Heretic mě v dětství minul. Hru jsem sice měl v počítači poměrně brzo po jejím vydání, nicméně považoval jsem ji za divný Doom s divnými zbraněmi a do hry jsem nikdy nepronikl. Proto bylo mé dnešní dohrání hry mým (takřka) prvním kontaktem s tímto počinem Ravenů. Původně jsem hru považoval za slabší odnož Dooma, ale nakonec jsem byl příjemně překvapen a hra se nehrála vůbec špatně.
Tak je to tedy Doom nebo není? Na tuto otázku se dá odpovědět ano i ne. Hra je postavena na enginu Dooma a co do náplně hry i zbraní samotných je podobnost poměrně zřetelná. Jako dítě jsem vždy považoval zbraně za slabinu Hereticu. Hra nahrazuje cyberpeklo fantasy světem, a tak místo bouchaček dostaneme rozličné magické hůlky. Nejzábavnější zbraň - eternal crossbow - je výrazně slabší než její Doom ekvivalent. Kde je moje dvouhlavňovka, čílí se doommaniak?
Levely jsou větší, komplikovanější, občas dokonce působí impozantním dojmem. Člověk žasne, co vše se dá na enginu Dooma naprogramovat. Automapa je přehledná, sympaticky zaznamenává pozici klíčů i zamčených dveří, což považuji za dobrý nápad usnadňující bloudění. Přesto jsem v levelu Cathedral byl nucen nahlédnout do návodu. Občas je těch tlačítek a hejblátek prostě příliš.
Nepřátelé jsou zajímaví, nicméně na osvědčenou skvadru z Dooma (II) nemají. Zajímavou myšlenkou je zakončení jednotlivých epizod bossy, kteří se následně stávají prostými pěšáky. Příjemně mne překvapilo, že si hra šetřila nové nepřátele i pro třetí epizodu. Na druhou stranu většina nepřátel poměrně dost vydrží a neměl jsem pocit neporazitelného terminátora, spíš někoho, kdo se snažil prakem šimrat příšery. Boss druhé a třetí epizody vydrží fakt hodně. Je to typický případ bullet sponge, i když tehdy se tomu tak ještě neříkalo. Poměrně originální je pak rozdělení finálního boje na dvě fáze, i když něco takového nabídl už Wolfenstein.
Heretic jsem původně bral jako nezajímavého Doom klona a do hraní se mi příliš nechtělo. Druhá a třetí epizoda jsou nicméně zábavné a levely občas překvapí povedenou architekturou. Hodně efektní byla voda, což je asi poprvé, co se o její zobrazení v 3D akci někdo vůbec pokusil. Hra je zábavná, dobře odsýpá, ale přesto mi v mozku hlodá červíček pochybnosti, že Doom nabídl totéž a v zábavnější podobě. Pro náhodného kolemjdoucího nicméně doporučuji instalovat a hrát, dokud zlý zloun nepadne pod vašimi zbraněmi.
Tak je to tedy Doom nebo není? Na tuto otázku se dá odpovědět ano i ne. Hra je postavena na enginu Dooma a co do náplně hry i zbraní samotných je podobnost poměrně zřetelná. Jako dítě jsem vždy považoval zbraně za slabinu Hereticu. Hra nahrazuje cyberpeklo fantasy světem, a tak místo bouchaček dostaneme rozličné magické hůlky. Nejzábavnější zbraň - eternal crossbow - je výrazně slabší než její Doom ekvivalent. Kde je moje dvouhlavňovka, čílí se doommaniak?
Levely jsou větší, komplikovanější, občas dokonce působí impozantním dojmem. Člověk žasne, co vše se dá na enginu Dooma naprogramovat. Automapa je přehledná, sympaticky zaznamenává pozici klíčů i zamčených dveří, což považuji za dobrý nápad usnadňující bloudění. Přesto jsem v levelu Cathedral byl nucen nahlédnout do návodu. Občas je těch tlačítek a hejblátek prostě příliš.
Nepřátelé jsou zajímaví, nicméně na osvědčenou skvadru z Dooma (II) nemají. Zajímavou myšlenkou je zakončení jednotlivých epizod bossy, kteří se následně stávají prostými pěšáky. Příjemně mne překvapilo, že si hra šetřila nové nepřátele i pro třetí epizodu. Na druhou stranu většina nepřátel poměrně dost vydrží a neměl jsem pocit neporazitelného terminátora, spíš někoho, kdo se snažil prakem šimrat příšery. Boss druhé a třetí epizody vydrží fakt hodně. Je to typický případ bullet sponge, i když tehdy se tomu tak ještě neříkalo. Poměrně originální je pak rozdělení finálního boje na dvě fáze, i když něco takového nabídl už Wolfenstein.
Heretic jsem původně bral jako nezajímavého Doom klona a do hraní se mi příliš nechtělo. Druhá a třetí epizoda jsou nicméně zábavné a levely občas překvapí povedenou architekturou. Hodně efektní byla voda, což je asi poprvé, co se o její zobrazení v 3D akci někdo vůbec pokusil. Hra je zábavná, dobře odsýpá, ale přesto mi v mozku hlodá červíček pochybnosti, že Doom nabídl totéž a v zábavnější podobě. Pro náhodného kolemjdoucího nicméně doporučuji instalovat a hrát, dokud zlý zloun nepadne pod vašimi zbraněmi.
Pro: Eternal crossbow, architektura některých levelů, kvalitní automapa, hudba!
Proti: Slabší zbraně, někteří nepřátelé zbytečně mnoho vydrží, mapy jsou mnohdy až příliš komplikované.