Jedna ze tří FPS akcí, které byli exkluzivně vyvinuté pro PS Vitu. Po výborném Resistance: Burning Skies a vcelku dobrém Call of Duty: Black Ops - Declassified přichází na řadu Killzone: Mercenary, o kterém musím říct, že je z nich nejlepší. Přináší vybroušenou hratelnost a nadupanou porci obsahu, který hráče nutí hrát mise pořád dokola a razantně tím prodlužuje výdrž hry. Nehledě na multiplayer, na který asi byl kladen větší důraz, než na singleplayer.
Kampaň pro jednoho hráče se může na první pohled zdát docela krátká. A ona krátká je. Nezabere moc času jí dohrát, ani navzdory vyšší obtížnosti. Už na střední obtížnost nechá hráče pořádně zapotit. Přesila je velká a Killzone: Mercenary po hráči vyžaduje precizně zvládnout ovládání pro zvládnutí těžších akčních pasáží. Co byste bez přesné mušky dělali v multiplayeru, že. Hlavní kouzlo Mercenary je hlavně ve znovuhratelnosti jednotlivých misí pomocí kontraktů - Dohraj misi předepsaným stylem s předepsanou výzbrojí. Každá mise obsahuje tři kontrakty. Díky tomu je v misi co dělat, minimálně na čtyři dohrání.
Systém zbraní funguje na bázi nákupů. Zapomeňte na sběr od padlých nepřátel. Na zbraň a výstroj si musíte vydělat. Před každou misí se vyzbrojíte preferovaným vybavením a jde se na věc, přičemž přímo ve hře si můžete v bednách, podle potřeby, měnit zbraně, výstroj, nebo dokupovat náboje. Je libo býti nespatřen a vojáky likvidovat potichu, nebo naopak se ozbrojit těžkými zbraněmi a nepřítele rozstřílet akčně? Zbraní a výstroje je k dispozici dostatek.
Killzone: Mercenary klade velký důraz na zvolené role. Jakmile spustíte poplach, vyrojí se na vás trojnásobný počet nepřátel. Naopak vás penězi odmění za úspěšný stealth postup. Musím říct, že zábavné jsou oba styly hry. Když se nepovede stealth, je zbytečné se vracet k posledním checkpointu. Akce je totiž v Killzone: Mercenary stejně zábavná jako v předchozích dílech. Je zábavná a hra se dá procházet pořád dokola. Co víc si na malou konzoli přát? Možná víc her tohoto žánru a také vyšší výdrž baterie u her s takto vyspělou a náročnou grafikou.
Kampaň pro jednoho hráče se může na první pohled zdát docela krátká. A ona krátká je. Nezabere moc času jí dohrát, ani navzdory vyšší obtížnosti. Už na střední obtížnost nechá hráče pořádně zapotit. Přesila je velká a Killzone: Mercenary po hráči vyžaduje precizně zvládnout ovládání pro zvládnutí těžších akčních pasáží. Co byste bez přesné mušky dělali v multiplayeru, že. Hlavní kouzlo Mercenary je hlavně ve znovuhratelnosti jednotlivých misí pomocí kontraktů - Dohraj misi předepsaným stylem s předepsanou výzbrojí. Každá mise obsahuje tři kontrakty. Díky tomu je v misi co dělat, minimálně na čtyři dohrání.
Systém zbraní funguje na bázi nákupů. Zapomeňte na sběr od padlých nepřátel. Na zbraň a výstroj si musíte vydělat. Před každou misí se vyzbrojíte preferovaným vybavením a jde se na věc, přičemž přímo ve hře si můžete v bednách, podle potřeby, měnit zbraně, výstroj, nebo dokupovat náboje. Je libo býti nespatřen a vojáky likvidovat potichu, nebo naopak se ozbrojit těžkými zbraněmi a nepřítele rozstřílet akčně? Zbraní a výstroje je k dispozici dostatek.
Killzone: Mercenary klade velký důraz na zvolené role. Jakmile spustíte poplach, vyrojí se na vás trojnásobný počet nepřátel. Naopak vás penězi odmění za úspěšný stealth postup. Musím říct, že zábavné jsou oba styly hry. Když se nepovede stealth, je zbytečné se vracet k posledním checkpointu. Akce je totiž v Killzone: Mercenary stejně zábavná jako v předchozích dílech. Je zábavná a hra se dá procházet pořád dokola. Co víc si na malou konzoli přát? Možná víc her tohoto žánru a také vyšší výdrž baterie u her s takto vyspělou a náročnou grafikou.
Pro: prolínání funkčního stealthu s funkční akcí, znovuhratelnost díky kontraktům
Proti: na jednorázové dohrání přeci jenom hodně krátké