Mnou poslední hraný díl této známé závodní série byl třetí tematický kousek s názvem Hot Pursuit (dále jen HP3 nebo Hot Pursuit 3). Závody se po letech strávených městskými honičkami vytuněných kár s policií vrátily do malebné americké přírody, ale nejen tam. V tomto díle zavítáte například na dálnici, která je například zčásti v rekonstruci, k přehradní nádrži, pojedete okolo národního parku, nádherného jezera, pouštními dálnými rovinami okolo satelitů a podobně. Jde o jediný mnou hraní díl série s otevřeným světem a nutno zmínit, že víc než nádherným.

Stejně jako v roce 2002, i zde máte k dispozici dva typy kariéry - piráta silnic a policisty. Novinkou je jejich propojení dohromady, takže někde budete zatápět policistům ze sporťáků a jinde budete piráty silnic chytat skrytí za odznakem. Eventů je výrazně méně než v HP2, ale mají víc závodů, kterých je víceméně stejný počet jako v minulosti. Auta jsou opět nádherná a pokrývají období řekněmě poloviny 90. let až prvního desetiletí nového milénia. K dispozici jsou vozy dostupné běžným smrtelníkům i sporťáky pro ty nejbohatší. Hodně jsem si oblíbil zejména Ford Crown Victoria a projížděl se v něm po celém herním světě. Ještě jsem si vyzkoušel nový Dodge Challenger, ale jako stará škola na novější vozy nejsem. Ježdění po oblasti jsem konec konců shledal jako jeho největší plus herního otevřeného světa. Závody se dělí na klasické na určitý počet kol, úsek z bodu A do bodu B a nebo časovka. Jako policista máte úkoly rozbít pirátům ve sporťácích jejich miláčky a tím je vyřadit ze závodu. Čím více jich odstraníte, tím vyšší dostanete hodnocenní.

Negativ hry je bohužel víc než dost. Začal bych tím, že po spouštění hry si musíte v každé z kategorií v hlavním menu s výjimkou nastavení projít tutoriálem, který nelze přeskočit. Dále mi vůbec nesedla vysoká a někdy až tak trochu nespravedlivá obtížnost umělé inteligence protihráčů i policistů. Přijde mi, že policie jde primárně po vás. Opakovaně se mi totiž stávalo, že jsem bojoval s protivníkem o pozici v závodu, policie nás dojela a zaměřila se téměř vždy na mě. Následoval samozřejmě karambol, likvidace téměř vyhraného závodu a restart. Dále mi přijde, že protivníci dokáží i po sérii chyb dojet takřka nemožné a naopak dojet protiníky je někdy i v případě jedné či dvou chyb, které někdy ani nejdou ovlivnit, téměř nemožné. Minimálně u třetiny eventů jsem byl rád za dojetí na třetím místě, zejména u časovek. Dalším negativem, které mě hodně vadilo, byly různé možnosti jak vyřadit protivníky. Elektické pulzy a EMP vlny posunuly sérii úplně do jiného herního zaměření a z autentických závodů supersportů udělaly sci-fi závody plné nerealistické techniky jak z jiného světa. Nemluvě o kameře při kolizi, která vás úplně vyvede z koncentrace a můžete díky tomu přijít o dobře rozjetý závod a klidně i o vítězství v něm. Navíc tato kamera nejde vypnout. O autologu nemluvě, to je hrozná otrava.

Je škoda, jak hra celkově působí, protože graficky vypadá nádherně i na dnešní dobu. Otevřený svět a auta v něm jsou skutečně prvotřídní. Navíc svět není jen statický, ale žije vlastním životem. Ze závodů se ale stala na můj vkus až moc přehnaná arkáda. Dochází k obrovskému počtu kolizí v extrémně vysokých rychlostech, které by dávno končily totálkou a smrtí jezdce. Tady jedete samozřejmě dál a skončíte až někdy po desáté totálce. Série už dlouho směřuje konzolovým směrem a úplně se z ní vytratila atmosféra původních dílů. Je to všechno takové strohé, neslané-nemastné, bez duše, oploštělé a povrchní. Hru jsem dohrál s velkým sebezapřením, zklamán atmosférou závodů a už se k ní nemám v plánu vracet. Zbylé díly jsem hrál buď okrajově (Underground 2 a The Run - asi půl hodiny každý), nebo vůbec z důvodu nedostatečného PC nebo neosloven jejich zaměřením - Most Wanted a všechny ostatní zaměřené na městské závody. Odklon směrem k tuningu, rapu a městským závodům jako primárnímu zaměření úplně překopal sérii a dnes se toto bohužel rovná NFS. Snad se ještě někdy dostanu k vyzkoušení Shift a Shift 2.