První dva Fallouty jsou pro mě jedny z nejlepších her vůbec, česká modifikace Fallout 1.5: Resurrection se také povedla. Když jsem se dozvěděl o další kompletní modifikaci, musel jsem ji dříve nebo později taky zkusit.
A první pocity z hraní byly trošku zmatené, pobíhal jsem po Vault City a nevěděl přesně co dělat. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, že mám postupně používat holodisk na příslušné "monitory" a že musím použít nalezenou ulomenou dopravní značku a tažné lano, abych se dostal k jinak nepřístupné oblasti. Díky tomu jsem pochopil, že zde bude dost nových předmětů a že některé z nich bude možné používat na jiné věci častěji, než jsem byl zvyklý u původních her.
A těch předmětů je celkem slušné množství, plus je zde možnost vlastního vylepšování zbraní na ponku nebo třeba výroby nábojů a léčiv. I proto zde má cenu hromadit velkou spoustu nejrůznějšího haraburdí, co se dá po různu najít. Další zajímavou novinkou je i detektor kovu, kdy se dá na spoustě míst najít nějaký malý "poklad" v podobě drobných předmětů.
Příběh hlavní dějové linky mi přišel trošku zmatený a nevýrazný, včetně podivných plot twistů, kdy Jay Kukish hráče uvězní a přitom mu všechno začne vysvětlovat a pak celá ta věc s únosem správce. Samotný závěr mi pak přišel malinko odfláknutý. Úkoly v ostatních lokacích a lokace samotné jsou naopak propracované fakt dobře. Přišlo mi, že i v malých jedno-obrazovkových lokacích jsem se zdržel déle, než v některých větších městech v původních hrách. Těch úkolů a toho co dělat tu je požehnaně. A co teprve ve velkých městech, kde je těch úkolů velká hromada. A to věřím, že s jinou postavou a s jinými rozhodnutími je možné plnit i jiné úkoly, pro mě v danou chvíli nedostupné. Co se dialogů týče, přišla mi hra celkem ukecaná, určitě více než u Resurrectionu.
Asi nejvíce mě bavila první třetina hry, kdy jsem měl nouzi o náboje a léky. Rozhodl jsem se proto specializovat hlavně na boj beze zbraně a používat boxer, se kterým jsem si vystačil slušnou dobu. Z lokací se mi asi nejvíce líbilo v New Renu. Jak jsem do něj poprvé vešel a procházel se po té spoustě jeho částí, tak jsem se celkem lekl, když jsem viděl ty vícepatrové budovy. No naštěstí nejsou všechna patra dostupná, jinak bych tam bloudil ještě dnes. Jen škoda, že to město na rozdíl od Vault City nemá moc podobností s jeho podobou v druhém Falloutu. Pochybuji, že by obyvatelé město zbourali a postavili znovu. Nebo zde snad navštěvuji jinou část velkého města, která je ve dvojce už vybydlená? Plus má Reno trochu nedořešené přechody mezi lokacemi, kdy jsem se přes zelený okraj dostal na místo, odkud nebylo možné se přes další zelený okraj ihned vrátit zpět a nebo tam byl naopak jen okraj hnědý.
Zhruba v polovině hry je možné si opět pořídit auto, ale tentokrát za celkem velkou sumu peněz. Ještěže jsem ve Falloutech zvyklý si syslit peníze. Bonusem však může být i množství upgradů, které lze pro auto pořídit. Asi nejužitečnější byl pro mě větší zavazadlový prostor, protože těch krámu, kterých jsem se nechtěl vzdát, jsem měl po čase opravdu hodně.
Oproti původním hrám se mi nepodařilo k sobě naverbovat žádného stálého společníka. Nevím jestli je to vlastnost nebo jestli jsem měl prostě jen smůlu, ale dost mě to štvalo, protože jsem tak musel nechávat nějaké věci v různých městech a v případě potřeby se pro ně vracet.
Pak mi přišlo, že jsem narazil na docela slušné množství speciálních náhodných setkání. A to aniž bych měl pro to speciální schopnosti. Bohužel jsem ale často úplně nepochopil jejich význam nebo na co dané situace odkazují. Nejvíc se mi ale líbilo, když jsem narazil na stopaře, který potřeboval hodit do Las Vegas.
Určitě ještě musím zmínit vylepšené souboje. Ne, že by se oproti původním hrám nějak měnily mechanismy. Mám na mysli především AI nepřátel, kteří se zde na konci svého tahu snaží dostat za nějakou překážku, abych na ně nemohl z dálky střílet. Souboje mi tak přišly kvůli tomu o něco obtížnější.
Celkem potěší, že se modeři pokusili i o "mluvicí hlavy" v rozhovorech. Ty sice ve skutečnosti nemluví, ale jejich vzhled pomáhá si utvořit představu o tom, jak dané postavy podle tvůrců vypadají.
Hraním tohoto modu jsem se opravdu slušně bavil. S chutí jsem se ponořil do skvělé atmosféry, která mi dobře připomněla časy, kdy jsem hrál původní dva Fallouty poprvé. Plus si myslím, že jsem ve hře strávil více času než při prvním hraní jedničky. Nevadu tak můžu zcela určitě doporučit. Sám se těším, až bude přeložen do angličtiny další projekt od stejných autorů jménem Fallout Sonora.
