Po dohrání prvního dílu jsem se těšil na pokračování příběhu s Desmondem a Altairem. Především toho druhého jmenovaného, jehož příběhová linka mě tehdy bavila mnohem více než ta podivná Desmondova z budoucnosti. Nic jsem si o dvojce nečetl a tak jsem byl zprvu trochu smutný z toho, že bude Desmond tentokrát prožívat příběh jiného svého dávného předka - Ezia Auditore a současně se příběh přesouvá z blízkého východu do Itálie. Nicméně stačilo pár prvních kapitol a Ezio si mě získal možná i o něco více než Altair. A stejně tak stačilo pár procházek po Florencii a na vzpomínání na jedničku jsem už ani nepomyslel.
Z příběhového hlediska asi nemám moc co vytknout, bavil mě. Dialogů je tak akorát a přišly mi v pohodě. Hodně se mi líbil postupný vývoj postavy Ezia, kdy je na začátku jen takové namachrované ucho a postupně se z něho stává obávaný assassin. Jedině ten úplný závěr s proroctvím a vzkazem pro Desmonda mi přišel takový divný, ale řekl bych, že se to nejspíš rozvede v dalším dílu, uvidím. U jedničky mi hodně vadilo časté přepínání zpět k Desmondovi, kde si jen trochu pokecal s ostatními a šel spát. Zde je toho přepínání mnohem méně a prakticky jen když se něco fakt děje a za to jsem rád.
Součástí každé kapitoly je pak hledání značky oka a následné plnění miniher. Přišlo mi to jako příjemné zpestření, ale je pravda, že jsem se na některých těch hledacích či vybíracích puzzlech až nezdravě zasekával. Nejhorší byla ta hledání podobností v obrázcích. Potěšily mě pak i další minihry v podobě koňského povozu a plachtění, se kterým jsem měl ze začátku trošku problém, ale zvyknul jsem si.
Novinky v podobě měny, vylepšování sídla a nakupování celkově mi přišly fajn, stejně tak hledání schovaných sošek v oblasti rodinného sídla, které není zase tak rozsáhlé. Bavilo mě i procházení chrámů s jejich specifickými puzzly. Jediné, co se mi nechtělo plnit, bylo hledání všech pírek ve všech oblastech, to už bylo jak hledání balíčků v GTA. Do těch bych se asi donutil jedině, kdyby za to byl achievement. Ty však u Steam verze bohužel nejsou.
Co se měst týče, za mě panuje velká spokojenost, protože jejich design včetně jejich okolí se dobře povedl. Na rozdíl od zmíněných pírek mě celkem bavilo sbírání pokladů dle získaných map, stejně tak klasické lezení na věže a rozhledny. I u těch vedlejších misí jsem se obvykle bavil, možná i proto, že jich nebylo zase tak moc. Hlavně že zmizelo zachraňování lidí v nesnázích z jedničky, to byla hrozná nuda. Možnost si najmout skupinku spřátelených postav, kteří napadnou stráže nebo odvedou jejich pozornost je fajn. Taky celkem potěší i to, že hlavní postava umí tentokrát i plavat. Doteď si pamatuji na své nadávky z přístavu v jedničce, kdy jsem často padal do vody. Zde je voda naopak přítel, protože umožňuje snadný únik z dosahu nepřátel.
Graficky se hra také povedla, nejednou jsem se s Eziem jen tak procházel po městě a jeho nejbližším okolí a obdivoval honosné budovy italských měst. Fakt se těším na novější díly a jejich města, jestli z nich budu taky tak nadšený.
Abych tu ale jen nechválil, stejně jako u prvního dílu si musím trošku zanadávat na ovládání. Aby mi ve hře fungoval Xbox controller, musel jsem si najít na internetu patch. To se vzhledem ke stáří hry dá akceptovat. Ze začátku jsem měl problém s ikonkami u jednotlivých akcí, ale po čase jsem si taky zvykl. Na co jsem si ale nezvykl bylo samotné předávání povelů, dost často tak Ezio dělal jiné věci, než jsem očekával. Např. místo výskoku výš se odrazil od zdi (užitečné hlavně při lezení na věže), často se nezachytával římsy tak, jak bych chtěl a nebo prostě skočil trošku jinak a v lepším případě místo promyšleného rychlého skoku pryč se jen něčeho zachytil a z rychlého úniku bylo obklopení nepřáteli. V horším případě se nezachytil ničeho a rovnou spadl dolů (některé závody na čas tak byly hodně pitomé).
A trošku mě zklamaly i souboje. Přišly mi mnohem jednodušší, než u jedničky. Je fajn, že jsou různé typy nepřátel, se kterými se musí bojovat různým způsobem. Nicméně po chvíli jsem měl účinnou taktiku skoro na každého a přímo v soubojích jsem tak umíral opravdu zřídkakdy.
