Tak tohle už byla jiná! Tvůrci patrně pochopili, že akční řežba proti vlnám nepřátel v neosobitých koridorech není už dnes na výsluní a pro díl RE2REV vsadili na civilní (chápejte, jako že hrdinové nejsou po zuby ozbrojenou elitou BSAA) příběh a survival feeling.
Note: Komentář se týká hry jako celku - všech epizod.
Graficky se to povedlo, především detaily jako uvěřitelný pohyby protagonistů (ale i jejich zbraně, zašpinění oděvu atp.), osobitě zpracovaný (proměnlivý) prostředí, který má svou atmosféru nebo povedený cutscény.
Likvidace nepřátel má svý kouzlo (prvek náhody opět přítomen), tentokrát dojde i na standardní zombíky, který mi dřív tolik chyběli. Jinak typický hádanky sice nemáme, ale občas je nutno popřemejšlet: hledat klíče nebo itemy, objevit cestu. Tento prvek příjemně prokládá akčnější pasáže a pozitivně se projevuje na rozvážnějším tempu hry.
Příběh je sice opět dělen na (dvě) linie, ale pokud jsem si všiml, lze první dojet komplet Claire a až pak se pustit do Barryho linky - škoda, že jsem to tak neudělal.
Kupodivu i scénář je napsanej hezky a nejen, že dialogy postav dávají smysl, mají štávu, ale i zakončení - teda pokud je jich více, dopadlo to u mě docela trpce v obou liniích a to je mi mnohem bližší, než typický epický rozstřelení monstra velikosti vysokopodlažní budovy rakotometem, jako je v sérii standardem pro "finále").
Partneři (AI) nejsou už tak k ruce jako v RE5, kde opravdu Sheeva dělala první-poslední, ale jelikož nebojují v pravém slova smyslu, nejsou až tak na obtíž (spíš připomínají roli Ashley z RE4). Rozhodně to, že třeba Claire na cestu svítí baterkou Moira mi přišlo takový svěží a neokoukaný.
Nedá mi to ještě nezmínit jmenovitě muziku. Mnoho skvělých skladeb od dvojice Kota Suzuki a Ichiro Komoto, pytel kvalitního materiálu. Moc hezky použitý Mozartovo Requiem. Zatím nejlepší sountrack k RE, co mi prošlo pod rukama!
Takže, proč uznale nepokejvat hlavou a nedát tomu 90%?
Note: Komentář se týká hry jako celku - všech epizod.
Graficky se to povedlo, především detaily jako uvěřitelný pohyby protagonistů (ale i jejich zbraně, zašpinění oděvu atp.), osobitě zpracovaný (proměnlivý) prostředí, který má svou atmosféru nebo povedený cutscény.
Likvidace nepřátel má svý kouzlo (prvek náhody opět přítomen), tentokrát dojde i na standardní zombíky, který mi dřív tolik chyběli. Jinak typický hádanky sice nemáme, ale občas je nutno popřemejšlet: hledat klíče nebo itemy, objevit cestu. Tento prvek příjemně prokládá akčnější pasáže a pozitivně se projevuje na rozvážnějším tempu hry.
Příběh je sice opět dělen na (dvě) linie, ale pokud jsem si všiml, lze první dojet komplet Claire a až pak se pustit do Barryho linky - škoda, že jsem to tak neudělal.
Kupodivu i scénář je napsanej hezky a nejen, že dialogy postav dávají smysl, mají štávu, ale i zakončení - teda pokud je jich více, dopadlo to u mě docela trpce v obou liniích a to je mi mnohem bližší, než typický epický rozstřelení monstra velikosti vysokopodlažní budovy rakotometem, jako je v sérii standardem pro "finále").
Partneři (AI) nejsou už tak k ruce jako v RE5, kde opravdu Sheeva dělala první-poslední, ale jelikož nebojují v pravém slova smyslu, nejsou až tak na obtíž (spíš připomínají roli Ashley z RE4). Rozhodně to, že třeba Claire na cestu svítí baterkou Moira mi přišlo takový svěží a neokoukaný.
Nedá mi to ještě nezmínit jmenovitě muziku. Mnoho skvělých skladeb od dvojice Kota Suzuki a Ichiro Komoto, pytel kvalitního materiálu. Moc hezky použitý Mozartovo Requiem. Zatím nejlepší sountrack k RE, co mi prošlo pod rukama!
Takže, proč uznale nepokejvat hlavou a nedát tomu 90%?
Pro: RE univerzum, příběh, postavy, prostředí, muzika, atmosféra
Proti: Nutnost přepínat se do více postav, "minihra" na odemykání truhel