Vzpomínám si, jak jsem tuhle hru propařil skrz na skrz, když jsem byl ještě děcko, před asi 14 lety. Ke hře jsem přišel díky bratrancům, kteří mi zároveň ukázali jak nastavit cheaty, konkrétně na nesmrtelnost, vlastnění všech zbraní a nekonečnou munici, protože bez nich jsem se nemohl dostat ani přes úvodní část v baru, myslím že tehdy v mém věku to nedokázal skoro nikdo. Před pár lety jsem si hru koupil ve slevě na Steamu, a teď se k tomu konečně dostal, znovu huráá do dětství. Tentokrát s více střízlivým pohledem, a pěkně poctivě bez použití cheatů.

Jedná se o dosti lineární střílečku, ve které jde hlavně o tu střelbu. Příběh je zde vymyšlený poměrně slušně, když jsem byl malý, tak jsem ho dost hltal, dnes mě ale už neoslnil. Hratelnost je obyčejná jak to jen jde, postupuje se vpřed a během toho se rozstřílí všechno co se pohne. Střelba je furt zábavná a ukradený bullet-time je v dobře vybraných momentech stylový jako prase (mluvím o kotoulu). Souhlasím s ostatními zde, že AI nepřátel je místy až moc přesná, když na vás střílí, na druhou stranu, je to aspoň více intenzivní. Hudba je skutečně zvláštní, takové divné techno, které se ne vždy hodí do dané scény, ale aspoň je hra zase něčím jedinečná (ikdyž je diskutabilní, jestli v dobrém či ve zlém). Bossové tu taky jsou, na konci každé kapitoly a mohli být kreativněji řešeny, ale v rámci možností to ujde.

Český dabing ve starších hrách je vždycky něco, o hlášky tu není nouze, jsou jak vytažené z nějakého brakového akčňáku. Herci byli ale parádní, nejvíce mě potěšil Miroslav Hanuš.

Co mě už nepotěšilo, byla až moc velká prázdnota v úrovních, bylo tu spousty místnůstek, které nevedly dopředu dějem a ve kterých nic nebylo, ani lékárničky či zbraně. Vím že některé hry jsou s tím otravné, ale nějaké obyčejné collectibles by hře neuškodili, ať už by to bylo cokoli, nějaký malý bonus do hry. Také herní logika střelby, kdy lze střílet do nepřátel i přes překážky/objekty v cestě, když na ně namířím zaměřovačem. Nebo animace přebíjení, konkrétně u dvouhlavňové brokovnice na 2 náboje, kdy Victor přebíjí asi 8 nábojů, stejně jako u útočné brokovnice. A v poslední řadě taky nadužívání stejných skinů, kdy v jedné cutscéně Victor chce po týpkovi telefon, aby si zavolal, týpka potom sejmou nepřátelé a o chvíli později toho týpka vidím jako jednoho z nepřátel. Tohle si mohli odpustit a ten skin více nevyužít. Naštěstí je hra furt povedená i přes neduhy.

Přes své stáří (jak moje tak hry), mě hra opět bavila. Už to nebylo úplně ono, jelikož jsem mezitím stihnul dohrát desítky jinačích her a celkový design her se také za ty roky posunul. Furt se ale jedná o příjemné zavítání do minulosti, které by si zasloužilo lepší péči, protože na některých modernějších sestavách je problém hru rozjet, já sám jsem jí rozjel na jinačím notebooku než na svém standardním. Nemluvě o tom, že se ve hře také špatně vykreslují stíny.