Decentní hra, která mě tak STRAŠNĚ SRALA! Musím se vyřvat z toho špatného, než se dostanu k těm několika málo dobrým věcem. A budu u toho sprostý. Óóó jak já u toho budu kurva sprostý. Oukej, dem na to.
Po dlouhý době jsem se rozhodl zariskovat a koupil hru hned v době vydání. Day one patch, aby se hra mohla hýbat bez zasekávání na mém ultra-drahém-kvůli-Cyberpunku-koupeném počítači, mě alespoň utvrdila v tom, že strategie "Pokud nemáš jistotu, kup to pozdějc, až to bude za půlku" byla celou dobu správná. A i tak jsem to hrál bez ray tracingu, který si umím představit, že v několika částech mohl vypadat fakt hezky.
A ono to vlastně celé vypadá moc hezky, na to, jak to má vypadat hnusně. Začátek je klasické béčkózní uvedení do děje. Většina "důležitých" postav, které většinu hry už ani moc nepotkáme, je představena v první půl hodince. Pak se samozřejmě něco posere a začínáme konečně doopravdy hrát. Je nám představen soubojový systém - základ celé hry - a tady to špatné začíná... * nádech, výdech *
Kterýho mamrda napadlo dát nejdůležitější funkci - uhýbání před útokama - na stejný tlačidlo, kterým člověk chodí?! Za prvý to představili tak debilně, že až po půl hodině dostávání na držku sem si uvědomil, že to asi nebyl jen nějaký přiblblý QTE, ale že budu muset po zbytek hry mávat páčkou doleva/doprava jak slepej retard při masturbaci. A za druhý - kdyby to alespoň kurva fungovalo! Jeden na jednoho mám šanci občas uhnout. Ale když mám před sebou dva příšeráky, tak se hra nemůže rozhodnout, jestli jen tak trajdám doleva před hnusákem vzadu, anebo chci uhnout před pravým hákem plným drápů a nádorů od hnusáka přede mnou. A samozřejmě se hra většinou rozhodne, že pravá zábava je být většinu času polomrtvý, tak dostanu po tlamě. A to byl případ jen dvou blbců přede mnou. Většinou jich je tak šest. Nehledě na to, že pokud se mi podaří uhnout, tak občas "akční" kamera zahne do naprosto zmateného úhlu nebo vjede úplně někam do zdi. Takže najednou vidíte postavě jenom záda. Slyšíte, jak vás humusové porcujou. A uvědomujete si, že vřeštíte na obrazovku. A co teprve když hlavní niemand neuhne jenom s kamerou, ale rozhodne se víc pouskočit někam do strany. Třeba mezi sudy, kde se šprajcne. Anebo do nějakýho rohu, kde vás hovnoxichti hnedka obklopěj. ZÁ-BA-VA.
A když už jsme u našeho geroje, tak jsem slyšel něco o tom, že se má pohybovat těžkopádně, protože je to masitý drsoň mlátička. Pokud těžkopádným mysleli cítit se, jako že řídím přetíženýho ožralýho šerpu co se brodí hlenem, tak se jim to celkem povedlo. Uhýbat před nepřáteli, co po vás flušou blitky, je fakt radost. A ještě ke všemu je pooomááálýýý. Ale to je jeho chyba jen z půlky. Dejme tomu, že vystřílel náboje z malého kvéru a potřebuje přepnout na velký kvér. Nejenom že malý kvér musí opatrně zandat do kapsičky. Pomalu. Velký kvér musí teprve složit (pomalu), než z něj začne střílet. A pokud ho během tohohle procesu někdo plácne, tak má pamatováka jak slon po lobotomii, a vlastně zapomene, že chtěl vyndat použitelnou flintu s nábojema, takže zase vytáhne tu nahovno stříkačku bez nábojů. A co teprve když by chtěl přepnout alternativní malý/velký kvér. To pak musí hošek do menu, najít správný kvér a potvrdit ho. Samozřejmě realtime během souboje. Nechceme tě přece připravit o zážitek, kdy běžíš do zdi, stejně zase vybereš ten prázdnej kvér, a uvidíš po stopadesátý animačku, jak si s tvym xichtem vytírají prdel. A i kdybys ten kvér vybral správně, tak ho stejně musí nejprve složit, takže tady to máš po stopadesátý prvý.
Uffff. Je to ze mě venku.
Ve svý podstatě je hra celkem kvalitně udělaná. Ale výše popsané se odehrává od začátku do konce. Úrovně, ačkoliv graficky hezké, jsou od sebe nerozeznatelné genericky vypadající ve tmě blikající průmyslové sklepy. Příběh je ve zkratce "Musíme se dostat z vězení! Teď se musíme dostat z měsíce! Oukej, tak alespoň zjistíme, co se tady děje!". A výplň je klasické "Musíš jít vocaď semhle a mezitím zapnout tyhle generátory, abys otevřel dveře/výtah a mohl jít támhle". Lore vpodstatě žádný. Oukej, ještě příšeráci jsou dobře příšerní a zvuky strašidelný. Atmosféra ujde, jen se člověk moc nebojí.
A jelikož už jsem vyhořel, tak končím.
Hru jsem dohrál, odinstaloval a už si jí nikdy nezahraju.