A první pocity z hraní byly trošku zmatené, pobíhal jsem po Vault City a nevěděl přesně co dělat. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, že mám postupně používat holodisk na příslušné "monitory" a že musím použít nalezenou ulomenou dopravní značku a tažné lano, abych se dostal k jinak nepřístupné oblasti. Díky tomu jsem pochopil, že zde bude dost nových předmětů a že některé z nich bude možné používat na jiné věci častěji, než jsem byl zvyklý u původních her.
A těch předmětů je celkem slušné množství, plus je zde možnost vlastního vylepšování zbraní na ponku nebo třeba výroby nábojů a léčiv. I proto zde má cenu hromadit velkou spoustu nejrůznějšího haraburdí, co se dá po různu najít. Další zajímavou novinkou je i detektor kovu, kdy se dá na spoustě míst najít nějaký malý "poklad" v podobě drobných předmětů.
Příběh hlavní dějové linky mi přišel trošku zmatený a nevýrazný, včetně podivných plot twistů, kdy Jay Kukish hráče uvězní a přitom mu všechno začne vysvětlovat a pak celá ta věc s únosem správce. Samotný závěr mi pak přišel malinko odfláknutý. Úkoly v ostatních lokacích a lokace samotné jsou naopak propracované fakt dobře. Přišlo mi, že i v malých jedno-obrazovkových lokacích jsem se zdržel déle, než v některých větších městech v původních hrách. Těch úkolů a toho co dělat tu je požehnaně. A co teprve ve velkých městech, kde je těch úkolů velká hromada. A to věřím, že s jinou postavou a s jinými rozhodnutími je možné plnit i jiné úkoly, pro mě v danou chvíli nedostupné. Co se dialogů týče, přišla mi hra celkem ukecaná, určitě více než u Resurrectionu.
Asi nejvíce mě bavila první třetina hry, kdy jsem měl nouzi o náboje a léky. Rozhodl jsem se proto specializovat hlavně na boj beze zbraně a používat boxer, se kterým jsem si vystačil slušnou dobu. Z lokací se mi asi nejvíce líbilo v New Renu. Jak jsem do něj poprvé vešel a procházel se po té spoustě jeho částí, tak jsem se celkem lekl, když jsem viděl ty vícepatrové budovy. No naštěstí nejsou všechna patra dostupná, jinak bych tam bloudil ještě dnes. Jen škoda, že to město na rozdíl od Vault City nemá moc podobností s jeho podobou v druhém Falloutu. Pochybuji, že by obyvatelé město zbourali a postavili znovu. Nebo zde snad navštěvuji jinou část velkého města, která je ve dvojce už vybydlená? Plus má Reno trochu nedořešené přechody mezi lokacemi, kdy jsem se přes zelený okraj dostal na místo, odkud nebylo možné se přes další zelený okraj ihned vrátit zpět a nebo tam byl naopak jen okraj hnědý.
Zhruba v polovině hry je možné si opět pořídit auto, ale tentokrát za celkem velkou sumu peněz. Ještěže jsem ve Falloutech zvyklý si syslit peníze. Bonusem však může být i množství upgradů, které lze pro auto pořídit. Asi nejužitečnější byl pro mě větší zavazadlový prostor, protože těch krámu, kterých jsem se nechtěl vzdát, jsem měl po čase opravdu hodně.
Oproti původním hrám se mi nepodařilo k sobě naverbovat žádného stálého společníka. Nevím jestli je to vlastnost nebo jestli jsem měl prostě jen smůlu, ale dost mě to štvalo, protože jsem tak musel nechávat nějaké věci v různých městech a v případě potřeby se pro ně vracet.
Pak mi přišlo, že jsem narazil na docela slušné množství speciálních náhodných setkání. A to aniž bych měl pro to speciální schopnosti. Bohužel jsem ale často úplně nepochopil jejich význam nebo na co dané situace odkazují. Nejvíc se mi ale líbilo, když jsem narazil na stopaře, který potřeboval hodit do Las Vegas.
Určitě ještě musím zmínit vylepšené souboje. Ne, že by se oproti původním hrám nějak měnily mechanismy. Mám na mysli především AI nepřátel, kteří se zde na konci svého tahu snaží dostat za nějakou překážku, abych na ně nemohl z dálky střílet. Souboje mi tak přišly kvůli tomu o něco obtížnější.
Celkem potěší, že se modeři pokusili i o "mluvicí hlavy" v rozhovorech. Ty sice ve skutečnosti nemluví, ale jejich vzhled pomáhá si utvořit představu o tom, jak dané postavy podle tvůrců vypadají.
Hraním tohoto modu jsem se opravdu slušně bavil. S chutí jsem se ponořil do skvělé atmosféry, která mi dobře připomněla časy, kdy jsem hrál původní dva Fallouty poprvé. Plus si myslím, že jsem ve hře strávil více času než při prvním hraní jedničky. Nevadu tak můžu zcela určitě doporučit. Sám se těším, až bude přeložen do angličtiny další projekt od stejných autorů jménem Fallout Sonora.
