Jsou jen dvě hry, které hrají již několik let každoročně během dovolené či delšího volna tou první hrou je Mafia (2002) a tou druhou hrou je právě Half-Life 2. Jde i o jednu z mých nejoblíbenějších her vůbec. A tak když se během Herní výzvy 2022 objevila kategorie „Ticho jako v hrobě“, tak jsem si po přečtení byl na sto procent jistý, kterou hru si pro tuto kategorii zahraji.
Dvojka se odehrává cca 20 let po jedničce, kvůli událostem z jedničky jsou nyní na Zemi vojáci „Combine“. Vy přijíždíte ve vlaku do City 17, a hned vidíte na vlastní oči tyranii, která probíhá na obyvatelech tohoto města. Freeman brzy narazí na staré přátele a hlavně dostanete i své ikonické páčidlo. Brzo se plně dostanete do světa a to už budete na vznášedlu ničit nepřátelské letadlo shazující na vás bomby a decimovat hromady nepřátel, navštívíte Ravenholm, město plné různých druhů zombie a hlavně headcrabů (Moje oblíbená kapitola). Budete pracovat s feromony, abyste mohli používat armádu Antlionů (říkám jim kobylky). Příběh a celé dobrodružství je zde prostě ohromné a nebudete se ani chvilku nudit.
Grafika je popoháněna source enginem, na kterém běží například: Left 4 Dead, Vampire: The Masquerade - Bloodlines nebo Portal. Všechno hry u kterých jsem také strávil nezdravé množství svého času. Baví mě také velká interakce s předměty ve světě Half-Life. Také modely oněch předmětů vypadají hodně dobře. Hudba a hlavně zvuky z této hry jsou naprosto skvělé a ikonické (doplňování HEV obleku, zdraví nebo zvuky zombie). Hra je rozdělená do 13. kapitol, přičemž herní doba je kolem 13-15 hod, což beru jako velkorysou herní dobu.
Negativa jsem hledal opravdu těžce. Ano, Gordon nemluví, což mě mrzí na druhou stranu si na tichého hlavního hrdinu brzy zvyknete. Tím druhým negativem pro mě bude načítací obrazovky, které občas bývají dlouhé a pokud se hra rozhodne zrovna načítat u výstřelu či jiného velkého ruchu ve hře, tak z toho máte velmi nepříjemnou zábavu ve sluchátkách. Také jsem se občas při delším načítaní i bál, že se hra prostě sekla.
Half-Life 2 je výjimečnou hrou, kterou si musí každý hráč za svůj život alespoň jednou zahrát, už kvůli místy tajemnému příběhu okolo celkového dějí v tomto světě, skvělé a originální hratelnosti, dobrému technickému zpracování nebo příjemnému hernímu soundtracku. Pořád si přeju abych se někdy dožil i plnohodnotného pokračování v podobě Half-Life 3, tak snad to jednou vyjde.
Dvojka se odehrává cca 20 let po jedničce, kvůli událostem z jedničky jsou nyní na Zemi vojáci „Combine“. Vy přijíždíte ve vlaku do City 17, a hned vidíte na vlastní oči tyranii, která probíhá na obyvatelech tohoto města. Freeman brzy narazí na staré přátele a hlavně dostanete i své ikonické páčidlo. Brzo se plně dostanete do světa a to už budete na vznášedlu ničit nepřátelské letadlo shazující na vás bomby a decimovat hromady nepřátel, navštívíte Ravenholm, město plné různých druhů zombie a hlavně headcrabů (Moje oblíbená kapitola). Budete pracovat s feromony, abyste mohli používat armádu Antlionů (říkám jim kobylky). Příběh a celé dobrodružství je zde prostě ohromné a nebudete se ani chvilku nudit.
Grafika je popoháněna source enginem, na kterém běží například: Left 4 Dead, Vampire: The Masquerade - Bloodlines nebo Portal. Všechno hry u kterých jsem také strávil nezdravé množství svého času. Baví mě také velká interakce s předměty ve světě Half-Life. Také modely oněch předmětů vypadají hodně dobře. Hudba a hlavně zvuky z této hry jsou naprosto skvělé a ikonické (doplňování HEV obleku, zdraví nebo zvuky zombie). Hra je rozdělená do 13. kapitol, přičemž herní doba je kolem 13-15 hod, což beru jako velkorysou herní dobu.
Negativa jsem hledal opravdu těžce. Ano, Gordon nemluví, což mě mrzí na druhou stranu si na tichého hlavního hrdinu brzy zvyknete. Tím druhým negativem pro mě bude načítací obrazovky, které občas bývají dlouhé a pokud se hra rozhodne zrovna načítat u výstřelu či jiného velkého ruchu ve hře, tak z toho máte velmi nepříjemnou zábavu ve sluchátkách. Také jsem se občas při delším načítaní i bál, že se hra prostě sekla.
Half-Life 2 je výjimečnou hrou, kterou si musí každý hráč za svůj život alespoň jednou zahrát, už kvůli místy tajemnému příběhu okolo celkového dějí v tomto světě, skvělé a originální hratelnosti, dobrému technickému zpracování nebo příjemnému hernímu soundtracku. Pořád si přeju abych se někdy dožil i plnohodnotného pokračování v podobě Half-Life 3, tak snad to jednou vyjde.
Beyond: Two Souls
Pro: příběh, atmosféra a design světa, hudba, zvuky
Proti: načítací obrazovky bývají dlouhé