Osobně stále preferuji hraní her na konzoli nebo počítači, jednou za čas ale přeci jen vyzkouším nějakou tu mobilní hru, abych našel něco na zabití času ve vlaku. BitLife působí na první pohled poměrně obyčejně. Pokud se do něj ale ponoříte, zjistíte, že se jedná o dosti unikátní záležitost.

Podtitul Life Simulator je u této hry opravdu na místě. Dá se říct, že jsem ve hře nenašel v podstatě nic, co by mi neumožnila. Vše je samozřejmě zjednodušeno na kombinaci jednoduchého grafického a textového rozhraní, to ale u mobilní hry tohoto typu vůbec nevadí. Velmi se mi líbí, že každá číst života vámi vytvořené postavy reprezentuje vlastně to, co člověk může zažít. Také musím ocenit, že většina událostí má v reakci na vaše akce vždy odlišný výsledek. Jeden příklad za všechny - udeříte ve škole spolužáka. Může to jít nahlásit a máte problém. Nebo to neudělá a vy si tím vydobudete nějaký ten respekt. Může se také ale bránit. A nebo je tu malá šance, že jste právě narazili na naprostého psychopata, jenž vás zničí tak, že vaše hra skončila. Jako poslední bych vypíchl detaily, které mohou mít místy až naučný efekt. Hra bere v potaz třeba to, kde vaše postava žije, a to má vliv i na to, zda například vaši rodiče musí platit za školu.

Největší nevýhodou hry je na druhou stranu fakt, že přes všechny možnosti to zkrátka nejde hrát dlouhodobě. Jakmile si vyzkoušíte prožít ideální život a otestujete pár vašich smyšlených scénářů, začne hra trochu zaostávat. Většinou se k ní pak dlouho nedostanete, dokud vás nenapadne zase nějaký šílenější scénář, který by mohl úplně změnit život vaší postavy. Také mi úplně nesedí, jakým způsobem vás tvůrci lákají na sociální sítě. Je to sice vymyšleno tak, aby to bylo součástí gameplaye, působí to ale spíš nuceně a místy i otravně.

BitLife - Life Simulator si rozhodně zaslouží ocenění za svou komplexnost a nabízené možnosti. Díky nim může být jednou z těch her, jež je ideální zahrát si během kratšího cestování, v bezpečí domova na ni však poměrně rychle zapomenete.