Alenku zrovna dvakrát nemusím, protože mi ty nesmyslné situace i zvláštní tvorové přijdou už trochu přes čáru. Že je Catie, nebo spíše Mňaumňauland, silně inspirován říší divů, je patrné na první pohled, a tak jsem ke hře přistupoval s jistou dávkou nedůvěry.

Jak už zmínil jvempire, Catie by zapadala do Amanitího stylu, a to jak grafickým stylem, tak mluvou, i když se v několika ohledech trochu liší a bylo by to tedy asi jako v případě Creaks nebo Phonopolis, kdy Amanita vzala nově vzniklý tvůrčí tým pod svá křídla. ARTillery ze Slovenska se však rozhodli do toho jít sami za sebe.

Kočky jsou fajn, stejně tak i pan Brambora nebo jakýsi želatinový slon, bohužel je však přítomna i spousta prvků nebo ztřeštěných postav, podobných těm v Alence, a to mi není moc po chuti, ale to je pouze můj problém.

Hra nemá inventář a všechny předměty se používají jen v té lokaci, v níž jsou umístěny. Hádanky jsou jednoduché a zasekl jsem se jen párkrát na několik minut. Dostat se na konec za méně, než devadesát minut, abych získal jeden z achievementů, se mi ale nepodařilo. Alespoň ne napoprvé, ale napodruhé už jsem hru dohrál za hodinu. Proto bych se nezlobil za delší herní dobu.