Tohle nejde přirovnat k ničemu jinému než k Troma filmům. Je tu gore, náckové, chcanky, prdy, hovna, pochcaní náckové, poblití náckové, tří-varlovití lososy a jo a abych nezapomněl...ještě je tu pití chcanek.

A jelikož mám rád trashový filmy a převážně i Tromu, tak mi to vlastně docela i sedlo, i když přeci jen několik větších problémů tahle hra má.

Začněme ale příběhem, který mě krom nádherně vypadajícího pixel-artů (Dokonce bych ho i přirovnal k Thimbleweed Parku), docela dost zaujal. Němci během druhé světové války založili Okulte-55, jenž se rozhodlo že v městečku Sundae, které je známé jen a pouze výskytem troj-varlovitých losoů, vypustit na lidstvo paranormální temnotu a tím přivést svět na kolena aby se poddal třetí říši. Tomu se tak vydá zabránit profesor paranormálních věd a jeho japonský asistent. No a tím začíná naprosto absurdní fekální a toaletní jízda.

Když jsem to před lety rozehrával teď už s expřítelkyní, tak jelikož byla slabší nátury ihned jsem musel hru vypnout, teď už jsem si ale ten humor nerušeně užil. Pokud tedy máte rádi béčkové filmy kde je hromada střev a jedná se fakt o čistou zábavu, tak si to podle mě užijete taky. I když musím tedy přiznat že kdyby tvůrci se nesnažili tento styl humoru házet skoro na každý krok, tak by to možná u mě dopadlo ještě o něco lépe. Pousmál jsem se docela častokrát (nejvíce ze začátku), jenže tvůrci podle mě scénář psali na nějakém firemním večírku a ke konci hry začali až moc tlačit na pilu a dávat všeho až moc, takže bourání čtvrté stěny, na to přijdou hovna, chcanky, další boření čtvrté stěny, pak 5x po sobě zopakují jeden running joke a vy už začnete obracet oči ve sloup. I tak, když někdy tuto úmornou kadenci přežijete, tak se jedná vlastně o povedenou hru a i ten humor pobaví.

Co mi ale přijde že je dost velkým tahákem, tak je atmosféra, která je díky opravdu povedenému pixel artu dost pohlcující a atmosférická. Opravdu cítíte že jste v městečku kde vládnou nadpřirozené síly a všude cítíte tu špínu a nezmar. Této až morbidní atmosféře dost i pomáhá hratelnost, kde můžete mezi jednotlivými postavami přepínat. Třeba za profesora se můžete dostat do tranzu a promlouvat s mrtvými a vyhnout se pixel huntingu díky schopnosti radaru, který vás upozorní na všechny předměty blízko vás. Příčemž japonský asistent zase vychází schody, sbírá předměty apod. Takže i díky těmto jejich vymezeným rolím to až tak extra na obtížnosti nepřidává.

Co ale na obtížnosti přidává je volný pohyb. Máte tu totiž k dispozici nejprve část mapy a pak i kompletní, ve které chodíte do různých menších lokací. Což s velkým množstvím úkolů co se vám nahromadí a lokací kam můžete jít, má místy za následek solidní backtracking a bloudění. Přitom často jsou úkoly logické, bohužel větší otevřenost tomu někdy háže vidle pod nohy.

Ve výsledku se ale jedná o adventuru která mě bavila a i když mě někdy delší chození mezi lokacemi unavovalo, tak jsem si to vlastně celé poměrně užil. Když se povede tak je humor skvěle toaletní a umí to být i hezky brutální, navíc je to hra tak na 2,5-3,5 hodiny. Škoda jen soundtracku který má snad jen tři skladby co jedou furt dokola a místy nevyváženého pacingu humoru.