukat se na to dalo.
Na co jsem si musel hodně dlouho zvykat, byly souboje. Dost je lidi přirovnávají k souls hrám, ale já to tam až tak nevidim. Ano je tady stamina a musíte uskakovat úderům, ale působí to na mě hodně neohrabaně, není tam ta lehkost a někdy jsou ty souboje tak zvláštně chaotické, hlavně když si na hraní vyberete myš a klávesnici, ale s gamepadem to bude asi o něco snadnější. Moc se mi nelíbila ani mapa, ve které se sice dalo vyznat, jenže hra vám háže klacky pod nohy a vše musíte neustále obíhat, nic nevede přímo a i když si postupně otevřete zkratky, pořád jsem se v jednotlivých uličkách ztrácel.
Co mě ještě nemile překvapilo, bylo dost časté nahrávání lokací, ta hra mi nepřijde ani tak velká ani tak krásná, že bych zde vůbec nějaké loadovací obrazovky očekával.
Inventář mi přišel divný, raději jsem do něj skoro nelezl a na to jak si přehodit zbraně v boji, nebo je vylepšovat jsem přišel taky docela pozdě. A to že jste největší zloděj v Londýně, protože úctihodný lékař krade jak straka aby našel materiály a tak mohl vyléčit nemocné mi taky hru trochu kazilo.
Těch maličkostí co mi na hře vadí je opravdu dost a to jsem zapomněl na nesmyslné rozhodování hlavních postav, které nemůžete vůbec nijak ovlivnit či někdy divně vyznívajíci rozhovory vzhledem k jejich stavu, momentální situaci atd., ale nechám to jen takhle bez spojlerů, abych se ještě víc zbytečně nerozepisoval.
Ale Vampyr mě bavil, jsem moc rád že jsem si ho zahrál i přes všechny jeho zápory. Chtěl bych strašně moc pokračování, kde by vývojáři odstranili zbytečné chyby a vylepšili hratelnost. Klidně s jinými postavami, klidně s úplně novým příběhem, ale s pořádným rozhodováním, kde i ostatní postavy budou hrát svou roli. Jen pochybuju, že se dalšího dílu někdy dočkáme, bohužel.
Ale jak vidíte, krizi jsem překonal a dostával se hlouběji do příběhu a tak po deseti hodinách jsem se do hry zakoukal a těšil se jak malej kluk kdy jí znovu pustim. Nakonec se ten nával emocí uklidnil a já hru v pohodě dohrál už s normálním zájmem jako u většiny her, ale s hodnocením jsem měl velkej problém. Začátek mi dal najevo, že na úplně vysoké hodnocení to nebude, prostředek mě táhl hodně do zeleného čísla, ale nakonec mi pomohl konec, který zas byl na můj vkus o něco skromnější než jsem čekal.
Ke kladům hry za mě rozhodně patří atmosféra a upírské prostředí, které mě bavilo prozkoumávat a hrát za upíra pro mě byla opravdu zábava. Skvěle podaná hudba, kde k dokonalosti chyběla jen větší rozmanitost a chválu si rozhodně zaslouží i skvělý dabing postav. Přidal bych i příběh, který sice není nijak originální, ale táhl mě dál a dost mě zajímaly i ostatní minipříběhy lidí kolem. To byl asi i jeden z největších taháků hry, že vaše rozhodování bude mít vliv i na hratelnost, který bych řekl, že se povedl tak napůl.
Proč, no hlavně proto že vývojáři všude hlásali jak bude těžké rozhodování, koho ušetřit, kým se nakrmit a že zabíjením si ponesete zřejmě neblahé následky. Jenže, lidé a upíři jsou zde rozděleni do dvou kategorií, ti kteří mají nějaký příběh a nemůžete je jen tak snadno zabít a ti kteří jsou na ulicích a dělají vám ze hry zabijácké rodeo, protože je bez milosti budete muset celou hru likvidovat po desítkách, nebo před nimi utíkat pokud máte dost staminy.
Výborný nápad je tedy dostávání zkušeností za krev, za úkoly je dost, za likvidaci těch postav s příběhem též, ale za ostatní souboje na ulicích jen nepatrně. Což je ok a hra postupně zvyšuje level protivníků aby vás nutila pojídat nebohé občany. A hlavně zde jsou i souboje s bossy, které jsou trochu těžší, jenže ani tak mě hra nedonutila zabít, kromě jedné příběhové postavy kterou bych zabil klidně i bez odměny, nikoho dalšího. A tím narážím i na konec hry, kde asi jsou různé konce, já měl docela dobrý, ale vůbec to nemělo vliv na ty příběhové postavy, kterým jsem buď pomohl, zůstaly v půlce řešení, nebo jsem jim nepomohl vůbec, tak to bylo úplně jedno, už jsem se o nich nic nedozvěděl a to bylo pro mě velké zklamání.
Pak mě tedy napadlo, proč se vůbec snažit ty lidi potkávat a vůbec jim nějak pomáhat, no asi jen kvůli situaci v jednotlivých oblastech, které mají podle mě jen vliv na samotný konec hry a částečně na obtížnost, ale já chtěl prostě něco víc. A přitom je hra neskutečně ukecaná, kde se každý tváři jako ta postava na které záleží, tak jsem je pečlivě všechny prokecával a ve hře tak odehrál asi i dost přes 20 hodin. Ani grafika není něco nádherného, prostě průměr, ale to mi zas tolik nevadilo, koukat se na to dalo.
Na co jsem si musel hodně dlouho zvykat, byly souboje. Dost je lidi přirovnávají k souls hrám, ale já to tam až tak nevidim. Ano je tady stamina a musíte uskakovat úderům, ale působí to na mě hodně neohrabaně, není tam ta lehkost a někdy jsou ty souboje tak zvláštně chaotické, hlavně když si na hraní vyberete myš a klávesnici, ale s gamepadem to bude asi o něco snadnější. Moc se mi nelíbila ani mapa, ve které se sice dalo vyznat, jenže hra vám háže klacky pod nohy a vše musíte neustále obíhat, nic nevede přímo a i když si postupně otevřete zkratky, pořád jsem se v jednotlivých uličkách ztrácel.
Co mě ještě nemile překvapilo, bylo dost časté nahrávání lokací, ta hra mi nepřijde ani tak velká ani tak krásná, že bych zde vůbec nějaké loadovací obrazovky očekával.
Inventář mi přišel divný, raději jsem do něj skoro nelezl a na to jak si přehodit zbraně v boji, nebo je vylepšovat jsem přišel taky docela pozdě. A to že jste největší zloděj v Londýně, protože úctihodný lékař krade jak straka aby našel materiály a tak mohl vyléčit nemocné mi taky hru trochu kazilo.
Těch maličkostí co mi na hře vadí je opravdu dost a to jsem zapomněl na nesmyslné rozhodování hlavních postav, které nemůžete vůbec nijak ovlivnit či někdy divně vyznívajíci rozhovory vzhledem k jejich stavu, momentální situaci atd., ale nechám to jen takhle bez spojlerů, abych se ještě víc zbytečně nerozepisoval.
Ale Vampyr mě bavil, jsem moc rád že jsem si ho zahrál i přes všechny jeho zápory. Chtěl bych strašně moc pokračování, kde by vývojáři odstranili zbytečné chyby a vylepšili hratelnost. Klidně s jinými postavami, klidně s úplně novým příběhem, ale s pořádným rozhodováním, kde i ostatní postavy budou hrát svou roli. Jen pochybuju, že se dalšího dílu někdy dočkáme, bohužel.
