Sedmý a zatím poslední Polda byl tentokrát částečně předfinancován fanoušky. Jak nakonec u mě dopadl?

Příběh mi přišel určitě zajímavější, než v případě předchozího dílu. Ale pořád je potřeba myslet na to, že hrajeme Poldu, najdeme v něm tedy spousty absurdních situací a hlavně zde je takový ten typický devadesátkový humor, který ne vždy sedne. Na sebe však můžu beze studu prozradit, že jsem se některým vtípkům i zasmál. Příběh se později stáčí k Celebrity Conu, takže dojde i na parodování známých osobností, včetně zkomolení jejich jmen po vzoru předchozího dílů. 

Asi nejzajímavějším novým prvkem hry je hraní za novou postavu Moniku, což přineslo do hraní svěží nový vítr. Zvláště pak v pozdější fázi, kdy je možné se přepínat mezi ní a Pankrácem a je potřeba spolupracovat a to včetně předávání předmětů. 

Hratelnostně jsem spokojený, dostal jsem přesně to, co jsem očekával. Občas došlo i na méně logické řešení úloh, ale zase tak moc jich nebylo. Pomyslným vrcholem trapnosti pro mě pak byla scéna s nafukovacím tankem, ale při hraní předchozích dílů jsem musel skousnout větší blbosti. 

Co mě ale opravdu hodně potěšilo, je větší množství miniher a hádanek. Některé jsou sice nic moc, jako hraní na "hudební nástroje" nebo přeskakování balíků, ostatní minihry mi pak přišly super. Vyzdvihnout musím určitě protahování prstýnku přes laserový paprsek, pěstní souboj s Rambouskem a hlavně mé oblíbené Americké oči! Musím taky ocenit zákeřné achievementy, kdy jsem musel porazit Rambouska bez jeho jediného zásahu (naštěstí jsem po chvíli přišel na to, že sekvence jeho útoků je vždy stejná, tak se to dalo naučit) a vynucenou prohru v Amerických očích proti Flygunovi, který se sám snaží prohrát házením mincí na kraj. Bylo tak potřeba nastřelit jeho mince na terče a přitom svoje ponechat pokud možno mimo, takže vlastně takové otočení celých pravidel. Super nápad.

Graficky hra vypadá prakticky totožně, jako u předchozího šestého dílu a tento styl se mi pro Poldu hodně zamlouvá. Animace postav mi taky přišly v pohodě, takže celkově spokojenost. Navštívených lokací je slušné množství s tím, že se hlavně v druhé polovině některé z nich recyklují, protože se hra odehrává již jen v jedné velké oblasti. Ale to není zase tak moc na škodu.

Dabing je tradičním pilířem většiny dílů a zde mi přijde snad nejvíc vydařený, co kdy byl. A to jak jeho kvalitou, tak i množstvím dabérů zvučnějších jmen ve vedlejších rolích. Když se podívám na ten výpis jmen jako: Tůma, Švarc, Vondra, Rímský, Rychlý, Táborský, Zawadská, Korolová, Ďurdinová, Matonoha, Jablonský, následné poslouchání dialogů tak byla slast pro moje uši. Zamrzí snad jen tolik diskutovaná absence pana Lábuse. A pak možná i to, že na hlavním hlase pana Soboty je už slyšet trocha únavy, ale to je s ohlédnutím k jeho věku ospraveditelné . Naopak jsem moc rád, že se role Pankráce ujal i na posedmé. 

Občas jsem narazil i na pár věcí, které mi na hře vadily. Byly to především některé předměty, které byly nejprve neaktivní a později se zaktivněly, až když byly potřeba. Pak se mi často stávalo, že přestávala hrát hudba. Naštěstí stačilo na chvíli skočit do menu a hudba se zase rozehrála. A taky jsem občas narazil na rozcházející se dabing s textem a několik hrubek v textu.

Celkově jsem se sedmým Poldou velmi spokojen, servíruje mi přesně to, co jsem od Poldy očekával a to rovnou na stříbrném podnose. Příjemně mne překvapila i druhá hratelná postava Moniky, kterou si v pohodě dokážu představit jako hlavní představitelku případného dalšího pokračování.