Stray jsem si zahrál díky nabídce v PS Plus, což bylo dobře, protože jinak bych se ke hře i přes všeobecně kladné přijetí asi nedostal. Čistě proto, že bych ji považoval za walking simulator s kočkou a já walking simulators nehraji. A kočku nemám. Jak jsem však naznačil, minout tuto hru by byla chyba, protože se jedná o mimořádně zajímavý, příjemný a zábavný titul a -pozor- není to walking simulator s kočkou! Ve skutečnosti jde o relativně svébytnou adventuru, která má řadu mechanik nebo hádanek zjednodušených (k řešení řady hádánek musí vaše kočka provádět nejrůznější psí kusy, haha!), komunikačním kanálem je zde spíše samotné prostředí a hráčova fantazie než klasické dialogy (i když ty zde najdeme také), předmětů k použití je minimum (ale jsou a inventář zde skutečně existuje, díky oklice s vašim parťákem) a hráč se většinu času pohybuje když ne rovnou v koridoru, tak alespoň na velmi malém prostoru. Přesto je možné na několika místech překvapivě zakysnout, pokud hru hrajete příliš automaticky a bohorovně. Hra dokonce nabízí i několik akčních a stealth pasáží, přičemž ty první mi vyloženě vadily a nejsou pro hru přínosem a bez toho druhého bych se obešel rovněž. Kouzlo Stray je prostě někde jinde. A mimochodem, "hra s kočkou" neznamená, že je Stray nějaká odlehčená taškařice. Stray, jeho svět a příběh dokáže být překvapivě vážný i smutný a i po dohrání ve vás chvíli doznívá na melancholické emocionální vlně. Her, které toto dokáží, není mnoho a vetšinou jsou něčím výjimečné. Stray mezi takové hry nepochybně patří.