Celkově jsem tedy z druhého Assassina nadšený. Spousta věcí, které mi vadily na prvním díle jsou zde vylepšeny, teda až na to ovládání během skoků a parkouru obecně, ale není to nic, co by se nedalo v pohodě překousnout. Hraní mě tedy hodně bavilo a už se těším na pokračování příběhu v dalším dílu.
Z příběhového hlediska asi nemám moc co vytknout, bavil mě. Dialogů je tak akorát a přišly mi v pohodě. Hodně se mi líbil postupný vývoj postavy Ezia, kdy je na začátku jen takové namachrované ucho a postupně se z něho stává obávaný assassin. Jedině ten úplný závěr s proroctvím a vzkazem pro Desmonda mi přišel takový divný, ale řekl bych, že se to nejspíš rozvede v dalším dílu, uvidím. U jedničky mi hodně vadilo časté přepínání zpět k Desmondovi, kde si jen trochu pokecal s ostatními a šel spát. Zde je toho přepínání mnohem méně a prakticky jen když se něco fakt děje a za to jsem rád.
Součástí každé kapitoly je pak hledání značky oka a následné plnění miniher. Přišlo mi to jako příjemné zpestření, ale je pravda, že jsem se na některých těch hledacích či vybíracích puzzlech až nezdravě zasekával. Nejhorší byla ta hledání podobností v obrázcích. Potěšily mě pak i další minihry v podobě koňského povozu a plachtění, se kterým jsem měl ze začátku trošku problém, ale zvyknul jsem si.
Novinky v podobě měny, vylepšování sídla a nakupování celkově mi přišly fajn, stejně tak hledání schovaných sošek v oblasti rodinného sídla, které není zase tak rozsáhlé. Bavilo mě i procházení chrámů s jejich specifickými puzzly. Jediné, co se mi nechtělo plnit, bylo hledání všech pírek ve všech oblastech, to už bylo jak hledání balíčků v GTA. Do těch bych se asi donutil jedině, kdyby za to byl achievement. Ty však u Steam verze bohužel nejsou.
Co se měst týče, za mě panuje velká spokojenost, protože jejich design včetně jejich okolí se dobře povedl. Na rozdíl od zmíněných pírek mě celkem bavilo sbírání pokladů dle získaných map, stejně tak klasické lezení na věže a rozhledny. I u těch vedlejších misí jsem se obvykle bavil, možná i proto, že jich nebylo zase tak moc. Hlavně že zmizelo zachraňování lidí v nesnázích z jedničky, to byla hrozná nuda. Možnost si najmout skupinku spřátelených postav, kteří napadnou stráže nebo odvedou jejich pozornost je fajn. Taky celkem potěší i to, že hlavní postava umí tentokrát i plavat. Doteď si pamatuji na své nadávky z přístavu v jedničce, kdy jsem často padal do vody. Zde je voda naopak přítel, protože umožňuje snadný únik z dosahu nepřátel.
Graficky se hra také povedla, nejednou jsem se s Eziem jen tak procházel po městě a jeho nejbližším okolí a obdivoval honosné budovy italských měst. Fakt se těším na novější díly a jejich města, jestli z nich budu taky tak nadšený.
Abych tu ale jen nechválil, stejně jako u prvního dílu si musím trošku zanadávat na ovládání. Aby mi ve hře fungoval Xbox controller, musel jsem si najít na internetu patch. To se vzhledem ke stáří hry dá akceptovat. Ze začátku jsem měl problém s ikonkami u jednotlivých akcí, ale po čase jsem si taky zvykl. Na co jsem si ale nezvykl bylo samotné předávání povelů, dost často tak Ezio dělal jiné věci, než jsem očekával. Např. místo výskoku výš se odrazil od zdi (užitečné hlavně při lezení na věže), často se nezachytával římsy tak, jak bych chtěl a nebo prostě skočil trošku jinak a v lepším případě místo promyšleného rychlého skoku pryč se jen něčeho zachytil a z rychlého úniku bylo obklopení nepřáteli. V horším případě se nezachytil ničeho a rovnou spadl dolů (některé závody na čas tak byly hodně pitomé).
A trošku mě zklamaly i souboje. Přišly mi mnohem jednodušší, než u jedničky. Je fajn, že jsou různé typy nepřátel, se kterými se musí bojovat různým způsobem. Nicméně po chvíli jsem měl účinnou taktiku skoro na každého a přímo v soubojích jsem tak umíral opravdu zřídkakdy.
Celkově jsem tedy z druhého Assassina nadšený. Spousta věcí, které mi vadily na prvním díle jsou zde vylepšeny, teda až na to ovládání během skoků a parkouru obecně, ale není to nic, co by se nedalo v pohodě překousnout. Hraní mě tedy hodně bavilo a už se těším na pokračování příběhu v dalším dílu.