Mentální poznámka - příště ty prachy radši investovat do gamepadu. Tenhle dostal zabrat.
Po dlouhý době jsem se rozhodl zariskovat a koupil hru hned v době vydání. Day one patch, aby se hra mohla hýbat bez zasekávání na mém ultra-drahém-kvůli-Cyberpunku-koupeném počítači, mě alespoň utvrdila v tom, že strategie "Pokud nemáš jistotu, kup to pozdějc, až to bude za půlku" byla celou dobu správná. A i tak jsem to hrál bez ray tracingu, který si umím představit, že v několika částech mohl vypadat fakt hezky.
A ono to vlastně celé vypadá moc hezky, na to, jak to má vypadat hnusně. Začátek je klasické béčkózní uvedení do děje. Většina "důležitých" postav, které většinu hry už ani moc nepotkáme, je představena v první půl hodince. Pak se samozřejmě něco posere a začínáme konečně doopravdy hrát. Je nám představen soubojový systém - základ celé hry - a tady to špatné začíná... * nádech, výdech *
Kterýho mamrda napadlo dát nejdůležitější funkci - uhýbání před útokama - na stejný tlačidlo, kterým člověk chodí?! Za prvý to představili tak debilně, že až po půl hodině dostávání na držku sem si uvědomil, že to asi nebyl jen nějaký přiblblý QTE, ale že budu muset po zbytek hry mávat páčkou doleva/doprava jak slepej retard při masturbaci. A za druhý - kdyby to alespoň kurva fungovalo! Jeden na jednoho mám šanci občas uhnout. Ale když mám před sebou dva příšeráky, tak se hra nemůže rozhodnout, jestli jen tak trajdám doleva před hnusákem vzadu, anebo chci uhnout před pravým hákem plným drápů a nádorů od hnusáka přede mnou. A samozřejmě se hra většinou rozhodne, že pravá zábava je být většinu času polomrtvý, tak dostanu po tlamě. A to byl případ jen dvou blbců přede mnou. Většinou jich je tak šest. Nehledě na to, že pokud se mi podaří uhnout, tak občas "akční" kamera zahne do naprosto zmateného úhlu nebo vjede úplně někam do zdi. Takže najednou vidíte postavě jenom záda. Slyšíte, jak vás humusové porcujou. A uvědomujete si, že vřeštíte na obrazovku. A co teprve když hlavní niemand neuhne jenom s kamerou, ale rozhodne se víc pouskočit někam do strany. Třeba mezi sudy, kde se šprajcne. Anebo do nějakýho rohu, kde vás hovnoxichti hnedka obklopěj. ZÁ-BA-VA.
A když už jsme u našeho geroje, tak jsem slyšel něco o tom, že se má pohybovat těžkopádně, protože je to masitý drsoň mlátička. Pokud těžkopádným mysleli cítit se, jako že řídím přetíženýho ožralýho šerpu co se brodí hlenem, tak se jim to celkem povedlo. Uhýbat před nepřáteli, co po vás flušou blitky, je fakt radost. A ještě ke všemu je pooomááálýýý. Ale to je jeho chyba jen z půlky. Dejme tomu, že vystřílel náboje z malého kvéru a potřebuje přepnout na velký kvér. Nejenom že malý kvér musí opatrně zandat do kapsičky. Pomalu. Velký kvér musí teprve složit (pomalu), než z něj začne střílet. A pokud ho během tohohle procesu někdo plácne, tak má pamatováka jak slon po lobotomii, a vlastně zapomene, že chtěl vyndat použitelnou flintu s nábojema, takže zase vytáhne tu nahovno stříkačku bez nábojů. A co teprve když by chtěl přepnout alternativní malý/velký kvér. To pak musí hošek do menu, najít správný kvér a potvrdit ho. Samozřejmě realtime během souboje. Nechceme tě přece připravit o zážitek, kdy běžíš do zdi, stejně zase vybereš ten prázdnej kvér, a uvidíš po stopadesátý animačku, jak si s tvym xichtem vytírají prdel. A i kdybys ten kvér vybral správně, tak ho stejně musí nejprve složit, takže tady to máš po stopadesátý prvý.
Uffff. Je to ze mě venku.
Ve svý podstatě je hra celkem kvalitně udělaná. Ale výše popsané se odehrává od začátku do konce. Úrovně, ačkoliv graficky hezké, jsou od sebe nerozeznatelné genericky vypadající ve tmě blikající průmyslové sklepy. Příběh je ve zkratce "Musíme se dostat z vězení! Teď se musíme dostat z měsíce! Oukej, tak alespoň zjistíme, co se tady děje!". A výplň je klasické "Musíš jít vocaď semhle a mezitím zapnout tyhle generátory, abys otevřel dveře/výtah a mohl jít támhle". Lore vpodstatě žádný. Oukej, ještě příšeráci jsou dobře příšerní a zvuky strašidelný. Atmosféra ujde, jen se člověk moc nebojí.
A jelikož už jsem vyhořel, tak končím.
Hru jsem dohrál, odinstaloval a už si jí nikdy nezahraju.
Mentální poznámka - příště ty prachy radši investovat do gamepadu. Tenhle dostal zabrat.
Prince of Persia