Ke druhému dílu jsem se dostal až po téměř pěti letech, někdy mezi díly Porsche 2000 a Hot Pursuit 2. Důvodem bylo, že stará 486 už jej nedokázala utáhnout a že jsem si chtěl dopřát verzi Special Edition. Ta se ke mně nakonec dostala a já mohl opět vyrazit do víru šílených akádových závodů téměř bez hranic.

Verze Special Edition z roku 1997 je prvním dílem série NFS, kde jste mohli využít tehdejších grafických karet podporujících 3D akceleraci - 3dfx. Grafika šla ve srovnání s prvním dílem výrazně v před zejmnéna co se týče vykreslování vozů, objektů, jejich stínů, odlesků například při dorazu paprsků slunce a podobně. Co rozhodně stojí za zmínku je úvodní intro, které osobně považuji za nejlepší v celé sérii NFS. Je hrané a za doprovodu opravdu nadčasové hudby. Co se týče herních režimů, mohli jste jet tři. Single race byl závod, kde jste si mohli nastavit kterou trať pojedete, na kolik kol a proti kolika protivníkům. Knock-out byla klasická série vyřazovacích závodů, kdy každý poslední vypadl až zůstal poslední závodník. No a Tournament byl předem definovaný turnaj, kdy jste za umístění dostávali body do tabulky a kdo jich získal nejvíc se stal turnajovým vítězem. Vozů bylo ve hře víc. Přibyly značky jako Lotus, McLaren, Jaguar, Ford a další. Tratí byl stejný počet jako v prvním díle a opět byly namíchané rozmanitě. Hudba na minimálně stejné úrovni jako jednička, tedy opět rock namíchaný s technem a víc než dobře.

Za nevýhodu považuji opět absenci kariérního režimu, který by mě u hry udržel déle. Mnohem větší problém ale spatřuji ve snížení obtížnosti. Závody se po chvilce staly lehkými, kde pokud jste neudělali velký počet nevynucených jezdeckých chyb, neměli jste problém dojet první. Co se týče tratí, některé na mě působily jako okruhy odněkud z jiné planety. Citelně mi chyběly úsekové závody z jedničky, kdy jste jeli třeba tři etapy z bodu A do bodu B. A v neposlední řadě byla vyřazena veřejná doprava a policie.